ECLI:CZ:NSS:2016:10.AZS.205.2016:42
sp. zn. 10 Azs 205/2016 - 42
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové
a soudkyň Barbary Pořízkové a Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: P. T. N. M.,
zast. Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1, proti
žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů
1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 8. 2015, čj. MV-102869-4/SO-2015,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 8. 2016,
čj. 30 A 122/2015-48, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek spočívající v tom,
že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky
rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 26. 5. 2015,
čj. OAM - 1354-15/ZR-2015, ve spojení s rozhodnutím Komise pro rozhodování ve věcech
pobytu cizinců ze dne 26. 8. 2015, čj. MV-102869-4/SO-2015.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 26. 5. 2015 bylo žalobkyni podle §77 odst. 1
písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, zrušeno povolení
k trvalému pobytu a stanovena lhůta 30 dnů k vycestování z území České republiky.
Správní orgán přistoupil ke zrušení povolení k trvalému pobytu žalobkyně z důvodu,
že nepřetržitě po dobu delší než 6 let pobývala mimo území České republiky.
Žalovaná rozhodnutím ze dne 26. 8. 2015 zamítla odvolání žalobkyně a rozhodnutí správního
orgánu prvního stupně potvrdila.
[2] Žalobkyně napadla rozhodnutí žalované žalobou u Krajského soudu v Plzni.
Současně požádala, aby byl žalobě přiznán odkladný účinek. Tomuto návrhu krajský soud
usnesením ze dne 15. 10. 2015 vyhověl. V rámci meritorního přezkumu shledal soud žalobu
nedůvodnou a rozsudkem ze dne 24. 8. 2016 ji zamítl.
[3] Rozsudek krajského soudu napadla žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížností,
se kterou spojila návrh na přiznání odkladného účinku. V návrhu poukázala na skutečnost,
že v důsledku rozhodnutí žalované bude nucena území České republiky opustit, aby se vyhnula
případnému správnímu vyhoštění. Sama možnost vedení řízení o správním vyhoštění
pro ni představuje významný negativní zásah, neboť se vystavuje nebezpečí, že se v budoucnu
nebude moci do České republiky vrátit. Zdůraznila také právo na spravedlivý proces,
k němuž patří i možnost, aby se mohla osobně účastnit soudního řízení a být v kontaktu se svým
právním zástupcem. Dále uvedla, že na území České republiky mají v současné době povolen
trvalý pobyt všichni její rodinní příslušníci, tedy rodiče a starší sestra. Nucené vycestování by tedy
pro ni znamenalo i velmi citlivý zásah do jejího soukromého a rodinného života.
Závěrem poukázala na závěry usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2011,
čj. 5 As 73/2011-100, a ze dne 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005-76.
[4] Žalovaná s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasila. Konstatovala,
že důvodem pro zrušení povolení k trvalému pobytu stěžovatelky byla skutečnost, že po dobu
delší 6 let pobývala mimo území států Evropské unie. Odmítla proto argumentaci, že by návrat
stěžovatelky do Vietnamu pro ni přestavoval nepřiměřený dopad do jejího života, jestliže na dobu
delší 6 let dobrovolně vycestovala a žila ve Vietnamu bez rodičů i sestry. Žalovaná je současně
přesvědčena, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti by představovalo rozpor
s důležitým veřejným zájmem, neboť je zájem na tom, aby na území České republiky nesetrvávali
cizinci, kterým byl trvalý pobyt pravomocně zrušen.
[5] Před samotným posouzením tohoto návrhu Nejvyšší správní soud k institutu odkladného
účinku uvádí následující. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti soud zjišťuje
kumulativní splnění zákonných předpokladů uvedených v ustanovení §73 odst. 2 zákona
č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy
způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy ve vztahu
k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) absenci
rozporu s důležitým veřejným zájmem. Nejvyšší správní soud připomíná, že odkladný účinek
má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy; je koncipován
jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým výkonem
pro něj nepříznivého soudního rozhodnutí.
[6] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci jsou zákonné
podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti splněny. Přihlédl přitom zejména
k rodinným vazbám stěžovatelky. V České republice pobývají oba rodiče stěžovatelky a její sestra,
tedy její nejbližší příbuzní. Skutečnost, že byla v průběhu svého studia po nějakou dobu
z legitimních důvodů od své rodiny odloučena, neznamená, že by tím popřela svůj blízký vztah
k rodičům a sestře a ztratila právo cítit potřebu s nimi společně žít.
[7] Nejvyšší správní soud dále zohlednil skutečnost, že správní rozhodnutí byla založena
na závěru, že stěžovatelka pobývala delší dobu mimo území České republiky.
V důvodech rozhodnutí tak Nejvyšší správní soud neshledal žádné konkrétní okolnosti,
které by nasvědčovaly tomu, že by samotné přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohlo
kolidovat s důležitým veřejným zájmem. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti se účinky
napadeného rozhodnutí pouze odkládají. I v případě, že je správní rozhodnutí vydáno
ve veřejném zájmu, neznamená nutně odklad jeho účinků rozpor s tímto veřejným zájmem.
K naplnění veřejného zájmu může postačovat i pozdější nastoupení účinků správního
rozhodnutí. Nejvyšší správní soud současně nezjistil, že by přiznáním odkladného účinku
potenciálně hrozila jakákoli újma jiným osobám.
[8] Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud stěžovatelce vyhověl a její kasační stížnosti
přiznal odkladný účinek. Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky rozhodnutí
žalované ze dne 26. 8. 2015, čj. MV-102869-4/SO-2015, i rozhodnutí Ministerstva vnitra,
odboru azylové a migrační politiky ze dne 26. 5. 2015, čj. OAM-1354-15/ZR-2015.
[9] Současně Nejvyšší správní soud upozorňuje, že přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí
o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005-76,
publ. pod č. 1072/2007 Sb. NSS).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. listopadu 2016
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu