ECLI:CZ:NSS:2016:2.AFS.69.2016:19
sp. zn. 2 Afs 69/2016 - 19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky
a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: M. H., zastoupen
JUDr. Viktorem Bradáčem, advokátem se sídlem Ovocný trh 12, Praha 1, proti žalovanému:
Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4, ve věci žaloby proti
rozhodnutím žalovaného ze dne 23. 10. 2013, č. j.: 47826-2/2013-900000-304.7, 47827-2/2013-
900000-304.7, 47828-2/2013-900000-304.7, 47829-2/2013-900000-304.7, 47481-2/2013-900000-
304.7, 47482-2/2013-900000-304.7, 47830-2/2013-900000-304.7, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 3. 2014, č. j. 6 Af 66/2013 -
55,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Usnesením ze dne 26. 3. 2014, č. j. 6 Af 66/2013 – 55, zastavil Městský soud v Praze
(dále jen „městský soud“) dle §47 písm. c) s. ř. s ve spojení s §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“),
řízení o žalobě žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 10. 2013,
č. j.: 47826-2/2013-900000-304.7, 47827-2/2013-900000-304.7, 47828-2/2013-900000-304.7,
47829-2/2013-900000-304.7, 47481-2/2013-900000-304.7, 47482-2/2013-900000-304.7
a 47830-2/2013-900000-304.7, a to z důvodu nezaplacení soudního poplatku.
[2] Nejvyšší správní soud obdržel dne 22. 3. 2016 kasační stížnost stěžovatele, v níž výslovně
uvádí, že směřuje „proti usnesení č. j. 6 Af 66/2013 – 69-70 o zamítnutí návrhu na zrušení usnesení
č. j. 6 Af 66/2013 – 55 (usnesení o zastavení řízení)“. Z obsahu kasační stížnost a z jejího petitu plyne,
že stěžovatel žádá o zrušení jak usnesení o zamítnutí návrhu na zrušení usnesení ze dne 26. 3. 2014,
č. j. 6 Af 66/2013 – 55, ze dne 26. 2. 2016, č. j. 6 Af 66/2013 – 69-70, tak i samotného usnesení
o zastavení řízení ze dne 26. 3. 2014, č. j. 6 Af 66/2013 – 55. Nejvyšší správní soud proto posoudil
obdrženou kasační stížnost jako dvě kasační stížnosti proti dvěma rozhodnutím městského
soudu, přičemž v nyní projednávaném případě (pod sp. zn. 2 Afs 69/2016) se jedná o kasační
stížnost proti usnesení o zastavení řízení ze dne 26. 3. 2014, č. j. 6 Af 66/2013 – 55.
[3] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval procesními podmínkami řízení, konkrétně
otázkou, zda kasační stížnost stěžovatele byla podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v takovém
případě může být soudem meritorně projednána.
[4] Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí, přičemž zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
[5] Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím
dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den
v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle odst. 4 citovaného
ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu, nebo jemu
zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence anebo předáno
orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
[6] Podle obsahu soudního spisu bylo napadené usnesení právnímu zástupci stěžovatele
doručeno prostřednictvím jeho datové schránky dne 31. 3. 2014 v 09:56:57 hod. Dnem,
který v daném případě určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti, bylo pondělí
31. 3. 2014 a posledním dnem lhůty tak bylo pondělí 14. 4. 2014.
[7] Ze spisu Nejvyššího správního soudu, konkrétně ze záznamu o ověření elektronického
podání doručeného na elektronickou podatelnu, vyplynulo, že kasační stížnost stěžovatele
obdržel Nejvyšší správní soud prostřednictvím datové schránky jeho zástupce dne 22. 3. 2016
v 17:25:16 hod.
[8] Na základě výše uvedeného dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační
stížnost stěžovatele proti usnesení o zastavení řízení ze dne 26. 3. 2014, č. j. 6 Af 66/2013 – 55,
byla ve smyslu §106 odst. 2 s. ř. s. podána zjevně opožděně, přičemž zmeškání lhůty nelze podle
poslední věty téhož ustanovení prominout. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl
podle §46 odst. 1 písm. b) ve spojení s §120 s. ř. s.
[9] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
§60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. dubna 2016
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu