ECLI:CZ:NSS:2016:8.AS.217.2016:27
sp. zn. 8 As 217/2016 – 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala
Mazance a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Miloslava Výborného v právní věci žalobkyň:
a) Fischer Automobil s.r.o., se sídlem U Kanálky 1585/9, Praha 2, b) P. N., zastoupených
Mgr. Janem Balarinem, Ph.D., advokátem se sídlem Eliášova 922/21, Praha 6, proti žalovanému:
Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 4. 6. 2014, sp. zn. S-MHMP 133889/2014/SUP/Vá/La, čj. MHMP
810957/2014, o kasační stížnosti žalobkyň proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 9.
2016, čj. 6 A 154/2014 – 31,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] V záhlaví označeným usnesením žalovaný podle §80 odst. 6 správního řádu nevyhověl
žádosti žalobkyň, posouzené jako podnět k přijetí opatření proti nečinnosti odboru výstavby
a územního rozvoje Úřadu městské části Prahy 9 (dále jen „stavební úřad“). Tvrzená
nečinnost stavebního úřadu podle žalobkyň spočívala v tom, že sdělením ze dne 22. 7. 2013,
čj. P09 044534/2013/OVÚR/Bim, nevyhověl jejich podnětu k odstranění stavby - dětského
hřiště na pozemku parc. č. 326/5 v k. ú. Hrdlořezy, Praha 9.
[2] Rozhodnutí žalovaného napadly žalobkyně žalobou u Městského soudu v Praze,
který ji shora označeným usnesením odmítl podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §68
písm. e) téhož zákona s odůvodněním, že směřuje proti usnesení vydanému podle §80 odst. 6
správního řádu, které není rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. a tudíž nepodléhá
přezkumu ve správním soudnictví.
[3] Proti usnesení městského soudu brojily žalobkyně (dále jen „stěžovatelky“) včas podanou
kasační stížností z důvodu vyplývajícího z §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. S ohledem na skutečnost,
že kasační stížnost neobsahovala důvody, pro něž je usnesení městského soudu napadáno, ani
rozsah, v jakém je napadáno, Nejvyšší správní soud dvěma usneseními ze dne 27. 9. 2016 vyzval
každou stěžovatelku samostatně k odstranění těchto nedostatků kasační stížnosti; k tomu jim
stanovil lhůtu jednoho měsíce ode dne doručení usnesení.
[4] Podáním doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 24. 10. 2016 stěžovatelky
prostřednictvím svého zástupce vzaly kasační stížnost v celém rozsahu zpět.
[5] Podle §37 odst. 4 s. ř. s. může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud
o něm soud nerozhodl. Podle §47 písm. a) část věty před středníkem s. ř. s., soud řízení
usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Podle §120 s. ř. s. se tato ustanovení
přiměřeně použijí i pro řízení o kasační stížnosti.
[6] S ohledem na skutečnost, že stěžovatelky vzaly prostřednictvím svého zástupce kasační
stížnost zpět dříve, než o ní bylo Nejvyšším správním soudem rozhodnuto, kasační soud zastavil
řízení o kasační stížnosti podle §47 písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
[7] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., podle
kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 26. října 2016
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu