ECLI:CZ:NSS:2016:8.AFS.51.2016:34
sp. zn. 8 Afs 51/2016 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobkyně: 1. plzeňská
makléřská, a. s., se sídlem Losiná 303, IČ 25203096, proti žalovanému: Odvolací finanční
ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 12. 2015,
čj. 42162/15/5200-11434-701858, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu
v Brně ze dne 26. 2. 2016, čj. 30 Af 12/2016 – 29,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost a za návrh
na přiznání odkladného účinku ve výši 6000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího
správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyni byla rozhodnutím Finančního úřadu Brno I ze dne 1. 11. 2010,
čj. 282757/10/288912704603, vyměřena daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období
od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009 ve výši 51 478 200 Kč. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím
změnil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně v části týkající se bankovního spojení,
ve zbylém rozsahu ponechal rozhodnutí beze změny.
[2] Žalobou podanou u Krajského soudu v Brně se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí
žalovaného. Krajský soud výše označeným usnesením zastavil řízení podle §9 odst. 1 zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), ve spojení
s §47 písm. c) s. ř. s. Žalobkyně totiž přes výzvu soudu nezaplatila soudní poplatek za žalobu
a za návrh na přiznání odkladného účinku.
[3] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala proti usnesení krajského soudu kasační
stížnost. Namítala, že usnesení krajského soudu o zastavení řízení jí bylo doručeno 29. 2. 2016
a soudní poplatek za žalobu a za návrh na přiznání odkladného účinku v celkové výši 4000 Kč
uhradila téhož dne. Navrhla proto zrušit usnesení krajského soudu a přiznat kasační stížnosti
odkladný účinek.
[4] Kasační stížnost za stěžovatelku podal JUDr. V. S., který ke kasační stížnosti připojil
plnou moc ze dne 29. 2. 2016, udělenou „k vypracování a podání kasační stížnosti ve věci usnesení
Krajského soudu v Brně č.j. 30 Afs 12/2016-29 k Nejvyššímu správního soudu.“ Připojil také doklad o
tom, že má vysokoškolské právnické vzdělání.
[5] Dle §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí,
má-li sám stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,
vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon
advokacie.
[6] Plná moc udělená dne 29. 2. 2016 JUDr. V. S. se nevztahovala na celé řízení o kasační
stížnosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2003, čj. 4 Azs 32/2003 - 46).
Nebylo z ní také zřejmé, zda je JUDr. V. S. zaměstnancem či členem stěžovatelky, který za ni
jedná nebo ji zastupuje. Nejvyšší správní soud tedy vyzval stěžovatelku usnesením ze dne 9. 3.
2016, čj. 8 Afs 51/2016 - 17, aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení uvedeného usnesení doložila
plnou moc k zastupování v řízení o kasační stížnosti advokátovi, nebo aby doložila, že JUDr. V.
S. je jejím zaměstnancem nebo členem, který za ni jedná nebo ji zastupuje ve smyslu §105 odst. 2
s. ř. s. Součástí usnesení bylo poučení o důsledcích nevyhovění výzvě.
[7] Stěžovatelka na výzvu Nejvyššího správního soudu předložila novou plnou moc udělenou
dne 15. 3. 2016 JUDr. V. S. k zastupování v celém řízení o kasační stížnosti a v plné moci jej
označila jako obecného zmocněnce. Stěžovatelka však nesdělila a neprokázala, zda je JUDr. V. S.
jejím zaměstnancem nebo členem, který za ni jedná nebo ji zastupuje.
[8] Povinné zastoupení stěžovatelky advokátem v řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí
krajského soudu je zvláštní podmínkou řízení o kasační stížnosti. Výjimkou z povinného
zastoupení advokátem je zastupování stěžovatelky jejím zaměstnancem nebo členem,
který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno
pro výkon advokacie. Nedostatek povinného zastoupení, ať již advokátem, nebo osobou podle
§105 odst. 2 části věty za středníkem s. ř. s., lze sice odstranit, ale bez splnění uvedené podmínky
nelze vydat rozhodnutí ve věci samé.
[9] V nynější věci stěžovatelka přes výzvu Nejvyššího správního soudu neprokázala,
že JUDr. V. S. je jejím zaměstnancem nebo členem, který za ni jedná nebo ji zastupuje.
Nepředložila ani plnou moc advokáta, kterého ke svému zastupování v řízení o kasační stížnosti
zmocnila. Neodstranila tedy nedostatek povinného zastoupení v řízení o kasační stížnosti podle
§105 odst. 2 s. ř. s. Uvedený nedostatek podmínky řízení brání věcnému projednání kasační
stížnosti.
[10] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s. Z uvedeného důvodu samostatně nerozhodoval o návrhu stěžovatelky
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[11] O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud za použití §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s. Dle §60 odst. 3 s. ř. s. platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení, byl-li návrh odmítnut.
[12] Stěžovatelka při podání kasační stížnosti zaplatila soudní poplatek za kasační stížnost
ve výši 5000 Kč a za návrh na přizn ání odkladného účinku ve výši 1000 Kč. Podle §10 odst. 3
zákona o soudních poplatcích „[b]yl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí
z účtu soudu zaplacený poplatek“. Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl, aniž by jednání
nařizoval, proto rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku. Ve smyslu §10a zákona
o soudních poplatcích bude stěžovatelce soudní poplatek vrácen do 30 dnů od právní moci
tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 6. dubna 2016
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu