ECLI:CZ:NSS:2016:2.AZS.31.2016:25
sp. zn. 2 Azs 31/2016 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky
a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: A. P., zastoupený
Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované: Policie
České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, ve věci
žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 10. 2015. č. j. CPR-23464-3/ČJ-2015-930310-V238,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 12. 2015,
č. j. 2 A 76/2015 – 25,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem ze dne 18. 12. 2015, č. j. 2 A 76/2015 – 25, zamítl Městský soud v Praze
(dále jen „městský soud“) žalobu žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 10. 2015.
č. j. CPR-23464-3/ČJ-2015-930310-V238, kterým žalovaná částečně změnila rozhodnutí Policie
ČR, Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy (dále jen „správní orgán prvního stupně“),
ze dne 28. 5. 2015, č. j. KRPA-365239-44/ČJ-2014-000022, ukládající žalobci správní vyhoštění
podle §119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a ve zbytku jej potvrdila.
Změna rozhodnutí správního orgánu prvního stupně spočívala ve změně stanovení doby,
po kterou nelze umožnit vstup žalobce na území členských států EU, z jednoho roku na šest
měsíců.
[2] Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost,
která však neobsahovala žádné kasační důvody dle §103 odst. 1 s. ř. s., a nesplňovala
tak podmínky řízení podle §106 odst. 1 s. ř. s.
[3] Nejvyšší správní soud proto usnesením ze dne 20. 4. 2016, č. j. 2 Azs 31/2016 - 21,
stěžovatele vyzval podle §106 odst. 3 s. ř. s., aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto
usnesení doplnil kasační stížnost tak, že uvede, z jakých důvodů byla podána, a tyto důvody
skutkově a právně konkretizuje. Stěžovatel byl zároveň poučen, že pokud nedoplní kasační
stížnost ve stanovené lhůtě a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud
kasační stížnost odmítne.
[4] Uvedené usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno do datové schránky
dne 21. 4. 2016. Poslední den stanovené měsíční lhůty pro doplnění kasační stížnosti připadl
na pondělí 23. 5. 2016 (§40 odst. 2 a 3 ve spojení s §120 s. ř. s.). Do tohoto data však stěžovatel
doplnění kasační stížnosti nezaslal.
[5] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že bez doplnění kasační stížnosti není možné
v řízení o ní pokračovat. Kvůli absenci stížních důvodů totiž není vymezen rozsah přezkumu
rozsudku městského soudu Nejvyšším správním soudem (viz §109 odst. 3 s. ř. s.),
a tím ani hlediska, z nichž by měl být uvedený rozsudek posuzován. Proto Nejvyšší správní soud
kasační stížnost stěžovatele odmítl podle §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
[6] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
§60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 1. června 2016
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu