ECLI:CZ:NSS:2016:7.AS.224.2016:29
sp. zn. 7 As 224/2016 - 29
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase
a soudců JUDr. Pavla Molka a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: A. H., proti
žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 9. 2016, č. j. 62 A 117/2016 -
32,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále „stěžovatel“) domáhal zrušení
v záhlaví uvedeného usnesení Krajského soudu v Brně a vrácení mu věci k dalšímu řízení.
[2] S podáním kasační stížnosti je spojen vznik poplatkové povinnosti [§4 odst. 1 písm. d)
zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích]. Dle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků,
který je přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč.
[3] Protože stěžovatel spolu s podáním kasační stížnosti tento soudní poplatek nezaplatil,
Nejvyšší správní soud jej usnesením ze dne 24. 10. 2016, č. j. 7 As 224/2016 - 11, vyzval
k jeho zaplacení ve lhůtě 1 týdne ode dne doručení tohoto usnesení.
[4] Na toto usnesení stěžovatel reagoval podáním návrhu na osvobození od soudních
poplatků. Usnesením ze dne 10. 11. 2016, č. j. 7 As 224/2016 - 25, Nejvyšší správní soud návrh
na osvobození od soudních poplatků zamítl a současně stěžovatele znovu vyzval k zaplacení
soudního poplatku ve lhůtě 2 týdnů ode dne doručení tohoto usnesení. Zároveň jej poučil
o tom, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, Nejvyšší správní soud řízení
o kasační stížnosti zastaví. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 11. 11. 2016 (doručenka
na č. l. 26 soudního spisu). Posledním dnem lhůty k zaplacení soudního poplatku za kasační
stížnost byl tedy pátek 25. 11. 2016.
[5] Stěžovatel však soudní poplatek dosud nezaplatil. Nejvyšší správní soud proto podle §9
odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s. řízení zastavil.
[6] Co se týče v kasační stížnosti obsaženého podnětu k zahájení kárného řízení se soudci
krajského soudu, kteří ve věci rozhodovali, Nejvyšší správní soud dodává, že v daném případě
nemá pravomoc činit v tomto směru opatření (srov. §4 a §12 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud
je sice i kárným soudem podle §3 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních
zástupců a soudních exekutorů, kárné senáty tohoto soudu však rozhodují až o kárných návrzích
podaných kárnými navrhovateli. Tím stěžovatel není. Návrh na zahájení kárného řízení jsou
oprávněny podat pouze osoby taxativně vyjmenované v §8 odst. 2 uvedeného zákona. Kárným
navrhovatelem ve věci kárné odpovědnosti soudce krajského soudu je v prvé řadě předseda
daného krajského soudu. Má-li proto stěžovatel za to, že se v jeho věci soudci krajského soudu
svým jednáním dopustili kárného provinění, je třeba především uplatnit podnět u předsedy
Krajského soudu v Brně, který je v tom případě kompetentní k dalšímu postupu (viz usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2016, č. j. 8 As 193/2016 - 13, bod 14).
[7] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle §60
odst. 3 věty první ve spojení s §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, neboť řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. listopadu 2016
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu