Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 02.06.2016, sp. zn. 7 Azs 85/2016 - 23 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2016:7.AZS.85.2016:23

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2016:7.AZS.85.2016:23
sp. zn. 7 Azs 85/2016 - 23 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka a soudců JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: T. E., zastoupen Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. 3. 2016, č. j. 32 A 29/2014 - 45, takto: Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek. Odůvodnění: Včas podanou kasační stížností se žalobce T. E: (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) ze dne 15. 3. 2016, č. j. 32 A 29/2014 - 45, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie (dále také „žalovaný správní orgán“) ze dne 18. 3. 2014, č. j. CPR-12587/ČJ-2013- 930310-V237, jímž bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, odboru cizinecké policie, oddělení pobytových agend Brno (dále také „správní orgán I. stupně“), ze dne 28. 8. 2013, č. j. KRPB-278409- 70/ČJ-2012-060026-SV. Tímto rozhodnutím byla stěžovateli stanovena nová lhůta k vycestování v návaznosti na rozhodnutí o správním vyhoštění stěžovatele ze dne 11. 12. 2012, č. j. KRPB- 278409-31/ČJ-2012-060026-SV. V kasační stížnosti stěžovatel požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Uvedl, že je dlouhodobě léčen s chronickým onemocněním ledvin, které se za poslední dva roky zhoršilo tak, že se musí dostavit třikrát týdně na dialýzu (v roce 2014 dialýzu podstupoval pouze jedenkrát týdně). Stěžovatel je zapsán na listinu čekatelů na transplantaci ledvin mezi akutní případy. Zdravotní stav mu neumožňuje absolvovat delší cestu, je omezen v pohybu a výkonu běžných denních činností. Stěžovatel zdůraznil, že je občanem Libye, která není považována za stabilní a bezpečnou zemi. S ohledem na aktuální situaci v této zemi by se stěžovatel mohl ocitnout bez odpovídající lékařské péče, což by jej ohrozilo na životě. Jako důkaz nebezpečí vzniku újmy pro případ, že by musel respektovat stanovenou lhůtu k vycestování, předložil zprávu z hemodialýzy z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně ze dne 17. 3. 2016. Podle stěžovatele nehrozí jiným osobám v případě přiznání odkladného účinku žádná újma a přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Žalovaný správní orgán vyjádřil nesouhlas s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti. Uvedl, že Nejvyšší správní soud přiznává odkladný účinek ve věcech týkajících se správního vyhoštění cizinců již zcela paušálně s odkazem na zásah do práva cizince na spravedlivý proces. S tímto žalovaný správní orgán nesouhlasí, neboť automatické přiznání odkladného účinku by měl stanovit zákon, jako je tomu např. ve věcech žalob proti rozhodnutím o správním vyhoštění [ust. §172 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“)]. I přes chybějící speciální právní úpravu odkladného účinku kasační stížnosti by však za současného stavu musel být přiznán odkladný účinek každé kasační stížnosti podané ve věci týkající se správního vyhoštění, neboť hlavním účastníkem takového řízení je cizinec a v případě jeho vyhoštění by muselo vždy dojít k zásahu do jeho práva na spravedlivý proces. Žalovaný správní orgán konstatoval, že protiprávního jednání odůvodňující správní vyhoštění se stěžovatel prokazatelně dopustil, k osobní účasti na jednání před Nejvyšším správním soudem (bude-li třeba) by mohl využít institutu povolení vstupu definovaného v ust. §122 zákona o pobytu cizinců. Kasační stížnost nemá podle ust. §107 s. ř. s. odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom užije přiměřeně ust. §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s veřejným zájmem. Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je tedy ve smyslu ust. §73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním splněním dvou podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Nejvyšší správní soud shledal, že v projednávané věci jsou naplněny zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku Nejvyšší správní soud vycházel především z premisy, že nedojde-li k odkladu právních účinků napadeného rozsudku do doby meritorního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, může být stěžovatel v důsledku právních účinků pravomocného a vykonatelného správního rozhodnutí nucen opustit území České republiky. Tuto újmu považuje Nejvyšší správní soud, i s ohledem na stěžovatelem tvrzený a prokazovaný špatný zdravotní stav, za nepoměrně větší, než jaká hrozí jiným osobám přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti; žádná taková potenciální újma třetích osob totiž nebyla zjištěna (srov. také usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2014, č. j. 1 Azs 160/2014 – 25, všechna zde uváděná rozhodnutí jsou přístupná na www.nssoud.cz). Odhlédnout nelze ani od toho, že k právu na spravedlivý proces náleží i právo účastníka vystupovat v tomto řízení osobně, být v kontaktu se svým zástupcem, udělovat mu konkrétní pokyny pro výkon zastoupení atd. (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011 - 100, ze dne 16. 8. 2012, č. j. 4 As 56/2012 - 58, nebo ze dne 5. 11. 2014, č. j. 1 Azs 140/2014 - 25). Nejvyšší správní soud přitom neshledal, že by přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti mohla jiným osobám vzniknout újma nebo že by tím byl zásadně narušen veřejný zájem. Odkladný účinek kasační stížnosti neznemožní definitivně výkon správního rozhodnutí. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti se účinky napadeného rozhodnutí toliko odkládají. I v případě, že je správní rozhodnutí vydáno ve veřejném zájmu, neznamená nutně odklad jeho účinků rozpor s takovýmto veřejným zájmem. K naplnění veřejného zájmu totiž může postačovat i pozdější nastoupení účinků správního rozhodnutí. Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou v daném případě splněny, a proto rozhodl tak, že kasační stížnosti přiznal odkladný účinek. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 2. června 2016 JUDr. Jaroslav Hubáček předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:02.06.2016
Číslo jednací:7 Azs 85/2016 - 23
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
přiznání odkl. účinku
Účastníci řízení:Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2016:7.AZS.85.2016:23
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024