ECLI:CZ:NSS:2016:9.ADS.104.2016:30
sp. zn. 9 Ads 104/2016 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně:
MRAZÍRNY PLZEŇ - DÝŠINA a.s., se sídlem Dýšina 408, zast. Mgr. Alenou Chaloupkovou,
advokátkou se sídlem Rooseveltova 35/15, Plzeň, proti žalovanému: Státní úřad inspekce
práce, se sídlem Kolářská 451/13, Opava, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne
19. 12. 2014, čj. 4499/1.30/14-2, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského
soudu v Plzni ze dne 18. 3. 2016, č. j. 30 A 18/2015 – 68,
takto:
Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví
uvedeného rozsudku Krajského soudu v Plzni, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí
žalovaného specifikovanému tamtéž. Žalovaný jím zamítl odvolání proti rozhodnutí Oblastního
inspektorátu práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj, dle kterého stěžovatelka porušila
své povinnosti vyplývající z právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému
odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích, a za související správní
delikty jí byla uložena pokuta ve výši 70 000 Kč.
[2] Současně navrhla, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
Svůj návrh odůvodnila na základě výzvy soudu obsažené v usnesení ze dne 5. 5. 2016,
č. j. 9 Ads 104/2016 – 8. V podání ze dne 11. 5. 2016 uvedla, že její finanční situace není
příznivá. Zaměstnává 77 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr a 28 na základě dohod mimo
pracovní poměr, celkové měsíční výdaje s tím spojené činí přibližně 2 300 000 Kč. Stav účtu
žalobkyně je debetní, hospodaří vyrovnaně, příjmy zcela pokrývají výdaje. Zaplacení 70 000 Kč
by pro ni bylo citelným zásahem, který by mohl ohrozit placení jiných povinností. Újmu třetích
osob nebo rozpor s důležitým veřejným zájmem v projednávané věci nespatřuje.
[3] Žalovaný k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že žalobkyně nijak neprokázala,
že by pro ni uhrazení uložené sankce znamenalo nenahraditelnou újmu ve smyslu §73 odst. 2
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), nicméně uzavřel, že rozhodnutí o návrhu stěžovatelky ponechává na úvaze
soudu.
[4] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tedy musí být splněny tři materiální
předpoklady: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí pro stěžovatelku znamenat
újmu, 2) újma musí být pro stěžovatelku nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám, 3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.
[6] Břemeno tvrzení a osvědčení, že by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
pro stěžovatelku znamenaly újmu, nese ona. Soud ji o tom poučil ve shora specifikovaném
usnesení, a sama si ostatně byla svého břemene vědoma, neboť podání ze dne 11. 5. 2016 nazvala
„doplnění tvrzení a důkazů k žádosti o přiznání odkladného účinku“ (důraz doplněn). Nepříznivý stav
finančních prostředků přesto nijak nedokládala a zůstala pouze v rovině tvrzení, tedy újmu
neosvědčila a ani se o to nepokusila. Za popsaných okolností nebyla dána již první z podmínek
pro přiznání odkladného účinku. Vzhledem k tomu, že musí být splněny kumulativně, soud
se dalšími podmínkami nezabýval a kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. května 2016
JUDr. Radan Malík
předseda senátu