Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 16.03.2016, sp. zn. 2 Afs 23/2016 - 27 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2016:2.AFS.23.2016:27

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2016:2.AFS.23.2016:27
sp. zn. 2 Afs 23/2016 - 27 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: R. R., zastoupen JUDr. Radkem Navrátilem, advokátem se sídlem Rooseveltova 6/8, Brno, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, ve věci žaloby proti rozhodnutím žalovaného ze dne 23. 9. 2013, č. j. 23746/13/5000-24700-703359 a č. j. 23745/13/5000-24700-703359, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 12. 2015, č. j. 29 Af 82/2013 - 70, takto: I. Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek. II. Žalobci se u k l á d á zaplatit České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení. Odůvodnění: [1] Rozsudkem ze dne 8. 12. 2015, č. j. 29 Af 82/2013 - 70, zamítl Krajský soud v Brně žaloby žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti rozhodnutím Odvolacího finančního ředitelství ze dne 23. 9. 2013, č. j. 23746/13/5000-24700-703359 a č. j. 23745/13/5000-24700-703359. Rozhodnutím ze dne 23. 9. 2013, č. j. 23746/13/5000-24700-703359, Odvolací finanční ředitelství zamítlo odvolání stěžovatele a potvrdilo platební výměr vydaný Finančním úřadem pro Jihomoravský kraj (dále též „správce daně“) dne 14. 3. 2013, č. j. 916155/13/3000-04707-709520. Tímto platebním výměrem správce daně uložil stěžovateli odvod zadržených prostředků státního rozpočtu republiky ve výši 192 634 Kč. Odvod se týkal splátky návratné finanční výpomoci neuhrazené stěžovatelem ke dni 30. 11. 2010. Rozhodnutím ze dne 23. 9. 2013, č. j. 23745/13/5000-24700-703359, Odvolací finanční ředitelství dále zamítlo odvolání stěžovatele a potvrdilo platební výměr vydaný správcem daně dne 14. 3. 2013, č. j. 915978/13/3000-04707-709520. Tímto platebním výměrem správce daně uložil stěžovateli odvod zadržených prostředků státního rozpočtu republiky ve výši 192 633 Kč. Odvod se týkal splátky návratné finanční výpomoci neuhrazené stěžovatelem ke dni 30. 11. 2009. [2] Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost, v níž navrhl, aby jí byl přiznán odkladný účinek. Návrh odůvodnil tím, že výkon napadeného rozhodnutí by pro něho znamenal nenahraditelnou újmu. Stěžovatel uvedl, že v současné době nepodniká, přičemž nedisponuje majetkem ani příjmy, ze kterých by mohl vyměřenou daň zaplatit. Dle svých tvrzení nemá žádný movitý či nemovitý majetek vyšší hodnoty, který by mohl zpeněžit a z jehož výtěžku by mohl daň uhradit. Žije v domě svého bratra, kde se stará o svou 85letou matku, která je na jeho péči odkázána. Za tuto péči je stěžovateli přiznáván Úřadem práce ČR příspěvek ve výši 4000 Kč měsíčně. Finančně je stěžovatel podporován rodinou (jeho dcera mu přispívá na živobytí). Správce daně přitom po stěžovateli požaduje i další plnění. V současné době je tak po stěžovateli požadována částka v celkové výši 770 534 Kč. Stěžovatel dále splácí u České spořitelny, a. s., úvěr, kdy výše měsíční splátky činí 3135 Kč. K prokázání svých tvrzení stěžovatel předložil potvrzení prokazující dobu poskytování péče ze dne 18. 1. 2016, č. j. 762/2016/BUC, vydané Úřadem práce ČR – krajskou pobočkou v Brně a také výpisy z osobního účtu vedeného u České spořitelny, a. s., za období 1. 10. 2015 až 31. 12. 2015. [3] Nejvyšší správní soud při posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku vyšel z následujících úvah. [4] Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užijí přiměřeně. [5] Dle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [6] Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 - 32). Stěžovatel tak musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická či bagatelní. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě tedy musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu obává, by pro něho byl zásadním zásahem. Nejvyšší správní soud přitom není oprávněn ani povinen v daném ohledu nahrazovat činnost stěžovatele a vznik újmy na straně stěžovatele jakkoli dovozovat či dohledávat např. ze soudního nebo správního spisu. Stěžovatele tudíž tíží i břemeno důkazní, které vyžaduje, aby tvrzení, kterými odůvodňuje svůj návrh na přiznání odkladného účinku, také řádně doložil. [7] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že stěžovatel tvrdí dostatečně konkrétním a individualizovaným způsobem, že výkon platebních výměrů by pro něj znamenal újmu, a to vzhledem k jeho majetkové situaci. Stěžovatel tato svá tvrzení též dostatečným způsobem doložil. Výši příspěvku na péči, jenž je mu poskytován úřadem práce, stav jeho osobního účtu a výši měsíčních splátek úvěru bylo možno ověřit z potvrzení prokazujícího dobu poskytování péče ze dne 18. 1. 2016, č. j. 762/2016/BUC, a z výpisů z osobního účtu vedeného u České spořitelny, a. s., za období 1. 10. 2015 až 31. 12. 2015. Nejvyšší správní soud má tak tvrzení stěžovatele o finanční situaci jeho samého za prokázané. Je přitom zřejmé, že případné hrazení vyměřené daně v celkové výši 385 267 Kč by pro stěžovatele znamenalo finanční zátěž, která by musela jít citelně na vrub jeho základních potřeb. [8] Nejvyšší správní soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti i z hlediska zbývajících podmínek stanovených v §73 odst. 2 s. ř. s. Neshledal přitom, že by odkladným účinkem kasační stížnosti mohla vzniknout újma jiným osobám poměřitelná s újmou stěžovatele či by byl ohrožen důležitý veřejný zájem. Jedinou osobou, které se přiznání odkladného účinku dotkne, bude stát, neboť tomu bude přiznáním dokladného účinku po dobu jeho trvání odepřeno právo inkasovat od stěžovatele vyměřenou daň. Uvedená částka daně však nepředstavuje v souhrnu celkových příjmů státu zásadní položku, takže nehrozí významnější výpadek těchto příjmů, který by mohl narušit plnění funkcí státu. [9] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud rozhodl o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tak, jak je uvedeno ve výroku. [10] Ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly, může Nejvyšší správní soud toto usnesení i bez návrhu zrušit (§73 odst. 5 ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s.). [11] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), soudnímu poplatku ve výši 1000 Kč. [12] Zákon soud jasně zavazuje k bezodkladnému rozhodnutí o návrhu (§73 odst. 4 s. ř. s.), bez zbytečných průtahů spojených s předchozím výběrem soudního poplatku. Rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku je tedy součástí výroku rozhodnutí o tomto návrhu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 – 3). Nejvyšší správní soud proto nevyzýval stěžovatele k zaplacení soudního poplatku po podání návrhu, nýbrž mu uložil, aby poplatek zaplatil současně s rozhodnutím o tomto návrhu. [13] Soudní poplatek lze zaplatit: - vylepením kolků na podání adresovaném Nejvyššímu správnímu soudu nebo - bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1020302316. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 16. března 2016 JUDr. Karel Šimka předseda senátu Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek. podpis ................................................. Místo pro nalepení kolkových známek:

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:16.03.2016
Číslo jednací:2 Afs 23/2016 - 27
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
přiznání odkl. účinku
Účastníci řízení:Odvolací finanční ředitelství
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2016:2.AFS.23.2016:27
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024