ECLI:CZ:NSS:2016:8.AZS.214.2016:27
sp. zn. 8 Azs 214/2016 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: I. H., zast. JUDr.
Annou Doležalovou, MBA, advokátkou se sídlem Štěpánská 633/49, Praha 1, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
1. 7. 2014, čj. OAM-129/ZA-ZA08-P06-2014, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2016, čj. 4 Az 26/2014-61,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovené zástupkyni žalobce JUDr. Anně Doležalové, MBA, advokátce,
se p ř i z n á v á odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 3400 Kč, která jí bude
proplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto
rozhodnutí.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 1. 7. 2014, čj. OAM-129/ZA-ZA08-P06-2014, žalovaný žalobci
neudělil mezinárodní ochranu dle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
Tvrzení žalobce, dle něhož chce v České republice žít se svou rodinou, neboť jeho manželka
a dvě děti, které nerozumí ukrajinsky, zde mají povolený trvalý pobyt, jakož i jím tvrzené obavy
z bojů na Ukrajině, shledal žalovaný pro udělení mezinárodní ochrany nedostatečnými. Městský
soud v Praze názoru žalovaného přisvědčil a žalobu proti jeho rozhodnutí rozsudkem
napadeným kasační stížností zamítl.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) v kasační stížnosti proti tomuto rozsudku namítl
nedostatečné zjištění skutkového stavu věci žalovaným a nepřezkoumatelnost napadeného
správního i soudního rozhodnutí. Vycestování stěžovatele by vzhledem k integraci jeho rodiny
v České republice bylo v rozporu s čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod;
jednalo by se totiž o nepřiměřený zásah do stěžovatelova soukromého a rodinného života,
přičemž v případě vycestování stěžovatele do země původu by zde děti vyrůstaly pouze s matkou.
Poukázal taktéž na probíhající ozbrojený konflikt na Ukrajině. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší
správní soud rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[3] Ve věcech mezinárodní ochrany se Nejvyšší správní soud po posouzení přípustnosti
kasační stížnosti v souladu s ustanovením §104a s. ř. s. zabývá otázkou, zda podaná kasační
stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, Nejvyšší
správní soud takovou kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. Nejvyšší správní soud v této
souvislosti poznamenává, že usnesení, jímž Nejvyšší správní soud kasační stížnost
pro nepřijatelnost odmítá, nemusí být dle §104a odst. 3 s. ř. s. odůvodněno. Přesto však Nejvyšší
správní soud uvádí následující.
[4] Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud
podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS,
v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou
kasační stížnost se dle výše citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových
případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly
plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek,
které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu
učinit judikaturní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno
zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně právního postavení stěžovatele.
[5] Nejvyšší správní soud neshledal, že by v nyní projednávané věci byl dán některý z důvodů
pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání, neboť kasační stížnost svým významem
podstatně vlastní zájmy stěžovatele nepřesahuje. Posuzovaná věc se netýká právních
otázek, které dosud nebyly řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu, ani těch,
které jsou judikaturou řešeny rozdílně, přičemž nebyl shledán důvod pro přistoupení
k judikatornímu odklonu. Nejvyšší správní soud neshledal ani zásadní pochybení městského
soudu, ať už v podobě nerespektování ustálené a jasné soudní judikatury, či ve formě hrubého
pochybení při výkladu hmotného nebo procesního práva. Nejvyšší správní soud proto kasační
stížnost podle §104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.
[6] Z obsahu vyžádaných spisů je současně zjevné, že městský soud v napadeném rozsudku
dostatečným způsobem reagoval na argumentaci uplatněnou stěžovatelem ve správním i soudním
řízení. Ježto kasační námitky žádná zásadně nová tvrzení či právní důvody podporující
stěžovatelův požadavek neobsahují, lze na přiléhavé zdůvodnění zamítavého rozsudku městského
soudu odkázat.
[7] Výrok o náhradě nákladů řízení se při odmítnutí kasační stížnosti opírá o §60 odst. 3,
větu první, s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.
[8] Ustanovené advokátce se dle §35 odst. 8 s. ř. s. s přihlédnutím k §7 bodu 5.,
§9 odst. 4 písm. d), §11 odst. 1 písm. d) a §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách
advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění
pozdějších předpisů, přiznává odměna za zastupování 3100 Kč za jeden úkon právní služby (sepis
kasační stížnosti) a paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč, celkem částka 3400 Kč,
která bude proplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto
rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 7. listopadu 2016
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu