ECLI:CZ:NSS:2016:10.AZS.206.2016:34
sp. zn. 10 Azs 206/2016 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudců
Radana Malíka a Petra Mikeše v právní věci žalobkyně: P. T. M., zast. Mgr. Petrem Václavkem,
advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve
věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované
ze dne 13. 8. 2015, čj. MV-1583-3/SO/sen-2014, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně
proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 8. 2016, čj. 30 A 118/2015-54, o návrhu
žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek spočívající v tom,
že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky
rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 13. 8. 2015,
čj. MV-1583-3/SO/sen-2014, ve spojení s rozhodnutím Ministerstva vnitra, odboru azylové
a migrační politiky, ze dne 15. 8. 2013, čj. OAM-41045-11/DP-2011.
Odůvodnění:
[1] Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, vydalo dne 15. 8. 2013 usnesení,
jímž zastavilo řízení o žádosti žalobkyně o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému
pobytu za účelem společného soužití rodiny. Žalobkyně podala odvolání, které žalovaná zamítla.
Následnou žalobu krajský soud zamítl rozsudkem označeným v záhlaví.
[2] Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včasnou
kasační stížnost, s níž spojila i návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
V návrhu s odkazem na usnesení NSS ze dne 18. 8. 2011, čj. 5 As 73/2011-100, uvedla,
že v důsledku právní moci a vykonatelnosti napadeného správního rozhodnutí pozbude
oprávnění pobývat na území ČR a bude nucena území opustit, aby se vyhnula případnému vedení
řízení o správním vyhoštění. Ačkoliv existují jiné možnosti úpravy řešení pobytové otázky,
jsou za daných okolností pro stěžovatelku nedosažitelné. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka
má na území ČR vytvořeny veškeré rodinné a sociální zázemí –žije zde její partner, nezletilý syn
(nar. v roce 2013) a bývalý manžel, který je otcem nezletilého syna – byl by její nucený návrat
bezpochyby nenahraditelnou újmou a bude ohrožena obživa její a celé její rodiny.
Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nebude způsobena újma žádné jiné osobě
a nebude to ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Dále upozorňuje i na právo
na spravedlivý proces, včetně možnosti osobně se účastnit soudního řízení, resp. být v přímém
kontaktu s jejím zástupcem.
[3] Žalovaná se k návrhu na přiznání odkladného účinku v poskytnuté lhůtě nevyjádřila.
[4] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje splnění
zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. jednak výrazné disproporcionality újmy
způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy ve vztahu
k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, jednak absenci
rozporu s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky
napadeného správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze.
[5] Po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelkou dospěl NSS k závěru, že podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 ve spojení s §107 s. ř. s.
jsou naplněny. Přihlédl zejména k tomu, že v důsledku nepřiznání odkladného účinku
by stěžovatelce hrozila bezprostřední a nenahraditelná újma spočívající v tom, že by byla nucena
opustit území ČR, a tedy svou rodinu, včetně tříletého syna. Nelze nutit stěžovatelku,
aby napadená rozhodnutí ignorovala, tím porušila zákon a iniciovala řízení o vyhoštění.
Dále zdejší soud přihlédl k okolnosti, že stěžovatelka na území ČR dosud pobývala na základě
řádného oprávnění k pobytu, k jehož prodloužení nakonec nedošlo na základě jejího
neobratného procesního postupu ve správním řízení o jeho prodloužení. Jinými slovy,
nebude tím ohrožen ani důležitý veřejný zájem, protože příslušné státní orgány ČR
jí již v minulosti povolení k pobytu přiznaly.
[6] NSS posoudil žádost o přiznání odkladného účinku i z hlediska zbývajících podmínek
stanovených v §73 odst. 2 s. ř. s. Neshledal přitom, že by se přiznání odkladného účinku
v daném případě, fakticky tedy umožnění pobytu stěžovatelky na území ČR do doby rozhodnutí
o kasační stížnosti, jakkoli dotklo práv třetích osob.
[7] NSS připomíná, že odkladný účinek podle §107 s. ř. s. může být v řízení o kasační
stížnosti přiznán a působit nejen ve vztahu k přezkoumávanému rozhodnutí krajského soudu,
ale i přímo ve vztahu k správnímu rozhodnutí (či jeho části), k jehož přezkumu se dané řízení
před krajským soudem vedlo (viz usnesení NSS ze dne 6. 12. 2005, čj. 2 Afs 77/2005-96,
č. 786/2006 Sb. NSS). V daném případě by přiznání odkladného účinku pouze ve vztahu
k rozhodnutí žalované nebylo důsledné, neboť by neodstranilo účinky rozhodnutí správního
orgánu I. stupně. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti v této věci se proto
až do skončení řízení před NSS pozastavují účinky jak rozhodnutí žalované ze dne 13. 8. 2015,
čj. MV-1583-3/SO/sen-2014, tak rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační
politiky ze dne 15. 8. 2013, čj. OAM-41045-11/DP-2011. Soud však připomíná,
že usnesení o přiznání odkladného účinku může i bez návrhu usnesením zrušit,
ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody,
nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§73 odst. 5 ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s.).
[8] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti NSS žádným způsobem nepředjímá
své rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. října 2016
Zdeněk Kühn
předseda senátu