ECLI:CZ:NSS:2016:9.AZS.40.2016:27
sp. zn. 9 Azs 40/2016 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Barbary
Pořízkové a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyně:
A. B., zast. JUDr. Jiřím Burešem, advokátem se sídlem Dukelských hrdinů 471/29, Praha 7, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 18. 8. 2015, č. j. OAM-649/ZA-ZA15-P11-2015, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně
proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 1. 2016, č. j. 41 Az 20/2015 – 35,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností brojí žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti shora
označenému rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta
žaloba směřující proti rozhodnutí žalovaného specifikovanému v záhlaví. Uvedeným
rozhodnutím bylo zastaveno řízení o udělení mezinárodní ochrany pro nepřípustnost žádosti.
[2] Stěžovatelka v kasační stížnosti uvedla pouze toliko, že podává stížnost z důvodů
uvedených v ustanovení §103 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a že stížnost doplní ve lhůtě 30 dní.
[3] Vzhledem k absenci odůvodnění kasační stížnosti Nejvyšší správní soud usnesením
ze dne 24. 2. 2016, č. j. 9 Azs 40/2016 - 11, stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce
doplnila důvody kasační stížnosti. Současně ji soud poučil o možných důsledcích v případě
nevyhovění této výzvě. Toto usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 1. 3. 2016 prostřednictvím
jejího zástupce.
[4] V této souvislosti považuje Nejvyšší správní soud za nutné předeslat, že kasační stížnost
je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu
ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba
zúčastněná na řízení, domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Jelikož se jí zpochybňuje
pravomocné rozhodnutí krajského soudu, stanoví zákon poměrně přísně obsahové náležitosti.
Jednou z podstatných náležitostí kasační stížnosti podle §106 odst. 1 s. ř. s. je i označení důvodů,
pro něž stěžovatelka napadá rozhodnutí soudu, tzv. stížních bodů. Stížní bod musí zpravidla
zahrnovat jak skutkové, tak právní důvody, pro něž stěžovatel považuje rozhodnutí soudu
za nezákonné. Důvody uvedené v §103 odst. 1 s. ř. s. jsou však jen obecně vymezenými
kategoriemi, které musí stěžovatelka v kasační stížnosti naplnit konkrétním a jedinečným
obsahem, tedy vylíčit, k jakým konkrétním vadám došlo podle jejího názoru v řízení před
správním orgánem či před soudem, jakými blíže určenými vadami trpí podle ní rozhodnutí soudu,
v čem přesně spatřuje nesprávné posouzení právní otázky soudem apod.
[5] Řízení o kasační stížnosti je ovládáno dispoziční zásadou, dle které pouze stěžovatelka
vymezuje rozsah, v němž Nejvyšší správní soud přezkoumá napadené rozhodnutí krajského
soudu (výjimku z této zásady tvoří zásadní vady rozhodnutí krajského soudu, ke kterým kasační
soud přihlíží z úřední povinnosti i bez námitek). Toto vymezení musí být učiněno uvedením
konkrétních důvodů, které Nejvyšší správní soud není oprávněn za stěžovatelku sám dovozovat.
Tím by byla porušena nejen zmíněná dispoziční zásada, ale i zásada rovnosti účastníků.
Bez stěžovatelkou stanoveného rámce přezkumu nelze kasační stížnost věcně projednat. Důvody
uvedenými v kasační stížnosti je pak Nejvyšší správní soud vázán (§109 odst. 3 s. ř. s.).
Neodstranění nedostatků kasační stížnosti představuje z výše uvedených důvodů vadu, pro
kterou není možné v řízení o stížnosti dále pokračovat.
[6] Usnesení s výzvou k odstranění vad kasační stížnosti v nyní posuzované věci bylo
stěžovatelce doručeno prostřednictvím jejího zástupce dne 1. 3. 2016. Dle ustanovení §40 s. ř. s.
lhůta určená podle měsíců končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který
určil počátek lhůty. Lhůta tedy uplynula dne 1. 4. 2016. Stěžovatelka do uplynutí lhůty a ani poté
nedoplnila odůvodnění kasační stížnosti a neodstranila tak vady stížnosti, pro které není možné
v řízení pokračovat. Nejvyšší správní soud proto podle ustanovení §120 ve spojení
s ustanovením §37 odst. 5 s. ř. s. rozhodl o odmítnutí kasační stížnosti.
[7] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s ustanovením §120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. dubna 2016
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu