ECLI:CZ:NSS:2016:9.AS.79.2015:42
sp. zn. 9 As 79/2015 - 42
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: P. G.,
proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského náměstí 125,
Pardubice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 5. 2014, č. j. KrÚ 35399/2014/ODSH/13,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky
v Pardubicích ze dne 10. 3. 2015, č. j. 61 A 23/2014 – 42,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u je .
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora
uvedeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích, kterým bylo
zastaveno řízení o jeho žalobě směřující proti rozhodnutí žalovaného citovanému v záhlaví.
[2] Stěžovatel společně s podanou kasační stížností nezaplatil soudní poplatek s ní spojený
a zároveň ani neprokázal, že by byl zastoupen advokátem nebo že by měl požadované vzdělání.
Nejvyšší správní soud jej proto vyzval, aby zaplatil soudní poplatek a předložil plnou moc
udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo aby prokázal,
že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno
pro výkon advokacie. V návaznosti na to stěžovatel požádal o osvobození od soudních poplatků,
o sdělení způsobu prokázání celoživotního právního vzdělání, které soud akceptuje,
a dále požádal o prodloužení lhůty k doložení právního zastoupení. Kasační soud mu zaslal
na vyplnění formulář „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních
poplatků a ustanovení zástupce“ (dále jen „Potvrzení“). Stěžovatel přípisem ze dne 8. 4. 2016 požádal
o prodloužení stanovené lhůty a dále požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Přílohou k tomuto přípisu zaslal vyplněné Potvrzení. Usnesením ze dne 14. 4. 2016,
č. j. 9 As 79/2015 – 28, mu byla žádost o osvobození od soudního poplatku a návrh
na ustanovení zástupce z řad advokátů zamítnuta. Stejným usnesením byl vyzván, aby ve lhůtě
jednoho týdne zaplatil soudní poplatek a aby předložil plnou moc udělenou jím advokátovi
k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo aby prokázal, že má vysokoškolské právnické
vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. Toto usnesení mu
bylo doručeno dne 23. 4. 2016.
[3] Stěžovatel na posledně uvedené usnesení reagoval zasláním vyjádření ze dne 29. 4. 2016,
kde uvedl: „Odvolávám se proti zamítnutí žádosti o osvobození od soudního poplatku za kasační stížnost.“
Rozporoval závěry kasačního soudu uvedené v usnesení ze dne 14. 4. 2016, konkrétně
pak nerozumí názoru, proč se soudu zdá zcela evidentní, že nějaké prostředky stěžovatel musí
mít. Obdobně se i „odvolává“ proti zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů.
Uvedl, že není schopen zaplatit 5 000 Kč během jednoho týdne a upozornil soud na povinnost
nezastavit řízení z důvodu nebezpečí z prodlení, neboť zastavením řízení by se nadále nemohl
domáhat svého práva soudní cestou, čímž by byl krácen na svých právech. K vyjádření přiložil
plnou moc, kterou udělil JUDr. Karlu Polákovi, advokátu se sídlem Lorecká 465, Kutná Hora,
k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Tato plná moc nebyla podepsána zástupcem.
Dále přiložil „čestné prohlášení“, ve kterém uvedl, že nemá majetek vyšší hodnoty, nemá finanční
prostředky přesahující 1 000 Kč, a tudíž nemá příjmy, ze kterých by mohl zaplatit soudní
poplatek, a dále přiložil výpis z bankovního účtu za měsíc březen, ve kterém je uveden zůstatek
0,01 Kč.
[4] Kasační soud se přípisem ze dne 3. 5. 2015 dotázal tvrzeného zástupce stěžovatele,
zda skutečně převzal jeho právní zastoupení. Ten sdělením ze dne 4. 5. 2015 uvedl, že nikoliv.
Soud proto nadále komunikuje přímo se stežovatelem.
[5] Nejvyšší správní soud ke stěžovatelovu vyjádření ze dne 29. 4. 2016 uvádí, že se proti
usnesení kasačního soudu nelze odvolat. Názor, že je zcela evidentní, že nějaké prostředky
stěžovatel má, plyne z prostého uvážení, že stěžovatel musí mít alespoň minimální příjmy,
aby mohl uspokojovat základní životní potřeby. Jak již bylo uvedeno v usnesení ze dne
14. 4. 2016, Potvrzení bylo vyplněno nedostatečně a nekonkrétně. Přiložené čestné prohlášení,
ani zůstatek na bankovním účtu nejsou dostatečně průkazné, aby odůvodnily osvobození
od povinnosti zaplatit soudní poplatek. Pokud se stěžovatel dotazuje, jak má prokázat
nemajetnost, Nejvyšší správní soud uvádí, že k tomu sloužilo právě Potvrzení, za předpokladu,
že by jej stěžovatel vyplnil dostatečně určitě a pravdivě.
[6] Dle §2 odst. 2 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), je ve věcech správního soudnictví
poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal kasační stížnost. U poplatku za řízení vzniká
poplatková povinnost podáním kasační stížnosti a tímto okamžikem je též poplatek splatný
[§4 odst. 1 písm. d) a §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích]. Tento poplatek je dle položky
č. 19 sazebníku poplatků, který tvoří přílohu k zákonu o soudních poplatcích, ve výši 5 000 Kč.
[7] Dle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním
návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve
poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení
zastaví. Dle §9 odst. 3 citovaného zákona soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení
zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.
[8] Dle §9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích soud řízení nezastaví „je-li nebezpečí
z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě
podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl
poplatek dosud zaplatit“. Stěžovatel však žádným průkazným způsobem nedoložil, že bez své viny
nemohl poplatek dosud zaplatit. I na toto doložení je nutno z povahy věci klást obdobné
požadavky jako na prokázání nemajetnosti v případě žádosti o osvobození od soudních poplatků.
Stejně jako v Potvrzení stěžovatel uvedl pouze nekonkrétní, kusé informace, zamlčuje svoje
příjmy. Nejvyšší správní soud dále ověřil, že uvedl i nepravdu o majetku vyšší hodnoty.
Dle výpisu z katastru nemovitostí je spoluvlastníkem nemovitosti, ve které má zapsané trvalé
bydliště. Nelze ani přehlédnout to, že soud nepravdivě informoval o jeho právním zastoupení.
Stěžovatel tedy věrohodně nedoložil, že by poplatek zaplatit nemohl. Na stěžovatele tedy nelze
aplikovat výjimku dle §9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích.
[9] Stěžovatel měl navíc možnost zaplatit soudní poplatek po velice dlouhou dobu,
když kasační stížnost byla podána více než před rokem, poprvé byl vyzván k zaplacení dne
17. 3. 2016 a dále podruhé usnesením ze dne 14. 4. 2016, č. j. 9 As 79/2015 – 28, které mu bylo
doručeno dne 23. 4. 2016.
[10] Podle pravidel pro počítání lhůt uvedených v §40 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), lhůta k úhradě
soudního poplatku uplynula dne 2. 5. 2016. Stěžovatel v této lhůtě ani do dnešního dne soudní
poplatek nezaplatil, a proto Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil
podle §47 písm. c) ve spojení s §120 s. ř. s. a ve spojení s §9 odst. 1 zákona o soudních
poplatcích.
[11] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3, věty první, s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
jelikož řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. května 2016
JUDr. Radan Malík
předseda senátu