ECLI:CZ:NSS:2016:6.AS.187.2016:18
sp. zn. 6 As 187/2016 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška
(soudce zpravodaj) a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce:
P. M., zastoupený Mgr. Jiřím Matějíčkem, advokátem, se sídlem Jiráskova 9, Přerov, proti
žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín, týkající se
žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. prosince 2014, č. j. KUZL-60492/2014, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. června 2016, č. j. 41
A 4/2015 - 27, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
I. Vymezení případu
[1] Městský úřad Uherský Brod rozhodl dne 3. září 2014 pod č. j. OSD/0477/22/14/Hn tak,
že žalobce uznal vinným ze spáchání přestupku podle §125c odst. 1 písm. f) bodu 7 zákona
č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon
o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, kterého se měl dopustit tím, že dne
31. ledna 2014 v 07:00 hod. řídil motorové vozidlo zn. Škoda Octavia, přičemž na silnici č. I/50
mezi obcí Uherský Brod a obcí Bystřice pod Lopeníkem, v místě před odbočkou k místní části
zvané Králov při jízdě ve směru na obec Bystřice pod Lopeníkem nerespektoval pokyn svislé
dopravní značky č. B 21a „Zákaz předjíždění“ doplněné vodorovnou dopravní značkou
č. V 1a „Podélná čára souvislá“ a v úseku, kde je to tímto dopravním značením výslovně
zakázáno, předjížděl motorová vozidla jedoucí před sebou stejným směrem v koloně.
Tímto jednáním měl porušit ustanovení §4 písm. c) zákona o silničním provozu, za což mu
byla uložena pokuta ve výši 5.000 Kč, zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech
motorových vozidel na dobu 6 měsíců a povinnost nahradit náklady spojené s projednáváním
přestupku ve výši 1.000 Kč. O odvolání žalobce rozhodl žalovaný výše citovaným rozhodnutím
tak, že je zamítl a rozhodnutí Městského úřadu Uherský Brod potvrdil. Žalobu proti rozhodnutí
žalovaného Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) napadeným rozsudkem zamítl.
II. Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
[2] Žalobce (dále též „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost,
jíž se domáhá jeho zrušení a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení. Součástí kasační
stížnosti je také návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[3] Stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnil pouze odkazem na kasační
námitky a znění §73 a §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Samotná kasační stížnost brojí zejména proti nedostatečnému
zohlednění materiální stránky přestupku krajským soudem i správními orgány.
[4] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti k návrhu na přiznání odkladného účinku
zdůraznil, že návrh stěžovatele není nijak odůvodněn, takže žalovaný neví, o jaké výjimečné
okolnosti by měl být opřen. Dále upozornil na skutečnost, že stěžovatel nikdy v průběhu
správního řízení neuvedl, že by byl řidičem z povolání, a v době, kdy řidičský průkaz potřebuje
prakticky každý, nelze újmu odůvodňující přiznání odkladného účinku dovodit pouze z toho,
že bude stěžovatel nucen respektovat zákaz řízení motorových vozidel.
III. Hodnocení Nejvyššího správního soudu
[5] Nejvyšší správní soud návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
[6] Soudní řád správní stanoví pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
podmínky jako pro přiznání odkladného účinku žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (§107
odst. 1 s. ř. s.). Ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. potom pro přiznání odkladného účinku vyžaduje,
aby výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a aby přiznání odkladného účinku
nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Tyto podmínky musejí být splněny kumulativně,
přičemž „povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy stíhá žalobce“ (usnesení Krajského soudu v Hradci
Králové ze dne 23. října 2003, č. j. 52 Ca 9/2003 - 144).
[7] V projednávaném případě však stěžovatel žádnou konkrétní újmu, která by mu
v důsledku právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí žalovaného vznikla, v návrhu na přiznání
odkladného účinku netvrdí. Za tohoto stavu nemůže Nejvyšší správní soud považovat první
z podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti za splněnou. „Újma, která má hrozit
žadateli o přiznání odkladného účinku žaloby či kasační stížnosti podle §73 odst. 2 s. ř. s., nesmí být vzhledem
k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě
pravidlo, že žaloba resp. kasační stížnost odkladný účinek nemá mít (§73 odst. 1 s. ř. s.), nebylo výjimečně
uplatněno“ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. května 2014, č. j. 6 Afs 73/2014 - 56).
Aby Nejvyšší správní soud takovou újmu shledal, musel by žalobce uvést alespoň nějaké
skutečnosti, na jejichž základě by ji bylo možno předpokládat. Z návrhu stěžovatele však vyplývá
toliko újma způsobená výkonem sankcí spočívajících v povinnosti zaplatit pokutu a v zákazu
řízení motorových vozidel. V takovém případě je odkladný účinek kasační stížnosti přiznáván
zcela výjimečně (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. dubna 2013,
č. j. 6 As 29/2013 - 80, a ze dne 29. srpna 2003, č. j. 6 A 160/2002 - 46, a contrario),
přičemž je nutno zopakovat, že stěžovatel žádné výjimečné okolnosti vztahující se k jeho situaci
neuvedl.
[8] Při nesplnění první z podmínek přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
by již bylo nadbytečné zabývat se otázkou rozporu s důležitým veřejným zájmem. Nejvyšší
správní soud tedy odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. září 2016
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu