ECLI:CZ:NSS:2016:10.AS.266.2016:34
sp. zn. 10 As 266/2016 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň
Michaely Bejčkové a Daniely Zemanové v právní věci žalobce: I. D., zast. Mgr. Petrem Kuběnou,
advokátem se sídlem náměstí Míru 1077/3, Plzeň, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského
kraje, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 9. 2016, čj. 17 A 101/2015-72, o návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
II. Žalobci se u k l á dá zaplatit ve lhůtě tří dnů od doručení tohoto usnesení České
republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1000 Kč za podání
návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce byl rozhodnutím Magistrátu města Plzně ze dne 22. 9. 2015 shledán vinným
ze spáchání několika přestupků podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních
komunikacích; za to mu byla uložena pokuta 35 000 Kč a zákaz řízení motorových vozidel
na 17 měsíců.
[2] Žalobcovo odvolání proti rozhodnutí magistrátu zamítl žalovaný dne 4. 12. 2015
pro opožděnost.
[3] Žalobce napadl toto rozhodnutí žalovaného (a další jeho související rozhodnutí
z téhož dne ve věci neplatnosti doručení písemnosti) žalobou u Krajského soudu v Plzni.
Krajský soud žalobu zamítl rozsudkem ze dne 12. 9. 2016 (a zároveň odmítl žalobu
proti rozhodnutí ve věci neplatnosti doručení písemnosti).
[4] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost
a současně navrhl, aby jeho kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek. Výkon rozhodnutí
by pro stěžovatele znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám, a zároveň není přiznání odkladného účinku v rozporu s veřejným
zájmem. O splnění této druhé podmínky svědčí i rozhodnutí magistrátu ze dne 14. 3. 2016,
kterým byl podle §83 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, odložen výkon
pravomocného rozhodnutí z důvodu podané žaloby.
[5] Stěžovatel je osobou samostatně výdělečně činnou a je závislý na silniční přepravě,
kterou si zajišťuje osobně. Nemá žádné zaměstnance a jeho podnikání spočívá především
v přípravných a dokončovacích pracích na stavbách. Stěžovatel jako státní občan Ukrajiny
materiálně zabezpečuje i svou matku a další příbuzné v době občanské války. V případě výkonu
rozhodnutí žalovaného hrozí stěžovateli zánik jeho podnikatelské činnosti, neboť k jejímu
výkonu je třeba mít oprávnění řídit motorová vozidla: stěžovatel totiž zásobuje stavby materiálem
a vozidlem se i sám dopravuje na stavby.
[6] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
[7] Nejvyšší správní soud má za to, že v projednávané věci nejsou splněny podmínky
pro přiznání odkladného účinku.
[8] Při rozhodování o návrhu na odkladný účinek kasační stížnosti podle §107 odst. 1
soudního řádu správního (s. ř. s.) zjišťuje soud splnění zákonných předpokladů uvedených v §73
odst. 2 s. ř. s. Odkladný účinek soud přizná, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro navrhovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Soud k tomu
připomíná, že odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé
případy. Zajišťuje se jím dočasná procesní ochrana stěžovatele před okamžitým výkonem
soudního rozhodnutí, které je pro něj nepříznivé.
[9] Stěžovatel ve svém návrhu výslovně neuvedl žádné argumenty pro své tvrzení,
podle nějž je újma, která mu hrozí, nepoměrně větší než újma, která by přiznáním odkladného
účinku vznikla jiným osobám. Pouze upřesnil újmu, která hrozí jemu samotnému: ta podle něj
spočívá v zániku podnikatelské činnosti, k níž stěžovatel nezbytně potřebuje řidičské oprávnění.
[10] Z judikatury NSS (srov. č. 1763/2009 Sb. NSS) plyne, že sankce zákazu řízení
motorových vozidel v sobě kromě represivní funkce zahrnuje i funkci obrannou, a to zejména
ve vztahu k ostatním účastníkům silničního provozu. Při posuzování žádosti o přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti týkající se takové sankce je proto nutné poměřovat újmu
hrozící stěžovateli s újmou, která by mohla vzniknout ostatním účastníkům silničního provozu.
NSS přiznává odkladný účinek v obdobných případech pouze výjimečně, zpravidla je-li na řízení
motorového vozidla existenčně závislý stěžovatel nebo jemu blízká osoba (srov. usnesení NSS
ze dne 10. 4. 2013, čj. 6 As 29/2013).
[11] Soud nezpochybňuje, že pozbytí řidičského oprávnění může přinášet stěžovateli při jeho
podnikání značná nepříjemná omezení; tato omezení však ještě sama o sobě nepředstavují
nepoměrně větší újmu. Z ničeho neplyne, že by stěžovatel v důsledku pozbytí řidičského
oprávnění pozbyl schopnost sám se živit (a zprostředkovaně pak podporovat i své blízké
na Ukrajině). Ačkoli to pro něj jistě bude komplikovanější a nákladnější, může stěžovatel
při dopravě sebe a materiálu na staveniště využívat pomoci třetích osob. Stěžovatel nijak
nedoložil přesnou povahu své podnikatelské činnosti; z veřejně dostupného živnostenského
rejstříku však plyne, že hlavním oborem stěžovatelova podnikání jsou opravy a údržba motorových
vozidel. Mezi ostatními obory jsou pak kromě přípravy staveniště uvedeny též činnosti cestovních
kanceláří a překladatelské a tlumočnické činnosti. Žalobce je tedy oprávněn k podnikání ve více
oborech a není omezen pouze na přípravné práce na stavbách. (V tom NSS spatřuje rozdíl
oproti případům, v nichž NSS dříve rozhodoval a v nichž přiznal odkladný účinek kasačním
stížnostem stěžovatelů, kterým byl uložen zákaz řízení a kteří přitom byli zaměstnáni jako řidiči.)
