ECLI:CZ:NSS:2016:7.AS.188.2016:25
sp. zn. 7 As 188/2016 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra
a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: Mgr. P. Š., proti
žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc,
za účasti osob zúčastněných na řízení: I) J. J., II) P. J., III) F. M., a IV) Lázně Velké Losiny,
s.r.o., se sídlem Lázeňská 323, Velké Losiny, zastoupená JUDr. Petrem Svatošem, advokátem
se sídlem Sadová 1585/7, Ostrava - Moravská Ostrava, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 7. 6. 2016,
č. j. 65 A 10/2015 – 197,
takto:
Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 18. 7. 2014, č. j. MUSP 69096/2014, Městský úřad Šumperk rozhodl
o umístění stavby „Rozvoj termálních lázní Velké Losiny – parkoviště“ na pozemcích
parc. č. 504/1 (ostatní plocha), 515 (zahrada), 517 (zastavěná plocha a nádvoří), 518 (ostatní
plocha), 520 (ostatní plocha), 521 (zahrada), 522 (zastavěná plocha a nádvoří), 523 (ostatní
plocha), 526 (zahrada) a 558/1 (ostatní plocha), v k. ú. Velké Losiny.
[2] Rozhodnutím ze dne 5. 1. 2015, č. j. KUOK 114037/2014, Krajský úřad Olomouckého
kraje (dále jen „žalovaný“) zamítl odvolání žalobce a shora uvedené rozhodnutí potvrdil.
[3] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě –
pobočka v Olomouci, který ji zamítl rozsudkem ze dne 7. 6. 2016, č. j. 65 A 10/2015 – 197.
Rozsudek krajského soudu je k dispozici na www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě
pro stručnost odkazuje.
[4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost
a navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
[5] Návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnil tím, že nebyl přibrán jako účastník
řízení do vlastního stavebního řízení. Protože mu správní orgány účastenství ve stavebním řízení
odepřely, podal správní žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, který
rozsudkem ze dne 27. 7. 2016, č. j. 65 A 48/2016-33, zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne
18. 4. 2016, č. j. KUOK 33853/2016. V souvislosti s podanou žalobou v nyní posuzované věci
vedené pod sp. zn. 65 A 10/2015 krajský soud vydal předběžné opatření, kterým bylo osobě
zúčastněné na řízení IV. (dále jen „stavebník“) zakázáno provádět stavbu parkoviště až do
pravomocného skončení věci. Po zrušení tohoto předběžného opatření stavebník bezodkladně
přistoupil k budování parkoviště, takže již nyní je zřejmé, že svým umístěním, parametry
a rozsahem hrubě narušuje nejen krajinný ráz, ale i všechny další skutečnosti, tak jak byly
namítány v žalobě. Dokončení stavby parkoviště se předpokládá do konce září 2016. Stěžovatel
se tak dostává do situace, kdy díky nesprávnému postupu správních orgánů i krajského soudu
bude parkoviště vybudováno, zkolaudováno a provozováno. Proto je stěžovatel přesvědčen,
že tento postup znamená pro něj i další občany nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám a přiznáním odkladného účinku nebude ani
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřil.
[7] Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[8] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
ve spojení s §107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[9] Podle citovaného ustanovení soud při rozhodování o odkladném účinku poměřuje
závažnost újmy, která může vzniknout stěžovateli nepřiznáním odkladného účinku, a újmy, která
může naopak vzniknout jiným osobám přiznáním odkladného účinku. Možná újma hrozící
stěžovateli přitom musí být nepoměrně vyšší a zároveň nesmí být přiznání odkladného účinku
v rozporu s veřejným zájmem. Vyžaduje se tedy zároveň poměřování hrozící újmy s mírou
rozporu přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem. Odkladný účinek kasační stížnosti má
charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy. Přiznáním odkladného
účinku kasační stížnosti je prolamována právní moc soudního rozhodnutí, což je zákonem
podmíněno splněním stanovených podmínek.
[10] Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. K tomu, aby soud mohl o návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti rozhodnout a eventuelně jej přiznat, musí
stěžovatel konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to dovozuje. Rovněž tak musí tvrdit, proč se
domnívá, že jemu hrozící újma bude nepoměrně větší než újma, která může vzniknout jiným
subjektům, v tomto případě zejména stavebníkovi. Ten již v návrhu na zrušení předběžného
opatření vydaného krajským soudem ze dne 19. 1. 2016 relativně podrobně argumentoval, proč
nadále nejsou splněny podmínky pro předběžné opatření, jímž bylo stavebníkovi uloženo zdržet
se provádění výše uvedené stavby (usnesení krajského soudu ze dne 18. 11. 2015,
čj. 65 A 10/2015 - 58).
[11] Stěžovatel však v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neuvedl žádné
konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že mu v souvislosti se zamítnutím žaloby
ve věci územního rozhodnutí skutečně vznikne újma, která by odůvodňovala prolomení právní
moci napadeného rozsudku. Blíže nevysvětlen ve vztahu k podmínkám pro případné přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti v této věci zůstal rovněž poukaz stěžovatele na řízení vedené
u krajského soudu pod. sp. zn. 65 A 48/2016. Nikoli z tvrzení stěžovatele, ale z úřední činnosti
Nejvyšší správní soud zjistil, že předmětem uvedeného řízení před krajským soudem bylo
návazné rozhodování žalovaného o tom, zda stěžovatel je či není účastníkem stavebního řízení
ve věci stavby „Rozvoj termálních lázní Velké Losiny-parkoviště“. Pokud stěžovatel argumentoval
tímto souvisejícím soudním řízením, bylo na něm, aby vysvětlil, jaké rozhodné skutečnosti z něj
vyplývají pro nyní projednávanou věc resp. pro splnění podmínek pro přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti.
[12] Nezbývá proto než konstatovat, že stěžovatelem obecně uvedené tvrzení, že stavba
parkoviště „svým umístěním, parametry, rozsahem hrubě narušuje nejen krajinný ráz, ale i všechny další
skutečnosti, tak jak byly namítány v žalobě“ a že „vlastní parkoviště bude vybudováno, zkolaudováno a
provozováno“ není bez dalšího dostačující pro posouzení, příp. pro závěr, že u něj hrozí nepoměrně
vyšší újma, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám.
[13] S poukazem na shora uvedené skutečnosti proto lze uzavřít, že v posuzované věci nebyly
splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v §73 odst. 2
s. ř. s. ve spojení s §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný
účinek. Zbývá doplnit, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku je rozhodnutím
dočasné povahy a nelze z něj jakkoli předjímat budoucí meritorní rozhodnutí o podané kasační
stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. října 2016
Mgr. David Hipšr
předseda senátu