ECLI:CZ:NSS:2016:9.AS.96.2016:21
sp. zn. 9 As 96/2016 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary
Pořízkové a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce:
Zdravý Rožnov, z.s., se sídlem Habrová 2295, Rožnov pod Radhoštěm, proti žalovanému:
Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem Tř. Tomáše Bati 21, Zlín, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 31. 12. 2013, č. j. KUZL 536/2014, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Kaufland České
republika, v. o. s., se sídlem Bělohorská 2428/203, Praha 6, v řízení o kasační stížnosti
stěžovatele: L. L., zast. Mgr. Janem Radou, advokátem se sídlem Bulharská 588/1, Praha 10,
proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 4. 2016, č. j. 22 A 42/2014 – 58,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á .
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Podanou kasační stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení
Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým bylo rozhodnuto, že není osobou
zúčastněnou na řízení a nemá právo na náhradu nákladů.
[2] Krajský soud v napadeném usnesení uvedl, že přípisem ze dne 18. 3. 2016 vyzval všechny
v úvahu přicházející zúčastněné osoby, aby ve lhůtě do 29. 3. 2016 písemně soudu oznámily,
zda budou v řízení uplatňovat svá práva. Stěžovatel nárokoval využití práv zúčastněné osoby
v podání podaném k poštovní přepravě dne 15. 4. 2016. Krajský soud se nadále nezabýval
skutečností, zda je stěžovatel osobou, která by mohla být přímo dotčena na jejích právech
a povinnostech, a s odkazem na §34 odst. 2 větu druhou zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podle které mj. platí, že práva osoby
zúčastněné na řízení lze uplatnit pouze ve lhůtě stanovené soudem, vydal napadené usnesení.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření účastníků
[3] Stěžovatel podal proti usnesení krajského soudu kasační stížnost z důvodů,
které podřazuje pod §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
[4] Cituje komentář (Vopálka, V. a kol.: Soudní řád správní. Komentář. 1. vydání. Praha: C.
H. Beck, 2004, s. 57) k §34 s. ř. s., ve kterém je uvedeno následující: „Ustanovení předpokládá dva
způsoby, jak se osoba může do procesu před soudem včlenit. První z nich je založen na aktivitě navrhovatele
a předsedy senátu (…) Předseda senátu tyto osoby spolu s těmi, které sám zjistí v průběhu řízení (zejména
ze správního spisu), vyrozumí o probíhajícím řízení, poučí je o jejich právech a vyzve je, aby ve stanovené lhůtě
oznámily, že mají zájem se řízení účastnit. (…) Odstavec 4 patří ke druhému způsobu, jak nabýt postavení
zúčastněné osoby, totiž její vlastní iniciativou. Podáním soudu se tohoto postavení může dožadovat a soud posoudí,
zdali splňuje zákonem stanovené požadavky.“
[5] Krajský soud stěžovatele nevyrozuměl o probíhajícím řízení a nestanovil mu lhůtu pro
oznámení, zda má zájem se řízení účastnit. Není proto možné, aby mu lhůta uplynula.
[6] Domnívá se, že splnil všechny zákonné podmínky pro uplatnění práv osoby zúčastněné
na řízení. Krajský soud měl toto posuzovat, což však neučinil.
[7] Vzhledem ke skutečnosti, že následky napadeného usnesení by znamenaly značnou újmu,
navrhl, aby soud kasační stížnosti přiznal odkladný účinek dle §107 s. ř. s.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[8] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky, za nichž může
kasační stížnost meritorně projednat (podmínky řízení).
[9] Podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., kasační soud usnesením
odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá
nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes
výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
[10] V usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 9. 2015, č. j. 9 As 181/2015 – 90, soud
vyslovil, že „Skončení řízení před krajským soudem představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení
o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu, kterým vysloví, že ten, kdo se domáhá postavení osoby
zúčastněné na řízení, touto osobou není (§34 odst. 4 s. ř. s.), jakož i proti jiným obdobným procesním
rozhodnutím.“ a dále „Kasační stížnost brojící proti tomuto usnesení v případě, že řízení, v jehož rámci bylo
vydáno, již v mezidobí skončilo, Nejvyšší správní soud odmítne podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Soud totiž
nemůže rozhodovat, zda určitá osoba má mít postavení osoby zúčastněné na řízení, které již bylo skončeno.
I v tomto případě vyhlášením rozsudku odpadl předmět řízení, neboť zdejší soud již nemá o čem rozhodovat.“
[11] Dle §49 odst. 9 s. ř. s., jakmile soud vyhlásí rozsudek, je jím vázán.
[12] V nyní souzené věci krajský soud dne 26. 4. 2016 na ústním jednání vyhlásil rozsudek,
jímž zrušil rozhodnutí žalovaného, o čemž Nejvyšší správní soud stěžovatele již dříve vyrozuměl.
To pro rozhodování o této kasační stížnosti znamená neodstranitelný nedostatek podmínky
řízení.
[13] Pro vyslovený závěr není podstatné, zda již vyhlášený rozsudek nabyl právní moci,
či nikoliv.
[14] Uvedené neznamená, že by stěžovatel nemohl dosáhnout nápravy jinou cestou, neboť
může podat kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu ve věci samé, kde může namítat,
že s ním mělo být jednáno jako s osobu zúčastněnou na řízení.
[15] Dle §106 odst. 2 s. ř. s. osobě, která tvrdí, že o ní soud nesprávně vyslovil, že není
osobou zúčastněnou na řízení, běží lhůta k podání kasační stížnosti ode dne doručení rozhodnutí
poslednímu z účastníků.
IV. Závěr
[16] Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud shledal, že nebyly naplněny podmínky řízení
o kasační stížnosti, tak ji dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., odmítl. O věci
rozhodl bez jednání postupem podle §109 odst. 2 s. ř. s., dle kterého o kasační stížnosti
rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání.
[17] O nákladech řízení před Nejvyšším správním soudem bylo rozhodnuto v souladu s §60
odst. 3 a §120 s. ř. s., podle kterých nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
[18] Vzhledem k tomu, že rozhodl o věci samé bezprostředně poté, kdy provedl nezbytné
procesní úkony, nerozhodoval již samostatně o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti, který by v této fázi řízení před krajským soudem ostatně stejně nemohl být úspěšný.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. května 2016
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu