ECLI:CZ:NSS:2016:8.AZS.18.2016:39
sp. zn. 8 Azs 18/2016 - 39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: R. K., zastoupeného Mgr.
Petrem Křížákem, MBA, LL.M., advokátem se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava – Moravská
Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 9. 2015, čj. OAM-726/ZA-ZA14-ZA15-2015, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 1. 2016, čj. 62
Az 5/2015 - 75, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti žalobce se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 22. 9. 2015, čj. OAM-726/ZA-ZA14-ZA15-2015 (dále „napadené
rozhodnutí“), žalovaný vyhodnotil žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako
nepřípustnou podle §10a písm. b) zákona č. 325/1995 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů
(dále „zákon o azylu“), a řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavil podle §25 písm. i) zákona
o azylu. Žalovaný určil Polskou republiku jako stát příslušný k posouzení podané žádosti.
[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě.
Krajský soud žalobu zamítl. Rozsudek krajského soudu, stejně jako veškerá zde uváděná
judikatura českých správních soudů, je dostupná na http://www.nssoud.cz, a soud
na něj na tomto místě pro stručnost odkazuje.
[3] Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost a navrhl,
aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Návrh odůvodnil tím,
že pokud by byl předán Polsku, nedostalo by se mu zaručených práv a jeho žádost o mezinárodní
ochranu by byla bez dalšího zamítnuta. Stěžovatel by byl v důsledku nepřiznání odkladného
účinku kasační stížnosti fakticky vrácen do země původu, jelikož polské azylové řízení je čistě
formální. Došlo by tudíž k nezvratnému zásahu do jeho práv. Stěžovatel dále uvedl, že pokud
by kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek, nemohl by realizovat své základní procesní
právo účastnit se osobně soudního řízení, neboť by již nemohl pobývat v České republice. Není
bez významu, že odkladný účinek žalobě přiznal již krajský soud usnesením ze dne 30. 11. 2015,
čj. 62 Az 5/2015 – 24.
[4] Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem a nezpůsobí nikomu újmu. Stěžovatel se nikdy nedopustil trestné činnosti
ani se neukrýval.
[5] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl,
že kasační stížnost má ze zákona odkladný účinek, neboť krajský soud přiznal žalobě odkladný
účinek.
[6] Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[7] Podle §32 odst. 2 zákona o azylu platí, že „podání žaloby podle odstavce 1 má odkladný účinek,
s výjimkou žaloby proti rozhodnutí podle §16 odst. 1 písm. b), d), f) a g), žaloby proti rozhodnutí o udělení
azylu nebo doplňkové ochrany, žaloby proti rozhodnutí o prodloužení doplňkové ochrany a rozhodnutí o zastavení
řízení podle §25, s výjimkou rozhodnutí o zastavení řízení podle §25 písm. i) z důvodu uvedeného v §10a
odst. 1 písm. g). O přiznání odkladného účinku podle soudního řádu správního lze požádat pouze společně
s podáním žaloby.“
[8] Podle §32 odst. 5 zákona o azylu platí, že „podání kasační stížnosti má odkladný účinek, mělo-li
jej podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany.“
[9] Žalobou napadeným rozhodnutím bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno
podle §25 písm. i) zákona o azylu z důvodu uvedeného v §10a odst. 1 písm. b) téhož zákona.
Podle shora citovaných ustanovení nemá podání žaloby proti takovému rozhodnutí ani následné
podání kasační stížnosti odkladný účinek ze zákona. Na tento závěr nemá vliv, že krajský soud
přiznal odkladný účinek žalobě, neboť §32 odst. 5 zákona o azylu přiznává odkladný účinek
kasační stížnosti pouze v případech, kdy jej mělo podání žaloby bez dalšího. Tak tomu
v projednávané věci nebylo, neboť žaloba sama o sobě neměla odkladný účinek; ten žalobě
přiznal až krajský soud. Pro rozhodování o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se tudíž
použije obecná úprava obsažená v soudním řádu správním.
[10] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
ve spojení s §107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[11] Nejvyšší správní soud shledal návrh stěžovatele důvodným. Přihlédl zejména k tomu,
že podání kasační stížnosti nemá v této věci odkladný účinek ze zákona a v důsledku nepřiznání
odkladného účinku by stěžovateli hrozila bezprostřední a nenahraditelná újma spočívající v tom,
že by byl nucen k návratu do země, která mu podle jeho názoru nezajistí plný rozsah procesních
práv v azylovém řízení. Nejvyšší správní soud zároveň neshledal, že by se přiznání odkladného
účinku dotklo práv třetích osob nebo bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem; nic takového
ostatně nenamítl ani žalovaný ve svém vyjádření.
[12] Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci byly splněny obě podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
[13] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí
rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 8. dubna 2016
JUDr. Jan Passer
předseda senátu