ECLI:CZ:NSS:2016:2.AS.95.2016:13
sp. zn. 2 As 95/2016 - 13
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému:
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, se sídlem tř. 17. listopadu 44, Olomouc, týkající se
žaloby na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2016, č. j. Nao 12/2016 – 20, kterým
byla odmítnuta žalobcova námitka podjatosti vůči soudcům Krajského soudu v Ostravě –
pobočky v Olomouci ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 65 A 49/2015,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Dne 13. 4. 2016 byla Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu
v Olomouci – pobočky v Olomouci doručena kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“).
Tato kasační stížnost směřuje proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2016,
č. j. Nao 12/2016 – 20 (dále jen „napadené usnesení“), kterým Nejvyšší správní soud odmítl
námitku podjatosti vznesenou žalobcem vůči soudcům Krajského soudu v Ostravě – pobočky
v Olomouci ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 65 A 49/2015.
Již na základě výše uvedeného, konkrétně pak označení rozhodnutí, které je kasační
stížností napadeno, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost není přípustná.
Dle ustanovení §102 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), lze kasační stížností přípustně brojit toliko proti pravomocnému
rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví. Naproti tomu však stěžovatel kasační
stížností napadl výše označené usnesení Nejvyššího správního soudu, tedy rozhodnutí,
vůči kterému není kasační stížnost přípustná (§102 s. ř. s. věta druhá a contrario). Nejvyššímu
správnímu soudu proto nezbylo, než takovou kasační stížnost odmítnout v souladu
s ustanovením §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona.
Na okraj Nejvyšší správní soud podotýká, že vzhledem ke zjištěnému důvodu
nepřípustnosti kasační stížnosti netrval na doložení zastoupení stěžovatele v řízení o kasační
stížnosti. Z důvodu uplatňování zásady procesní ekonomie pak ani nevyzval stěžovatele
ke splnění jeho poplatkové povinnosti představované povinností zaplatit soudní poplatek
za kasační stížnost, neboť dle ustanovení §10 odst. 3 in fine zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s §10 odst. 5 téhož zákona, je Nejvyšší
správní soud povinen vrátit zaplacený soudní poplatek, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Podle §60 odst. 3, §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí návrhu žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. května 2016
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu