ECLI:CZ:NSS:2016:7.AZS.37.2016:28
sp. zn. 7 Azs 37/2016 - 28
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka
a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobkyně: O. V.,
zastoupena Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1,
proti žalovanému: Policie České republiky, Ředitelství cizinecké policie, se sídlem Olšanská
2, Praha 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne
2. 3. 2016, č. j. 10 A 13/2015 - 57,
takto:
Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 8. 3. 2016 kasační
stížnost žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2016,
č. j. 10 A 13/2015 – 57, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 8. 1. 2015, č. j. CPR-20995-2/ČJ-2014-930310-V243, jímž bylo zamítnuto odvolání
žalobkyně a potvrzeno usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie
hl. m. Prahy, Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort,
ze dne 11. 11. 2014, č. j. KRPA-101657-103/ČJ-2012-000022. Tímto usnesením bylo zastaveno
řízení o žádosti žalobkyně o stanovení nové lhůty k vycestování podle ust. §101 písm. c) zákona
č. 500/2004 Sb., správní řád.
Žalobkyně spolu s kasační stížností navrhla, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný
účinek. Návrh zdůvodnila tím, že má na území České republiky vytvořeny rozsáhlé rodinné
a sociální zázemí, a její nucený návrat by byl nenahraditelnou újmou. Následky nepřiznání
odkladného účinku by byly zjevně nepřiměřené důvodům vydání napadeného rozhodnutí.
Žalobkyně na podporu svých úvah odkázala na usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011 - 100, a ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76. Závěrem
poukázala na skutečnost, že nepřiznání odkladného účinku a povinnost vycestovat z území České
republiky by bylo na újmu i jejímu právu na spravedlivý proces, neboť by měla mít právo aktivně
se řízení o soudním přezkumu účastnit.
Kasační stížnost nemá podle ust. §107 s. ř. s. odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom užije přiměřeně ust. §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s veřejným
zájmem.
Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje
splnění zákonných předpokladů pro jeho přiznání uvedených v ust. §73 odst. 2 s. ř. s. Stěžovatel
má především povinnost tvrdit, že mu v důsledku výkonu nebo jiných právních následků
napadeného rozhodnutí hrozí újma. Tuto hrozbu musí stěžovatel také blíže konkretizovat
a prokázat. V opačném případě nelze kasační stížnosti přiznat odkladný účinek.
Z výše uvedeného je patrné, že jednou ze zákonných podmínek je skutečnost, že tvrzená
újma hrozí stěžovateli v důsledku výkonu nebo jiných právních následků napadeného rozhodnutí.
Žalobkyně nicméně spatřuje újmu v nutnosti opustit území České republiky, což ovšem není
důsledek správních rozhodnutí vydaných v této věci, nýbrž rozhodnutí o správním vyhoštění,
které není nyní předmětem přezkumu a bylo dokonce již soudně přezkoumáno. Správní
rozhodnutí, která jsou nyní nepřímo předmětem přezkumu v řízení o kasační stížnosti, se nijak
nedotýkají účinků rozhodnutí o správním vyhoštění, v důsledku něhož žalobkyni hrozí, že bude
nucena opustit území České republiky. Není tedy dána příčinná souvislost mezi negativními
důsledky, které chce žalobkyně odvrátit, a napadeným rozsudkem či jemu předcházejícími
správními rozhodnutími. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti by tudíž ani nebylo
z povahy věci možné tyto důsledky odvrátit.
Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že judikatura, na níž žalobkyně odkazuje,
se týkala skutkově odlišných situací, kdy bylo napadeno samotné rozhodnutí o správním
vyhoštění nebo rozhodnutí, jehož nerespektování by mohlo vést k vydání rozhodnutí o správním
vyhoštění. V posuzované věci však již rozhodnutí o správním vyhoštění bylo vydáno, není nyní
předmětem přezkumu a správní rozhodnutí, která Městský soud v Praze napadeným rozsudkem
přezkoumal, se účinků rozhodnutí o správním vyhoštění nijak nedotýká.
Jelikož nebyly naplněny podmínky ust. §73 odst. 2 s. ř. s., Nejvyšší správní soud kasační
stížnosti nepřiznal odkladný účinek.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. dubna 2016
JUDr. Jaroslav Hubáček
předseda senátu