[12] To, že je stěžovatel jediným účastníkem řízení, neznamená, že by přiznáním odkladného
účinku nemohla vzniknout újma třetím osobám. Při poměřování těchto újem je třeba hledět
k povaze a závažnosti jednání, za něž byl stěžovatel potrestán. Stěžovatel se podle pravomocného
rozhodnutí magistrátu nechoval coby řidič ohleduplně a ukázněně a nepřizpůsobil své chování
při parkování vozidla svým schopnostem: nedodržel totiž bezpečný odstup od zaparkovaného
vozidla, narazil do něj a poškodil je. Tím způsobil dopravní nehodu, po níž však své vlastní
vozidlo nezastavil, jak mu přikazuje zákon. Ačkoli poškodil cizí zaparkované vozidlo,
nesetrval v místě dopravní nehody a neoznámil nehodu policii: naopak utíkal před policisty,
kteří se posléze dostavili na místo. Poté, co policisté stěžovatele dopadli, u něj provedli pozitivní
dechovou zkoušku na alkohol a vyzvali jej, aby se podrobil odběru krve; to však stěžovatel
odmítl. Poté byl předán protialkoholní záchytné stanici.
[13] Podle soudu jsou tato porušení zákona závažná. Nejedná se o pouhá administrativní
či formální pochybení, která by sice narušovala pořádek ve státní správě, ale nijak by
se nedotýkala práv dalších osob: naopak jednání, za něž byl stěžovatel potrestán, mohou přímo
či nepřímo poškodit další účastníky silničního provozu nebo jejich majetek (jak se už i stalo).
Nelze tedy tvrdit, že pokud by stěžovatel nadále řídil motorové vozidlo, nemohlo by to způsobit
dalším účastníkům silničního provozu větší újmu, než jakou utrpí on sám zákazem řízení.
[14] Z téhož důvodu má soud za to, že přiznání odkladného účinku by bylo v rozporu
s důležitým veřejným zájmem spočívajícím v bezpečnosti silničního provozu a v ochraně majetku
a zdraví jeho účastníků. Takový rozpor nezakládá jakékoli porušení zákona; porušení,
jehož se dopustil stěžovatel, však dosahuje značné intenzity, a není proto namístě,
aby zájem všech ostatních účastníků silničního provozu ustupoval před zájmem stěžovatele
na nerušeném výkonu jeho řidičského oprávnění. (Stěžovatel přitom v kasační stížnosti netvrdí,
že by se vytýkaného jednání nedopustil: protože jeho odvolání bylo zamítnuto pro opožděnost,
pouze poukazuje na vady při doručování rozhodnutí vydaného v prvním stupni.)
[15] K přiznání odkladného účinku nemůže vést ani to, že výkon rozhodnutí o přestupku byl
ve správním řízení odložen podle §83 odst. 1 zákona o přestupcích. Správní orgán při postupu
podle tohoto ustanovení nijak neporovnává újmy hrozící různým osobám ani nemůže zkoumat
ohrožení důležitého veřejného zájmu: je-li proti rozhodnutí podána žaloba a účastník požádá
o odložení výkonu rozhodnutí, které žalobou napadl, správní orgán je povinen mu vyhovět
bez dalšího. Soud při zkoumání návrhu na odkladný účinek naproti tomu musí vážit různé
protichůdné zájmy a teprve na těchto úvahách pak založí svůj závěr (srov. usnesení NSS ze dne
17. 6. 2009, čj. 5 As 24/2009-58). To, zda soud přizná, či nepřizná kasační stížnosti odkladný
účinek, nemá žádný vztah k tomu, zda správní orgán odložil výkon rozhodnutí podle zákona
o přestupcích, resp. zda o to účastník ve správním řízení vůbec požádal.
[16] Rozhodnutím o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud
nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
[17] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku
soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu
poplatku ve výši 1000 Kč. O tom byl stěžovatel informován přípisem NSS ze dne 16. 11. 2016,
který obdržel dne 20. 11. 2016. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek
splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem
právní moci tohoto usnesení [§4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam;
srov. k tomu usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. NSS proto výrokem II
vyzval stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti ve lhůtě tří dnů od doručení tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
Soudní poplatek lze zaplatit: a) vylepením kolků na tomto tiskopisu, nebo b)
bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710,
vedený u České národní banky, pobočka Brno.
Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby lze získat na internetových
stránkách www.nssoud.cz v položce Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků.
V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis
na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej Nejvyššímu správnímu
soudu. Kolkové známky neznehodnocujte.
V Brně dne 1. prosince 2016
Zdeněk Kühn
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: