ECLI:CZ:NSS:2016:5.AS.48.2016:21
sp. zn. 5 As 48/2016 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy
a soudců JUDr. Lenky Matyášové a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: A. H.
proti žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 1.
2016, č. j. 10 Na 21/2015 – 24,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 26. 1. 2016,
č. j. 10 Na 21/2015 – 24, odmítl pro nepřípustnost podání žalobce ze dne 14. 12. 2015 označené
jako „1) Správní žaloba proti usnesení ČR – KS v Brně ze dne 30. 9. 2015 č. j. 62A 11/2015–25,
2) Námitka podjatosti váženému předsedovi senátu Krajského soudu v Brně JUDr. Davidu Krausovi a váženým
soudcům Mgr. Kateřině Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Petru Šebkovi, 3) Podnět ke kárnému řízení
s JUDr. Davidem Rausem, Mgr. Kateřinou Kopečkovou, Ph. D., Mgr. Petrem Šebkem“.
Proti uvedenému usnesení krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost
nesprávně označenou jako „Námitka zmatečnosti usnesení 10 Na 21/2015 – 24 ze dne 26. 1. 2016“,
jíž se domáhal zrušení napadeného usnesení a vrácení věci krajskému soudu k dalšímu
řízení. Důvody pro zrušení rozhodnutí krajského soudu spatřoval stěžovatel zejména v tom,
že bylo rozhodováno v tajném řízení; ten, kdo v tomto řízení vystupoval jako účastník, neměl
způsobilost být účastníkem řízení ani procesní způsobilost a nebyl řádně zastoupen; a ve věci
nerozhodoval zákonný soudce.
Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud se zabýval nejprve otázkou, zda jsou v projednávané věci splněny
veškeré podmínky řízení, a shledal, že kasační stížnost byla podána opožděně.
Z údajů na doručence (č. l. 26 spisu krajského soudu) vyplývá, že napadené usnesení bylo
v souladu s §49 o. s. ř. ve spojení s §42 odst. 5 s. ř. s. stěžovateli doručováno do vlastních rukou
prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu jeho bydliště označenou v žalobě.
Vzhledem k tomu, že zde stěžovatel nebyl dne 28. 1. 2016 zastižen, byla zásilka téhož dne
uložena v provozovně provozovatele poštovních služeb [§49 odst. 2 a 3 písm. a) o. s. ř.].
Stěžovateli byla zároveň zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Konec desetidenní lhůty
stanovené v §49 odst. 4 o. s. ř. pro vyzvednutí uložené zásilky tak připadl na neděli dne
7. 2. 2016 a stěžovatel si zásilku obsahující napadené usnesení krajského soudu vyzvedl v pondělí
dne 8. 2. 2016. Uvedeného dne mu tedy bylo napadené usnesení doručeno.
Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení
rozhodnutí, zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle §106 odst. 4 s. ř. s. se kasační stížnost
podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána
u soudu, který napadené rozhodnutí vydal. Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů
končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek její lhůty.
Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů byl den doručení napadeného usnesení
stěžovateli, tedy pondělí 8. 2. 2016. Poslední den lhůty tak připadl na pondělí 22. 2. 2016 a tímto
dnem lhůta k podání kasační stížnosti marně uplynula. Kasační stížnost stěžovatel podal
elektronickou poštou s uznaným elektronickým podpisem u krajského soudu až dne 7. 3. 2016
a tato kasační stížnost je tak podána opožděně.
Krajský soud přitom v napadeném usnesení stěžovatele řádně poučil, že je ve věci možné
podat kasační stížnost, v jaké lhůtě a ke kterému soudu.
Nejvyššímu správnímu soudu tak nezbylo, než podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s. kasační stížnost jako opožděnou odmítnout.
Jen pro úplnost Nejvyšší správní soud uvádí, že vzhledem k tomu, že kasační stížnost
stěžovatele musela být bez jakýchkoli pochybností odmítnuta jako opožděná, již Nejvyšší správní
soud nerozhodoval o žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků ani o návrhu
na ustanovení advokáta, které soud obdržel dne 6. 4. 2016 (viz rozsudek Nejvyššího správního
soudu ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008 – 48, publ. pod č. 1741/2009 Sb. NSS).
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu
s §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 7. dubna 2016
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu