Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 21.12.2016, sp. zn. 1 As 313/2016 - 52 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2016:1.AS.313.2016:52

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2016:1.AS.313.2016:52
sp. zn. 1 As 313/2016 - 52 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: M. V., zastoupeného JUDr. Jiřím Oblukem, advokátem se sídlem Nádražní 213/10, Ostrava, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 11. 2010, č. j. MSK 187478/2010, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 10. 2016, č. j. 58 A 5/2011 – 276, takto: I. Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek ve vztahu k výroku IV. rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 10. 2016, č. j. 58 A 5/2011 – 276. II. Žalobci se u k l á d á zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě jednoho týdne od právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Magistrát města Ostravy, odbor dopravně správních činností, rozhodnutím ze dne 11. 8. 2010, č. j. SMO/216684/10/DSČ/Krp, uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle §22 odst. 1 písm. h) a l) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a uložil mu pokutu ve výši 25.000 Kč. Žalovaný změnil rozhodnutí magistrátu pouze v části výroku, který odkázal poškozeného ve věci náhrady škody na soud, a ve zbývající části napadené rozhodnutí potvrdil (rozhodnutí ze dne 9. 11. 2010, č. j. MSK 187478/2010). [2] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Ostravě, který ji rozsudkem ze dne 16. 7. 2014, č. j. 58 A 5/2011 – 18, zamítl. Ke kasační stížnosti žalobce Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek krajského soudu s tím, aby krajský soud buď přesvědčivě odůvodnil, proč rozdíly ve znaleckých posudcích nepovažuje za podstatné pro posouzení věci, nebo provedl doplnění skutkových zjištění, které na sporné otázky podá přesvědčivou odpověď (rozsudek ze dne 17. 6. 2015, č. j. 1 As 168/2014 – 27). [3] Následně krajský soud zamítl žalobu rozsudkem ze dne 12. 10. 2016, č. j. 58 A 5/2011 - 276. Výrokem IV. uvedeného rozsudku soud uložil žalobci povinnost zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Ostravě náhradu nákladů řízení ve výši 60.761 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Předmětný výrok soud odůvodnil vznikem nákladů: (1) ve výši 3.100 Kč za zpracování znaleckého posudku Ing. Škandery ze dne 17. 3. 2013, jehož obsahem bylo vyjádření ke znaleckému posudku předloženému žalobcem (tento náklad již žalobce uhradil dne 9. 9. 2014), (2) ve výši 55.606 Kč za zpracování revizního znaleckého posudku společnosti ADONE a (3) ve výši 4.055 Kč za účast znalce u soudního jednání dne 5. 10. 2016. Soud zohlednil také zálohu ve výši 2.000 Kč, kterou již žalobce uhradil. [4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností. Současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve vztahu k výroku IV. rozsudku krajského soudu. Žádost odůvodnil tím, že zaplacení částky 60.761 Kč pro něj znamená značné finanční zatížení. Výkon napadeného rozsudku by představoval pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká může vzniknout přiznáním odkladného účinku České republice., pokud by Nejvyšší správní soud následně shledal kasační stížnost důvodnou. Podle stěžovatele je nepochybné, že přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem. [5] Žalovaný sdělil podáním ze dne 23. 11. 2016, že se k žádosti stěžovatele o přiznání odkladného účinku nehodlá vyjadřovat. II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [6] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku byly v posuzované věci splněny. [7] Úvodem soud připomíná mimořádnou povahu odkladného účinku. Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem, u něhož by bylo možno odkladný účinek očekávat. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce vyjádřil v §73 odst. 2 s. ř. s. [8] Podle tohoto ustanovení soud může přiznat žalobě odkladný účinek za současného splnění dvou podmínek: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (2) přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ve smyslu §107 s. ř. s. uvedené podmínky platí přiměřeně i pro odkladný účinek kasační stížnosti. [9] Stěžovatel odůvodnil žádost o přiznání odkladného účinku finanční zátěží, kterou pro něj představuje uhrazení částky 60.761 Kč. Úhrada nákladů řízení v této výši může s ohledem na konkrétní majetkové poměry představovat pro fyzickou osobu značnou finanční zátěž a může představovat nepoměrně větší újmu, než jaká by přiznáním odkladného účinku vznikla České republice nebo jiným osobám. Soud si proto vyžádal od stěžovatele doložení jeho majetkových poměrů. [10] Stěžovatel doložil vyplněný formulář „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“, ze kterého vyplývá, že za poslední zdaňovací období byla výše jeho příjmů z podnikání (zprostředkování nákupu a prodej) 202.710 Kč (po odečtení daně 194.475 Kč) a výše příjmu z kapitálového majetku 37.070 Kč (po odečtení daně 31.509,50 Kč.). Tato tvrzení stěžovatel doložil daňovým přiznáním k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2015. Z potvrzení dále vyplývá, že stěžovatel vlastní rodinný dům a automobil Fiat Stilo Van (rok výroby 2004). Podle výpisu z bankovního účtu u mBank má stěžovatel k dispozici 82.176, 42 Kč. V potvrzení o majetkových poměrech stěžovatel dále uvedl, že má sjednanou půjčku ve výši 130.000 Kč a má vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem (nar. 2004 a 2006). [11] Z uvedených skutečností vyplývá, že částka 60.761 Kč, kterou má stěžovatel uhradit podle výroku IV. napadeného rozsudku, představuje téměř veškeré jeho finanční prostředky. S ohledem na výši jeho příjmů, vyživovací povinnost k nezletilým dětem a povinnost splácet půjčku soud považuje za legitimní, aby stěžovateli zůstala určitá finanční rezerva. Při posouzení podmínek pro přiznání odkladného účinku soud přihlédl také ke skutečnosti, že částka, kterou má stěžovatel uhradit na základě výroku IV. napadeného rozsudku, není důsledkem porušení zákonem stanovené povinnosti stěžovatelem, ale jedná se o náklady soudního řízení vyvolané především potřebou zpracování revizního znaleckého posudku a účastí znalce při jednání. Tedy potřebou vyjasnit v soudním řízení rozpory dvou dříve zpracovaných znaleckých posudků v dané věci. Zároveň soud nepochyboval, že přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [12] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud vyhověl návrhu stěžovatele. Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky výroku IV. rozsudku krajského soudu ze dne 12. 10. 2016, č. j. 58 A 5/2011 – 276. Zároveň soud připomíná, že u snesení o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé. [13] Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto [§4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, aplikovaný per analogiam, blíže viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 – 32]. Výrokem II. tohoto usnesení proto soud uložil stěžovateli povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč (položka č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích), a to ve lhůtě jednoho týdne od právní moci tohoto rozhodnutí. Poplatek je možno zaplatit na účet Nejvyššího správního soudu č. 3703-46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno, variabilní symbol pro identifikaci platby je 1010431316. Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 21. prosince 2016 JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek. podpis ................................................. Místo pro nalepení kolkových známek:

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:21.12.2016
Číslo jednací:1 As 313/2016 - 52
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
přiznání odkl. účinku
Účastníci řízení:Krajský úřad Moravskoslezského kraje
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2016:1.AS.313.2016:52
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024