ECLI:CZ:NSS:2016:9.AZS.111.2016:61
sp. zn. 9 Azs 111/2016 - 61
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: V. P.,
zast. JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, advokátem se sídlem Šafaříkova 666/9, Hradec Králové, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 20. 1. 2016, č. j. OAM-635/ZA-ZA15-ZA15-R2-2014, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 4. 2016, č. j. 43 Az 5/2016 – 56,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek spočívající v tom, že až do
skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozhodnutí Ministerstva
vnitra ze dne 20. 1. 2016, č. j. OAM-635/ZA-ZA15-ZA15-R2-2014.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného
rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“), kterým byla jako
nedůvodná podle §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta jeho žaloba proti shora označenému
rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím byla podle §10a odst. 1 písm. b) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), žádost
stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany posouzena jako nepřípustná, řízení o udělení
mezinárodní ochrany bylo dle §25 písm. i) zákona o azylu zastaveno a státem příslušným
k posouzení podané žádosti byla prohlášena Polská republika.
[2] Současně stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný
účinek. Návrh odůvodnil tím, že realizací předání do Polské republiky by případné zrušující
rozhodnutí kasačního soudu nemělo již žádný význam. Pokud již bude předán mimo území
České republiky, neplynou pro něj z rozsudku, jímž by bylo napadené rozhodnutí krajského
soudu zrušeno, žádné důsledky. Bez přiznání odkladného účinku by mu bylo upřeno právo
na soudní ochranu. V České republice žádá mezinárodní ochranu rovněž stěžovatelova manželka
a jejich nezletilé děti, přičemž celá rodina má být poslána do Polska. Je třeba zohlednit nedostatky
azylového řízení a zejména situaci v přijímacích a pobytových střediscích ve vztahu k nezletilým
dětem, které jsou velmi malé. Odkázal na čl. 3 Úmluvy o právech dítěte. Stěžovatel dále doložil
zprávu z lékařského vyšetření ve Fakultní nemocnici Hradec Králové a Fakultní nemocnici
v Motole, ze kterých plyne, že u stěžovatelova syna byla diagnostikována tuberózní skleróza
a Westův syndrom. Má naplánovánu řadu vyšetření v České republice a případný přesun
do Polské republiky by měl závažné dopady na jeho zdravotní stav. Není možné rozdělit rodinu,
jelikož by to nebylo v nejlepším zájmu dítěte.
[3] Žalovaný k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že nesouhlasí s výskytem
systematických nedostatků v řízení o mezinárodní ochraně v Polské republice. Touto otázkou
se dostatečně zabýval v napadeném rozhodnutí. Návrh na odkladný účinek z důvodu zdravotního
stavu syna stěžovatele měl být primárně uplatněn ve vztahu ke kasační stížnosti stěžovatelova
syna. Zmíněnou zdravotní dokumentaci měl k dispozici již před datem nabytí právní moci
rozsudku krajského soudu ze dne 19. 4. 2016, č. j. 32 Azs 43/2015 – 53, zamítajícího žalobu,
kterou jménem jeho syna stěžovatel podal. Vzhledem k obsahu doložené zdravotní dokumentace
ponechal žalovaný přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatele na zvážení
Nejvyššímu správnímu soudu. Nicméně uvedl, že v napadeném správním rozhodnutí týkající
se stěžovatelova syna vycházel žalovaný z jeho sdělení o zdravotním stavu, který označil za dobrý.
[4] Podle §32 odst. 2 zákona o azylu „podání žaloby podle odstavce 1 má odkladný účinek, s výjimkou
žaloby proti rozhodnutí podle §16 odst. 1 písm. b), d), f) a g), žaloby proti rozhodnutí o udělení azylu nebo
doplňkové ochrany, žaloby proti rozhodnutí o prodloužení doplňkové ochrany a rozhodnutí o zastavení řízení
podle §25, s výjimkou rozhodnutí o zastavení řízení podle §25 písm. i) z důvodu uvedeného v §10a odst. 1
písm. g). O přiznání odkladného účinku podle soudního řádu správního lze požádat pouze společně s podáním
žaloby.“
[5] Podle §32 odst. 5 zákona o azylu „podání kasační stížnosti má odkladný účinek, mělo-li jej podání
žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany.“
[6] Žalobou napadeným rozhodnutím bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno
podle §25 písm. i) zákona o azylu z důvodu uvedeného v §10a odst. 1 písm. b) téhož zákona.
Podle shora citovaných ustanovení nemá podání žaloby proti takovému rozhodnutí ani následné
podání kasační stížnosti odkladný účinek ze zákona.
[7] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[8] Podle §54 odst. 2 zákona o azylu „Cizinec je povinen z území vycestovat ve lhůtě stanovené
ve výjezdním příkazu podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu; nebyl-li mu výjezdní příkaz udělen,
do 30 dnů ode dne pravomocného ukončení řízení ve věci mezinárodní ochrany.“
[9] Nejvyšší správní soud shledal návrh stěžovatele důvodným. Přihlédl zejména k tomu,
že podání kasační stížnosti nemá v této věci odkladný účinek ze zákona a v důsledku nepřiznání
odkladného účinku by stěžovateli hrozila bezprostřední a nenahraditelná újma spočívající v tom,
že by byla rozdělena jeho rodina, popř. by byl nucen k návratu do Polské republiky se synem,
jehož zdravotní stav vyžaduje lékařské kontroly, které již má naplánované v České republice.
[10] Navíc má Nejvyšší správní soud za to, že může být pro výkon stěžovatelova ústavního
práva na spravedlivý proces nezbytné, aby mohl zůstat na území ČR do skončení řízení o jeho
kasační stížnosti. Byť je stěžovatel v tomto řízení, jak požaduje soudní řád správní, zastoupen
ustanoveným advokátem, nelze přehlédnout, že k právu na spravedlivý proces náleží i právo
účastníka vystupovat v tomto řízení osobně, být v kontaktu se svým zástupcem, udělovat mu
konkrétní pokyny pro výkon zastoupení atd.
[11] Nejvyšší správní soud zároveň neshledal, že by se přiznání odkladného účinku dotklo
práv třetích osob nebo bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem; nic takového ostatně
nenamítal ani žalovaný ve svém vyjádření. Pokud jde o námitku žalovaného, že o přiznání
odkladného účinku měl primárně požádat ve vztahu ke kasační stížnosti stěžovatelova syna,
z úřední činnosti je Nejvyššímu správnímu soudu známo, že se tak stalo. Danou kasační stížnost
a s ním spojený návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnil zástupce syna stěžovatele taktéž
zdravotními komplikacemi. Pro účely rozhodnutí o odkladném účinku taktéž není podstatné, zda
informace o zdravotním stavu dítěte byly stěžovateli známy již před vydáním rozsudku krajského
soudu.
[12] Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci byly splněny obě podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. června 2016
JUDr. Radan Malík
předseda senátu