ECLI:CZ:NSS:2016:10.AFS.128.2016:43
sp. zn. 10 Afs 128/2016 - 43
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové
a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: fortell, s. r. o.,
se sídlem Nádražní 1111, Lanškroun, zast. JUDr. Ing. Ondřejem Lichnovským,
advokátem se sídlem Sádky 1605/2, Prostějov, proti žalovanému: Finanční úřad
pro Pardubický kraj, se sídlem Boženy Němcové 2625, Pardubice, ve věci ochrany
před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích
ze dne 17. 5. 2016, čj. 52 Af 31/2016 – 51, o návrhu na vydání předběžného opatření,
takto:
Ing. Lubomíru Zemanovi, znalci ustanovenému rozhodnutími Finančního úřadu
pro Pardubický kraj ze dne 3. 11. 2015, čj. 1452001/15/2809-60563-602572, ze dne 29. 2. 2016,
čj. 280924/16/2809-60563-609214, se u kl á d á, aby se zdržel vykonávání znalecké činnosti
ve všech daňových řízeních vedených se žalobcem do doby, než nabude právní moci rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci
Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 17. 5. 2016, čj. 52 Af 31/2016 – 51.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) ve včas podané kasační stížnosti navrhuje zrušení
v záhlaví uvedeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích,
kterým byla odmítnuta žaloba stěžovatele na ochranu před nezákonným zásahem.
Stěžovatel se žalobou domáhal určení, že zásah žalovaného spočívající v ustanovení
Ing. Lubomíra Zemana, nar. X, znalcem na základě rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 11. 2015, čj.
1452001/15/2809-60563-602572, a ze dne 29. 2. 2016, čj. 280924/16/2809-60563-609214,
v daňových řízení vedených se žalobcem byl nezákonný. Dále žádal, aby soud žalovanému
přikázal vyloučení uvedeného znalce pro jeho podjatost ze všech daňových řízení vedených ve
věci žalobce, ve kterých byl ustanoven na základě rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 11. 2015, čj.
1452001/15/2809-60563-602572, a ze dne 29. 2. 2016, čj. 280924/16/2809-60563-609214, a
zároveň, aby žalovanému zakázal ustanovit Ing. Lubomíra Zemana znalcem v některém dalším
daňovém řízení ve věci žalobce pro futuro. Součástí kasační stížnosti byl i návrh stěžovatele na
vydání předběžného opatření
[2] Stěžovatel odůvodnil návrh tím, že v daňových řízeních stěžovatele za zdaňovací
období 2008, 2009, 2011, 2012 a 2013 byl za účelem posouzení výzkumně-vývojové
činnosti stěžovatele ustanoven znalec Ing. Lubomír Zeman, který působí majetkově
i funkčně v přímých konkurentech stěžovatele – společnostech PLAST FORM SERVICE I. M.,
spol. s r. o., a PLAST FORM SERVICE, s. r. o. Ustanovením tohoto znalce již vznikla
stěžovateli újma, neboť mu coby konkurentovi musel vydat podklady pro znalecké posouzení.
Znalec již vydal znalecká posouzení, která jsou dle názoru stěžovatele nepravdivá a vypracovaná
za účelem poškození stěžovatele. Hrozí, že stěžovatel bude muset podjatému znalci vydat další
podklady obsahující obchodní tajemství stěžovatele. Pouze vydáním předběžného opatření
je možné zamezit tomu, aby byl stěžovatel povinen vydat znalci další podklady obsahující
obchodní tajemství a nejnovější výsledky vývojové činnosti stěžovatele a jeho nejcennější
know-how. Újma stěžovateli v tomto ohledu již vznikla a návrhem na předběžné opatření
se domáhá toho, aby nevznikla další.
[3] Žalovaný navrhl zamítnout návrh na vydání předběžného opatření,
neboť jeho odůvodnění je založeno pouze na spekulacích stěžovatele o tom, že ustanovený
znalec poruší svůj slib mlčenlivosti a zneužije informace, k nimž se prostřednictvím znaleckého
posuzování dostane.
[4] Podle ustanovení §38 odst. 1 s. ř. s. platí, že byl-li podán návrh na zahájení řízení
a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením
soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet
nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě,
lze-li to po ní spravedlivě žádat. Předběžné opatření může v souladu s §120 s. ř. s. vydat
i Nejvyšší správní soud v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu ve věci
ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu. Dle judikatury Nejvyššího správního
soudu je možno obecně za vážnou újmu označit takový zásah do právní sféry účastníka,
který představuje její natolik zásadní narušení, že po účastníkovi nelze spravedlivě
požadovat, aby jej, byť dočasně, snášel. Vážnou újmou tedy budou zejména intenzivní zásahy
do intimní sféry navrhovatele, do jeho vlastnických práv či do jiných jeho subjektivních práv,
zejména těch, která mají povahu práv ústavně zaručených (srov. usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 24. 5. 2006, čj. Na 112/2006 – 37).
[5] Nejvyšší správní soud posoudil návrh stěžovatele na vydání předběžného opatření
a dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky stanovené §38 s. ř. s., neboť je potřeba
zatímně upravit poměry účastníků v projednávané věci. Podle tvrzení stěžovatele v žalobě,
která podložil písemnými důkazy, žalovaný ustanovil znalcem v daňových řízeních
stěžovatele osobu, která je majetkově i funkčně spojena s přímým konkurentem stěžovatele.
V řízení o žalobě nedošlo k meritornímu přezkumu tohoto tvrzení, prozatím je tedy nelze
považovat za prokázané ani vyvrácené. Při rozhodování o předběžném opatření nelze
předjímat výsledek rozhodnutí o věci samé, proto nelze vždy učinit jednoznačný (konečný) závěr
o důvodnosti tvrzení navrhovatele (shodně viz rozsudek ze dne 4. 10 2005, čj. 8 As 26/2005-76).
[6] Nejvyšší správní soud konstatuje, že pokud by tato tvrzení byla důvodná,
osvědčují nebezpečí vzniku vážné újmy, neboť stěžovatel je nyní povinen (viz §93
odst. 3 daňového řádu) dotyčnému znalci vydat dokumenty a podklady vztahující
se k předmětu jeho činnosti a obsahující kromě obchodního tajemství i popis jeho vývojové
činnosti a jeho know-how. Je-li přímým konkurentem stěžovatele, dostal by prostřednictvím
znalecké činnosti svého jednatele a společníka, přístup k informacím, s nimiž by se za normálních
okolností neměl možnost seznámit, a které jsou způsobilé stěžovatele přímo poškodit nejméně
v konkurenčním boji.
[7] Mezi účastníky je sporné, zda ustanovený znalec je či není ve věci podjatý.
Za těchto okolností nepovažuje Nejvyšší správní soud pro posuzování návrhu na vydání
předběžného opatření za správný a důvodný ani argument žalovaného, podle něhož je znalec
povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které zjistí během své znalecké činnosti.
Tuto povinnost sice zákon o znalcích a tlumočnících v ustanovení §10a znalcům
stanoví, ale zároveň jim též zakazuje podat posudek, jestliže lze mít pro poměr k věci,
k orgánům provádějícím řízení, k účastníkům nebo k jejich zástupcům pochybnost o jejich
nepodjatosti (§11 odst. 1 zákona o znalcích a tlumočnících). I přes povinnost mlčenlivost nelze
připustit, aby znalecký posudek podával podjatý znalec.
[8] Nejvyšší správní soud z těchto důvodů návrhu stěžovatele na vydání předběžného
opatření uvedeného ve výroku rozhodnutí vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. června 2016
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu