ECLI:CZ:NSS:2016:7.AZS.138.2016:18
sp. zn. 7 Azs 138/2016 - 18
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra
a soudců JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: S. H.,
zastoupeného Mgr. Pavolem Kehlem, advokátem se sídlem Koněvova 31/27, Praha 3, proti
žalovanému: Policie ČR, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy, se sídlem Křižíkova 12,
Praha 8, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27.
5. 2016, č. j. 1 A 43/2016 – 26,
takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2016, č. j. 1 A 43/2016 – 26,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I.
[1] Rozhodnutím ze dne 11. 5. 2016, č. j. KRPA-177163-16/ČJ-2016-000022, žalovaný
rozhodl podle §124 odst. 1 písm. b) zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky (dále „zákon o pobytu cizinců“) o zajištění žalobce za účelem správního vyhoštění;
doba zajištění byla stanovena na 90 dnů ode dne omezení osobní svobody.
II.
[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu k Městskému soudu v Praze,
ve které požádal o nařízení jednání podle §172 odst. 5 zákona o pobytu cizinců. Městský soud
žalobu bez nařízení jednání zamítl. Rozsudek městského soudu, stejně jako zde uváděná
judikatura Nejvyššího správního soudu, je k dispozici na www.nssoud.cz a soud na něj na tomto
místě pro stručnost odkazuje.
III.
[3] Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku městského soudu kasační stížnost. Namítl,
že soud rozhodl o věci samé bez nařízení jednání, ačkoli k tomu nebyly splněny zákonné
podmínky. Stěžovatel totiž v žalobě explicitně navrhoval nařízení jednání ve věci, a to již v bodě
VI. žaloby.
[4] Stěžovatel dále namítl, že v jeho případě postačovalo využít alternativních prostředků
zajištění. Zdůraznil, že svůj maďarský pas vydal policistům dobrovolně dne 28. 4. 2016
a na policejní pracoviště se dostavil dne 9. 5. 2016 taktéž dobrovolně. Dne 11. 5. 2016 doložil
svou skutečnou totožnost vnitřním pasem Ukrajiny a do protokolu o vyjádření účastníka řízení
uvedl zásadní skutečnosti ohledně toho, jak získal maďarský pas.
[5] Není pravda, že by stěžovatel uváděl v řízení nepravdivé údaje ve smyslu §124 odst. 1
písm. b) zákona o pobytu cizinců, neboť ve dnech 9. 5. a 10. 5. 2016 nebylo se stěžovatelem
vedeno žádné řízení. Žalobou napadené rozhodnutí je založeno na předpokladu, že stěžovatel
neprokázal svou identitu, což není pravda. Žalovaný mohl ověřit stěžovatelem předložený doklad
totožnosti. Rovněž není pravda, že by žalovaný před rozhodováním o zajištění neměl k dispozici
nabídku stěžovatele na finanční záruku, neboť tuto nabídku stěžovatel učinil již do protokolu
o vyjádření účastníka řízení. Stěžovatel také neporušil právní předpisy ani žádnou povinnost,
kterou by mu uložily správní orgány. Stěžovatel také zdůraznil, že hodlá z českého území
vycestovat, neboť jeho družka je těhotná, plánuje rodit na Ukrajině a za stěžovatelem přijela
pouze na návštěvu. Nic tedy nepotvrzuje obavu správního orgánu, že stěžovatel nebude
respektovat uložené správní vyhoštění a že nevycestuje.
IV.
[6] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
V.
[7] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných
důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout
z úřední povinnosti (§109 odst. 3, 4 s. ř. s.).
[8] Kasační stížnost je důvodná.
[9] Stěžovatel mimo jiné namítl, že městský soud rozhodl o věci samé bez nařízení jednání,
aniž by pro takový postup byly splněny zákonné podmínky. Stěžovatel totiž výslovně a ve lhůtě
podle §172 odst. 5 zákona o pobytu cizinců požádal o nařízení jednání o věci samé, a to již
v bodě VI. žaloby. Nejvyšší správní soud této námitce přisvědčil.
[10] Podle §172 odst. 5 zákona o pobytu cizinců ve znění pozdějších předpisů platí,
že „o žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince a o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění
cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení soud rozhodne do 7 pracovních dní ode dne doručení
správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů
ode dne podání žaloby nebo je-li to nezbytné. O tom musí být cizinec v rozhodnutí policie poučen. Rozhodne-li soud
o zrušení napadeného rozhodnutí, vyrozumí o tom policii bezprostředně po vyhlášení rozsudku.“
[11] Žalobou napadené rozhodnutí obsahuje řádné poučení ve smyslu shora citovaného
ustanovení. Ze soudního spisu vyplývá, že stěžovatel v reakci na toto poučení požádal soud již
v bodu VI. žaloby o nařízení jednání o věci samé. Městský soud však rozhodl o věci samé
bez nařízení jednání. Součástí soudního spisu není ani předvolání stran k jednání, ani protokol či
jiný záznam z provedeného jednání.
[12] Jak konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 11. 11. 2004,
č. j. 6 Azs 28/2003 – 59, č. 482/2005 Sb. NSS, účastníku nelze upřít právo na veřejné projednání
jeho věci v jeho přítomnosti včetně možnosti vyjádřit se k věci (čl. 38 odst. 2 Listiny základních
práv a svobod). Soud ve správním soudnictví proto může rozhodnout o věci samé bez jednání
jen tehdy, pokud jsou pro takový postup splněny podmínky stanovené zákonem. Podle §172
odst. 5 zákona o pobytu cizinců lze o žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince rozhodnout
bez jednání pouze tehdy, pokud jednání není nezbytné a zároveň účastník ve lhůtě 5 dnů
od podání žaloby nenavrhl, aby soud nařídil o věci jednání (o čemž musí být cizinec v rozhodnutí
policie poučen). Tyto podmínky nebyly splněny, neboť stěžovatel výslovně požádal o nařízení
jednání v uvedené lhůtě. Pokud městský soud za těchto okolností rozhodl o věci samé
bez jednání, trpí řízení vadou, jež mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé
[§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.].
[13] S poukazem na shora uvedené důvody Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek městského
soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení (srov. §110 odst. 1 věta první s. ř. s.). Protože kasační
soud zrušil napadené rozhodnutí z procesních důvodů, tj. pro nesplnění podmínek
pro rozhodnutí o věci samé bez jednání, nezabýval se kasačními námitkami, které se týkaly věci
samé. V novém řízení bude městský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku
(srov. §110 odst. 4 s. ř. s.). Nařídí jednání o věci samé a výsledné rozhodnutí odůvodní
i s přihlédnutím k tomu, co strany uvedou při jednání. Městský soud rozhodne v novém
rozhodnutí i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (srov. §110 odst. 3 věta první s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. září 2016
Mgr. David Hipšr
předseda senátu