ECLI:CZ:NSS:2016:10.AS.15.2016:47
sp. zn. 10 As 15/2016 - 47
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové
a soudců Zdeňka Kühna a Petra Mikeše v právní věci žalobce: Ing. J. K., zast. Mgr. Silvií
Sofkovou, advokátkou se sídlem Horní náměstí 14/17, Olomouc, proti žalovanému: Krajský
úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 15. 8. 2014, čj. KUOK 76229/2014, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 30. 11. 2015, čj. 59 A 7/2014 – 32,
o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek n ep ři zn áv á .
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím Magistrátu města Olomouce, odboru agendy řidičů a motorových
vozidel, ze dne 16. 4. 2014, čj. SMOL/090310/2014/OARMV/DPD/Hyb,
sp. zn. S-SMOL/225065/2013/OARMV, byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku
podle §125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních
komunikacích, kterého se měl dopustit tím, že řídil motorové vozidlo, aniž byl držitelem
příslušného řidičského oprávnění. Za to mu byla uložena pokuta ve výši 26 000 Kč a současně
zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v délce trvání 14 měsíců.
Žalovaný rozhodnutím ze dne 15. 8. 2014 nevyhověl podanému odvolání a rozhodnutí
magistrátu potvrdil. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u krajského soudu,
který v záhlaví označeným rozsudkem žalobu zamítl.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení rozsudku krajského
soudu. Součástí kasační stížnosti je také návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[3] Stěžovatel svůj návrh na odkladný účinek odůvodnil tím, že se mu dne 12. 2. 2014
narodil syn, který je zcela odkázán na své rodiče. Nepřiznání odkladného účinku by mělo
negativní dopad do majetkové sféry jeho rodiny, neboť manželka pobírá pouze rodičovský
příspěvek ve výši 7 600 Kč, a je tedy výlučně na stěžovateli, aby zajišťoval příjmy rodiny.
Stěžovateli plynou příjmy z podnikání, které spočívá v realizaci a servisu čistíren odpadních vod.
Tuto činnost stěžovatel provádí na území celé České republiky i v zahraničí; výhradně osobně
vyhledává budoucí klienty, sjednává zakázky, což je spojeno návštěvou místa budoucího
provedení stavby, poskytuje odborné konzultace, provádí zaměření stavby či následně dohlíží
na její realizaci. Stěžovatel pro tyto účely musí využívat osobního automobilu jako nezbytného
prostředku k fungování jeho podnikatelské činnosti. Stěžovatel doplnil, že bydlí v malé obci,
která je téměř bez dopravní obslužnosti hromadnou dopravou. Provozovnu svého podnikání
má v jiné obci vzdálené přibližně 40 km od místa bydliště, osobní automobil tedy využívá
ke každodenní cestě do této provozovny.
[4] K návrhu na přiznání odkladného účinku stěžovatel na podporu svého tvrzení doložil
výpis z živnostenského rejstříku, nájemní smlouvu na nebytové prostory na adrese provozovny,
čestné prohlášení jeho zaměstnance a jeho manželky potvrzující náplň pracovní činnosti
stěžovatele a dále přibližně 50 daňových dokladů a předávací protokoly ke stavbám
(čistírnám odpadních vod), ze kterých vyplývá jejich realizace na různých místech v České
republice a přítomnost stěžovatele při předání díla.
[5] Žalovaný ve svém vyjádření k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti poukázal
na obecnost důvodů uvedených stěžovatelem. Dále uvedl, že stěžovatel zaměstnává několik
zaměstnanců, na které může výkon některých činností delegovat. Rozpor přiznání odkladného
účinku s veřejným zájmem odůvodnil potřebou vykázání osob důvodně podezřelých ze spáchání
závažného přestupku v dopravě z provozu na pozemních komunikacích. Podle žalovaného
z uvedených důvodů nejsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[6] Nejvyšší správní soud návrh stěžovatele posoudil a dospěl k závěru, že kasační stížnosti
odkladný účinek na základě jím uváděných skutečností nelze přiznat.
[7] Nejvyšší správní soud v minulosti judikoval např. v usnesení ze dne 24. 2. 2010,
čj. 6 As 6/2010-61, že institut odkladného účinku je primárně spjat se žalobou jakožto nástrojem
ochrany veřejných subjektivních práv adresáta veřejnoprávního působení. Odkladný účinek
přiznávaný žalobě má tedy ochránit adresáta veřejné správy před případnými neodstranitelnými
negativními následky aktu veřejné správy (srov. usnesení NSS ze dne 27. 1. 2012,
čj. 2 As 132/2011 – 115, všechna zde citovaná rozhodnutí NSS dostupná na www.nssoud.cz).
[8] Jde-li o kasační stížnost, soudní řád správní možnost přiznání odkladného účinku
zásadně nepřipouští (§107 s. ř. s.), a to právě s ohledem na skutečnost, že kasační stížnost
proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem.
Současně je však upravena výjimka z tohoto pravidla, tj. že odkladný účinek kasační stížnosti
lze v určitých případech přiznat za přiměřeného použití podmínek stanovených v §73 odst. 2
až 5 s. ř. s. Uvedené ustanovení (§73 odst. 2 s. ř. s.) stanoví, že soud na návrh žalobce po vyjádření
žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Soud v takových případech odkládá
právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu do doby vlastního meritorního
rozhodnutí. Proto musí být vyhrazeno pouze pro ojedinělé zákonem upravené případy.
Stěžovatel, který se domáhá přiznání odkladného účinku, nese břemeno tvrzení a je povinen
jím tvrzené skutečnosti přiměřeně doložit.
[9] Nejvyšší správní soud nejprve zvažoval, zda za situace, kdy stěžovateli byl uložen zákaz
činnosti za řízení bez řidičského průkazu, může odklad vykonatelnosti správních rozhodnutí
nějak změnit postavení stěžovatele. Z obsahu správního spisu soud vyplývá, že stěžovateli byl
v minulosti Okresním soudem v Bruntále uložen trest zákazu řízení motorových vozidel;
stanovený trest stěžovateli vypršel dne 14. 6. 2013. Stěžovatel byl následně dne 13. 11. 2013
přistižen při řízení vozidla bez řidičského oprávnění, tedy v době po uplynutí trestu
zákazu činnosti, stěžovatel si nicméně do té doby nepožádal o vrácení řidičského oprávnění.
Za těchto skutkových okolností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že případný odklad
vykonatelnosti správních rozhodnutí může postavení stěžovatele teoreticky ovlivnit,
neboť by byl případně oprávněn o vrácení řidičského oprávnění požádat, pokud tak dosud
neučinil.
[10] V daném případě stěžovatel tvrdí, že se denně dopravuje na větší vzdálenost
do zaměstnání; dopravní dostupnost mezi jeho bydlištěm a provozovnou, která je místem
výkonu jeho podnikatelské činnosti, je přitom veřejnou dopravou značně komplikovaná.
Náplní jeho práce je současně častý kontakt se zákazníky v místě realizace díla (čistírny odpadních
vod).
[11] Jak bylo uvedeno výše, kasační stížnost představuje mimořádný opravný prostředek
a institut odkladného účinku je určen primárně řízení o žalobě. Nejvyšší správní soud ze spisu
krajského soudu ověřil, že stěžovatel v řízení o žalobě vedeném před krajským soudem o přiznání
odkladného účinku žalobě ve vztahu k žalobou napadenému pravomocnému a vykonatelnému
správnímu rozhodnutí nežádal. Rozhodnutí správních orgánů napadená žalobou dle §65
a násl. s. ř. s. jsou tedy v právní moci a vykonatelná. Tvrzení a doklady, které stěžovatel
předložil a které mají svědčit o nezbytnosti přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
se vztahují k období, ve kterém bylo rozhodnutí ukládající stěžovateli zákaz řízení pravomocné
a vykonatelné. V tomto období byl stěžovatel schopen chod svého podnikání zajišťovat
i bez řidičského oprávnění, přičemž nijak neobjasnil, v čem se nyní situace stěžovatele změnila.
[12] Jak již bylo řečeno, charakter odkladného účinku spočívá v jeho mimořádnosti,
přičemž především platí zásada presumpce správnosti rozhodnutí správních orgánů,
resp. soudů. Je pouze na stěžovateli, aby soudu předložil všechny argumenty,
na základě kterých se domnívá, že by výkon rozhodnutí pro něho znamenal nepoměrně větší
újmu, než jaká by mohla vzniknout jiným osobám. Taková tvrzení však stěžovatel soudu
nepřednesl.
[13] Je pochopitelné, že ztráta řidičského oprávnění znamená pro stěžovatele
v jeho podnikatelské činnosti jistá omezení. Tyto situace jsou však řešitelné zajištěním osoby,
která by v nutných případech zajišťovala řízení vozu stěžovatele, či jinak zajistila dopravu
stěžovatele na místo, kde musí být osobně přítomen. To s sebou samozřejmě nese
zvýšené náklady, stěžovatel však netvrdil ani neprokázal, že by tyto náklady pro něho byly
neúnosné. O opaku svědčí již zmíněné zajišťování jeho podnikatelské činnosti v období,
kdy řidičské oprávnění neměl.
[14] V daném případě tak dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti splněny nebyly, odkladný účinek proto kasační stížnosti
podle §107 s. ř. s. ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. nebyl přiznán.
[15] Rozhodnutí o nepřiznání odkladného účinku nepředjímá výsledek řízení o kasační
stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. března 2016
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu