ECLI:CZ:NSS:2016:8.AS.104.2016:38
sp. zn. 8 As 104/2016 - 38
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: P. K., proti
žalovanému: ředitel Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, se sídlem třída
Kosmonautů 189/10, Olomouc, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2013, čj. KRPM-
66836-56/ČJ-2012-1400KR, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v
Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 27. 1. 2016, čj. 65 Ad 6/2014 – 48,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
I.
1. Náměstek ředitele Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje pro ekonomiku
ve věcech služebního poměru rozhodnutím ze dne 9. 7. 2013, čj. KRPM-66836/ČJ-2012-1400VO,
neposkytl žalobci náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění a náhradu věcné škody
ve smyslu §101 písm. b) a e) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru, ve znění pozdějších
předpisů, a ponechal žalobci vyplacenou náhradu za ztrátu na služebním příjmu.
2. Žalovaný zamítl odvolání žalobce rozhodnutím ze dne 30. 9. 2013,
čj. KRPM-66836-56/ČJ-2012-1400KR.
II.
3. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Ostravě, pobočky
v Olomouci, který rozsudkem ze dne 27. 1. 2016, čj. 65 Ad 6/2014 – 48, zrušil napadené
rozhodnutí a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení.
III.
4. Žalovaný (stěžovatel) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností. Současně
požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
5. Podle stěžovatele by jednorázové vyplacení nároků (tj. všech finančních částek v součtu
za předmětný úraz) znamenalo pro veřejný rozpočet krajského ředitelství nepoměrně větší újmu,
protože by se jednalo jednorázovou a neúměrnou zátěž. Nepřiznání odkladného účinku
by znamenalo rozpor s veřejným zájmem, kterým je nepochybně hospodárný a účelný způsob
nakládání s veřejnými prostředky.
IV.
6. Žalobce nesouhlasil s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti. Připustil, že částka
požadovaných nároků je poměrně vysoká a bude se dále navyšovat po dobu trvání sporu.
Podle žalobce žalovaný odůvodnil návrh na přiznání odkladného účinku pouze obecně a vágně.
Dne 13. 4. 2016 žalobce osobně jednal se zaměstnanci žalovaného, kteří mu přislíbili,
že v nejbližší době senát žalovaného ve věci opět rozhodne, což se stalo dne 15. 4. 2016. Žalobce
byl návrhem na přiznání odkladného účinku překvapen, protože mu zaměstnanci žalovaného
sdělili, že podaná kasační stížnost nebude mít vliv na jeho nároky ze služebního úrazu. Žalobce
je v důsledku zdravotního postižení v nepříznivé finanční situaci, kterou by odkladný účinek ještě
zhoršil.
V.
7. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku
nebyly splněny.
8. Především je třeba mít na paměti mimořádnou povahu odkladného účinku. Kasační
stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem,
u něhož by bylo možno odkladný účinek očekávat. Přiznáním odkladného účinku kasační
stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky
pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně
správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto
musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce vyjádřil v §73 odst. 2 s. ř. s.
9. Podle tohoto ustanovení soud může přiznat žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem. Uvedené podmínky platí přiměřeně i pro odkladný účinek kasační
stížnosti (§107 odst. 1 s. ř. s.).
10. V usnesení ze dne 24. 4. 2007, čj. 2 Ans 3/2006 – 49, č. 1255/2007 Sb. NSS, rozšířený
senát uzavřel, že zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou
stanoveny shodně pro všechny stěžovatele (žalobce, žalovaného i osoby zúčastněné na řízení).
Zpravidla však budou opřeny o různé skutkové okolnosti spojené s negativními důsledky výkonu
rozhodnutí krajského soudu podle toho, která z procesních stran je uplatní. Kasační stížnosti
žalovaného správního orgánu bude odkladný účinek přiznán pouze v ojedinělých případech,
v nichž by respektování soudního rozhodnutí mohlo způsobit závažné důsledky.
11. Závěry usnesení čj. 2 Ans 3/2006 – 49, které se opíralo o předchozí právní úpravu
(účinnou před novelizací soudního řádu správního zákonem č. 303/2011 Sb.), rozšířený senát
potvrdil v usnesení ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014 – 58, i pro řízení podle soudního řádu
správního v současném znění. Zdůraznil, že otázka zákonnosti rozhodnutí není důvodem
pro přiznání odkladného účinku. Odkladný účinek soud přizná kasační stížnosti správního
orgánu pouze výjimečně, pokud by odložení účinků rozhodnutí krajského soudu bylo podmíněno
ochranou důležitého veřejného zájmu, jehož ohrožení by v konkrétním případě představovalo
nepoměrně větší újmu ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s.
12. Stěžovatel odůvodnil žádost o přiznání odkladného účinku tvrzenou újmou,
která by vznikla rozpočtu krajského ředitelství, pokud by byly nároky žalobci vyplaceny
a Nejvyšší správní soud až následně rozhodl, že mu vyplaceny být neměly.
13. Tvrzená újma pro rozpočet krajského ředitelství způsobená přiznáním a vyplacením
nároků žalobce podle soudu nepředstavuje „nepoměrně větší újmu“ ve smyslu §73 odst. s. ř. s.
14. Újmou správního orgánu není ohrožení jakéhokoliv veřejného zájmu, resp. veřejného
zájmu v širším slova smyslu, např. zájmu na obecném výběru daní, na jednotném postupu
správních orgánů nebo na procesně hladkém průběhu řízení. Podle rozšířeného senátu nemůže
ohrožení veřejného zájmu zpravidla představovat ani přiznání a vyplacení určité částky důchodu.
Náklady důchodového pojištění jsou součástí nákladů státního rozpočtu. S ohledem na jeho
rozsah a obsah je i případné vyplacení neprávem přiznané dávky újmou spíše zanedbatelnou
(viz usnesení rozšířeného senátu čj. 10 Ads 99/2014 – 58, odst. 30). Obdobné závěry
lze vztáhnout na vyplacení nároků žalobce v souladu s rozsudkem krajského soudu
čj. 65 Ad 6/2014 – 48.
15. Jak již soud výše připomněl, přiznání odkladného účinku kasační stížnosti správního
orgánu bude výjimečné. Za ohrožení důležitého veřejného zájmu lze považovat např. ochranu
vzácné kulturní památky, která by mohla být nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti
žalovaného nevratně poškozena nebo zničena, vrácení řidičského oprávnění duševně choré
osobě, vystavení zbrojního průkazu nebezpečnému recidivistovi, udělení povolení k obchodu
s vojenským materiálem zločinnému podniku apod. (viz usnesení rozšířeného senátu
čj. 10 Ads 99/2014 – 58, odst. 32 a 33).
16. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti správního orgánu je vyhrazeno pouze
pro mimořádné případy, kdy by okamžitým výkonem soudního rozhodnutí mohlo dojít
k závažným důsledkům, obdobným těm, které zmínil rozšířený senát. O takovou mimořádnou
situaci se v nyní posuzované věci nejedná.
17. Z tvrzení stěžovatele ani z obsahu spisu nevyplývá, že by rozsudek krajského soudu mohl
mít takové právní následky, které by pro stěžovatele znamenaly nepoměrně větší újmu ve smyslu
§73 odst. 2 s. ř. s.
18. Nejvyšší správní soud proto návrh na přiznání odkladného účinku zamítl.
19. Závěrem soud připomíná, že usnesení o zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat
budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 5. května 2016
JUDr. Jan Passer
předseda senátu