ECLI:CZ:NSS:2016:2.AS.38.2016:22
sp. zn. 2 As 38/2016 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky
a soudkyň Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobkyně: A. B., proti
žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Plzni, se sídlem Radobyčická 2465/12,
Plzeň, za účasti osoby zúčastněné na řízení: D. K., proti rozhodnutí žalovaného ze dne
3. 11. 2014, č. j. ZKI PL-O-45/334/2014, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 12. 2015, č. j. 57 A 118/2014 – 71,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel prostřednictvím Krajského soudu v Plzni
(dále jen „krajský soud“) ve shora označené věci dne 15. 2. 2016 kasační stížnost žalobkyně
(dále jen „stěžovatelka“), kterou stěžovatelka brojí proti v záhlaví označenému rozsudku
krajského soudu, jímž byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 11. 2014,
č. j. ZKI PL-O-45/334/2014.
[2] V souladu s §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), je s podáním kasační stížnosti
spojen vznik poplatkové povinnosti, jež činí, podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků,
který je přílohou zákona o soudních poplatcích, částku 5000 Kč.
[3] Vzhledem k tomu, že stěžovatelka soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti spolu
s jejím podáním neuhradila, vyzval ji Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 2. 3. 2016,
č. j. 2 As 38/2016 – 17, ke splnění poplatkové povinnosti, a to ve lhůtě jednoho týdne
od doručení tohoto usnesení. Současně stěžovatelku vyzval k doložení splnění podmínky podle
§105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“). Nejvyšší správní soud stěžovatelku též poučil o tom, že nebude-li soudní
poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, dojde k zastavení řízení.
[4] Usnesení č. j. 2 As 38/2016 – 17 obsahující výzvu k zaplacení soudního poplatku
bylo stěžovatelce doručeno dne 8. 3. 2016 (viz doručenka na č. l. 19 spisu Nejvyššího správního
soudu). Poslední den lhůty k zaplacení soudního poplatku tak připadl na úterý 15. 3. 2016.
Stěžovatelka však ve stanovené lhůtě soudní poplatek splatný podáním kasační stížnosti
nezaplatila. Nejvyšší správní soud proto řízení podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích
ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s. zastavil. Za této situace je již nerozhodné, že stěžovatelce dosud
neuběhla lhůta k doložení splnění podmínky podle §105 odst. 2 s. ř. s.
[5] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Ve vztahu k osobě zúčastněné na řízení pak Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu
s §60 odst. 5 s. ř. s. tak, že nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti,
neboť osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu pouze těch nákladů, které jí vznikly
v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil; případně jí soud může z důvodů
zvláštního zřetele hodných na návrh přiznat i náhradu dalších nákladů řízení. V daném případě
však Nejvyšší správní soud osobě zúčastněné na řízení splnění žádné povinnosti, v souvislosti
s níž by jí vznikly náklady, neuložil.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. března 2016
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu