ECLI:CZ:NSS:2016:6.AS.107.2016:40
sp. zn. 6 As 107/2016 - 40
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy
a soudců Mgr. Jany Brothánkové a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobkyně: J. Z.,
zastoupena JUDr. Zdeňkem Drtinou Ph.D., advokátem, se sídlem nám. Přemysla Otakara II.
30a, České Budějovice, proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, se sídlem U
Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, za účasti: E.ON Česká republika, s.r.o., se sídlem
F. A. Gerstnera 2151/6, České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12.
2014, č. j. KUJCK 70892/2014/OREG, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 3. 2016, č. j. 10 A 33/2015 - 62, o návrhu
žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne
30. 3. 2016, č. j. 10 A 33/2015 - 62, se p ř i z n á v á odkladný účinek.
II. Žalobkyně je povinna ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatit za návrh
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu
v Českých Budějovicích ze dne 30. 3. 2016, č. j. 10 A 33/2015 - 62, soudní poplatek
ve výši 1.000 Kč.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností žalobkyně (dále „stěžovatelka“) napadá rozsudek
Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále „krajský soud“) ze dne 30. 3. 2016,
č. j. 10 A 33/2015 - 62 (dále „napadený rozsudek“), jímž krajský soud zamítl žalobu stěžovatelky
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2014, č. j. KUJCK 70892/2014/OREG
(dále „napadené rozhodnutí“), kterým bylo změněno rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův
Hradec, odbor výstavby a územního plánování, ze dne 12. 8. 2014, č. j. VÚP/40213/14/Ze
(dále „prvostupňové rozhodnutí“), ve výroku na druhé straně rozhodnutí ve výčtu účastníků
řízení, kdy původní výčet byl nahrazen novým textem: „J. Z., nar. X, sídliště X, X“. Ve změnou
nedotčených částech bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Prvostupňovým rozhodnutím
bylo žalobkyni nařízeno odstranění stavby „zahradní domek“ na pozemku parc. č. X v k. ú. X,
která je prováděna v rozporu s územním souhlasem vydaným stavebním úřadem dne 6. 5. 2013,
pod č. j. VÚP/21 103/13/Ze, výrokem číslo dvě byla žalobkyni s odkazem na ustanovení §130
odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
ve znění pozdějších předpisů (dále „stavební zákon“), uložena povinnost předložit návrh
technologického postup prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení,
omezení či kompenzaci případných negativních důsledků na životní prostředí a stavby. Výrokem
číslo tři byly stanoveny podmínky pro odstranění stavby.
K výroku č. I
Stěžovatelka v kasační stížnosti navrhla, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační
stížnosti odkladný účinek. K tomu uvedla, že následky spojené s vykonatelností napadeného
rozhodnutí či jiné právní následky spojené s odstraňováním stavby by pro ni znamenaly
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám
a neexistuje ani žádný důležitý veřejný zájem, kterému by setrvání stavby v zahrádkářské kolonii
bylo na překážku. Žalobkyně má za to, že neodstranění stavby neomezuje žádným způsobem
ani práva osob zúčastněných na řízení. Odstraněním stavby by stěžovatelce vznikla taková újma,
která bude nepoměrně větší než jakákoliv újma třetích osob. Stěžovatelka ve svém aktuálním
věku 78 let tento objekt zamýšlela využívat jako zahradní domek. Při výstavbě byla ze strany
stěžovatelky i celé její rodiny investována značná suma finančních prostředků, která by byla
v případě dodržení povinnosti uložené rozhodnutím o odstranění stavby nenávratně
zkonzumována bez jakéhokoliv užitku. Pokud by byla stěžovatelka povinna předmětnou stavbu
odstranit, pak následné navrácení stavu věci je fakticky nemožné. Nadto pokud by nebyl
této stížnosti přiznán odkladný účinek a v průběhu tohoto by předmětná stavba musela být
na základě uložené povinnosti dle §129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona odstraněna,
zanikl by i samotný předmět tohoto řízení a projednání této věci by bylo zcela a nenávratně
znemožněno. Stěžovatelka má za to, že je ze samotného spisu seznatelné, že stavba ani v aktuální
podobě žádným zásadním či bezprostředním způsobem nebrání zájmům třetích osob,
ani její případné dočasné setrvání na pozemku ve vlastnictví žalobkyně neodporuje důležitému
veřejnému zájmu. Z pohledu principu urbanismu a územního plánování lze zkonstatovat,
že na dotčených i sousedících nemovitostech se nenachází žádná zvláštní hodnota území,
kterou by bylo potřeba respektovat a chránit. Nenalézají se zde ani veřejně prospěšné stavby,
protipovodňová opatření, ani systémy ekologické stability. Alespoň dočasné setrvání stavby
na pozemku samotné stěžovatelky neomezuje v užívání ani na jejich majetkových či jiných
právech zásadním způsobem vlastníky okolních nemovitostí.
Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že proti přiznání odkladného účinku nemá
připomínky, neboť výkonem rozhodnutí by stěžovatelce mohla být způsobena nepoměrně větší
újma, než jaká by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám. Přiznání
odkladného účinku podle žalovaného není ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Osoba zúčastněná na řízení se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřila.
Nejvyšší správní soud shledal, že stěžovatelčin návrh je důvodný a přiznal kasační
stížnosti odkladný účinek.
Podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), „kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.“ Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
„soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.“
Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s.
podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
K první podmínce uvádí Nejvyšší správní soud následující. Újmu hrozící stěžovatelce
Nejvyšší správní soud vyhodnotil jako závažnou, neboť výsledkem výkonu rozhodnutí v dané
věci je odstranění stavby, které má nenavratitelný charakter. Odstranění stavby by tedy mohlo
vést k nevratnému porušení práv stěžovatelky, které by již nebylo možné zhojit ani případným
rozhodnutím v její prospěch, neboť takové rozhodnutí by bylo ve značné míře spíše
akademického charakteru a nemohlo by stěžovatelce poskytnout účinnou ochranu.
Pokud jde o vztah újmy hrozící stěžovatelce k újmě hrozící jiným osobám, dospěl Nejvyšší
správní soud k závěru, že na straně stěžovatelky by výkon rozhodnutí způsobil újmu nepoměrně
větší. V několikatýdenním odkladu realizace odstranění stavby (byla-li by kasační stížnost
zamítnuta) nelze totiž spatřovat újmu hrozící třetím osobám, jež by měla vést k nepřiznání
odkladného účinku. První podmínku má tedy v nyní projednávaném případě Nejvyšší správní
soud za splněnou.
Pokud jde o druhou podmínku, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že přiznání
odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Potenciální ohrožení veřejného
zájmu je totiž v tomto případě ve vztahu k újmě hrozící stěžovatelce pouze velmi nízké intenzity.
Ostatně sám žalovaný jak ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě,
tak ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že přiznání
odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud připomíná, že k tomu, aby přiznání odkladného účinku
v tomto případě mohlo naplnit jeho smysl, který spočívá v oddálení nepříznivých důsledků
napadeného správního rozhodnutí ve vztahu ke stěžovatelce, je třeba odkladný přiznat nejen
ve vztahu k napadenému rozsudku, nýbrž také ve vztahu k napadenému rozhodnutí
a k prvoinstančnímu rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyšší správního soudu ze dne 6. 12. 2005,
č. j. 2 Afs 77/2005 – 96, veškerá zde uváděná judikatura je dostupná na www.nssoud.cz),
a proto tak Nejvyšší správní soud tímto usnesením činí.
Závěrem Nejvyšší správní soud upozorňuje, že přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat
rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005,
č. j. 8 As 26/2005 - 76).
K výroku č. II
Podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je návrh na přiznání
odkladného účinku ve správním soudnictví zpoplatněn částkou 1.000 Kč.
Jak Nejvyšší správní soud již dříve dovodil, na návrh o přiznání odkladného účinku
je třeba pohlížet jako na návrh nejbližší návrhu na vydání předběžného opatření. Oba návrhy,
byť se jejich účel a podmínky, za nichž lze návrhu vyhovět, samozřejmě liší, mají z hlediska
procesního stejný režim. Proto by měly podléhat stejnému režimu i z hlediska vzniku poplatkové
povinnosti. Soud tedy uloží stěžovateli (není-li od poplatku osvobozen), aby poplatek zaplatil
současně s rozhodnutím o tomto návrhu, a to bez ohledu na to, zda bylo návrhu vyhověno,
nebo byl návrh zamítnut (viz k tomu usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012,
č. j. 1 As 27/2012 – 32).
V předmětné věci tento soudní poplatek nebyl stěžovatelkou zaplacen ani současně
s podáním návrhu. Soud proto stěžovatelku vyzval ve výroku II. tohoto usnesení ke splnění
poplatkové povinnosti a stanovil jí k tomu přiměřenou lhůtu.
Soudní poplatek je možno uhradit buď v kolcích vylepením na vyznačeném místě tohoto
usnesení (po připojení svého podpisu jej zašlete zpět Nejvyššímu správnímu soudu),
případně v hotovosti na pokladně soudu anebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo:
3703 - 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno, závazný variabilní
symbol pro identifikaci platby: 1060410716.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 15. června 2016
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu
Nejvyšší správní soud
Moravské nám. 6
657 40 Brno
ke sp. zn. 6 As 107/2016
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: