ECLI:CZ:NSS:2016:KONF.12.2016:14
sp. zn. Konf 12/2016 - 14
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Michala Mazance,
JUDr. Romana Fialy, Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Marie Žiškové,
rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem Sokolovská 219, Praha 9,
na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Okresním soudem v Sokolově, a dalších
účastníků sporu vedeného u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 16 C 56/2013, o zaplacení
1586 Kč s příslušenstvím: žalobkyně ELEKTRO S – Štěpánek s. r. o., IČO 25244086,
se sídlem Lidická 1201, Ostrov, zastoupené Mgr. Jiřím Halaburtem, LL.M., advokátem se sídlem
Plzeňská 1445/11, Karlovy Vary, a žalované S. X. H.,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu
v Sokolově pod sp. zn. 16 C 56/2013, v části týkají se zaplacení smluvní pokuty ve výši
1000 Kč s příslušenstvím, je soud .
II. Usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 23. 9. 2013, čj. 16 C 56/2013-31,
se v tomto rozsahu z r u š u j e.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným dne 30. 5. 2016 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „zákon o některých
kompetenčních sporech“), se Český telekomunikační úřad domáhal, aby zvláštní senát rozhodl
spor o pravomoc podle §1 odst. 1 písm. a) zákona o některých kompetenčních sporech,
který vznikl mezi ním a Okresním soudem v Sokolově ve věci vedené u tohoto soudu
pod sp. zn. 16 C 56/2013 o zaplacení 1586 Kč s příslušenstvím.
Z předloženého spisu vyplynuly následující skutečnosti:
Žalobkyně se u Okresního soudu v Sokolově domáhala zaplacení 1586 Kč
s příslušenstvím. Uvedla, že je poskytovatelem služeb elektronických komunikací a s žalovanou
uzavřela dne 21. 2. 2011 smlouvu o poskytování služby připojení k internetu. Při uzavření
smlouvy žalované poskytla kabelový modem a adaptér, o čemž byl pořízen předávací protokol.
Žalovaná žalobkyni nezaplatila za poskytování služeb za měsíce únor a březen 2011 celkem
586 Kč, žalobkyně proto podle všeobecných obchodních podmínek přestala žalované služby
poskytovat. Do sedmi dnů ode dne zastavení poskytování služby měla žalovaná do sídla
žalobkyně vrátit přijímací zařízení, které ale do dne podání žaloby nevrátila. Tím žalobkyni
vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 1000 Kč. Žalovanou vyzývala k vrácení zařízení
i k zaplacení dlužné částky 1586 Kč, žalovaná však na výzvy nereagovala.
Okresní soud v Sokolově usnesením ze dne 23. 9. 2013, čj. 16 C 56/2013-31, řízení
zastavil s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu
úřadu. V odůvodnění uvedl, že podle §129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických
komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích),
Český telekomunikační úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost
na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu
kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho
základě. Podle §103 o. s. ř. kdykoliv za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky,
za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Mezi podmínky řízení náleží
i pravomoc soudu. V předložené věci měl okresní soud za to, že žalobkyně poskytovala služby
elektronických komunikací a domáhala se zaplacení ceny za tyto služby. K smluvní pokutě
odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 33 Cdo 2894/2008,
podle něhož o smluvní pokutě za nesplnění povinnosti vyplývající ze smlouvy uzavřené mezi
osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem, popř. uživatelem rozhoduje ten orgán,
který je příslušný rozhodnout spor o porušení povinnosti samotné. Okresní soud za tento orgán
považoval Český telekomunikační úřad. Proto rozhodl o postoupení věci Českému
telekomunikačnímu úřadu.
Český telekomunikační úřad poté podal návrh zvláštnímu senátu k rozhodnutí záporného
kompetenčního sporu. Odmítl svou pravomoc k rozhodnutí sporu mezi žalobkyní a žalovanou
v části věci týkající se částky 1000 Kč s příslušenstvím vyúčtované jako smluvní pokuta
za nevrácení vypůjčeného zařízení, neboť měl za to, že pro jeho pravomoc není splněna věcná
podmínka §129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích. Půjčení zařízení není službou
elektronických komunikací ve smyslu §2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích,
ale službou na základě soukromoprávní smlouvy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,
popř. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Český telekomunikační úřad odkázal
na usnesení zvláštního senátu vydaná v obdobných věcech. Proto navrhl, aby zvláštní senát
rozhodl, že příslušný vydat rozhodnutí ve výše uvedené části věci je soud.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním orgánem a obecným soudem
se zvláštní senát řídil následující úvahou:
Okresní soud v Sokolově popřel svou pravomoc rozhodnout věc. Český telekomunikační
úřad popírá svou pravomoc rozhodnout po postoupení věci. Ve věci se jedná o negativní
(záporný) kompetenční spor, k jehož projednání a rozhodnutí je povolán zvláštní senát zákonem
o některých kompetenčních sporech.
Zvláštní senát rozhoduje o kompetenčním sporu podle skutkového a právního stavu
ke dni svého rozhodnutí (srov. rozhodnutí č. 485/2005 Sb. NSS).
Navrhovatel učinil v předložené věci, kterou se dříve zabýval okresní soud, spornou
pouze její část týkající se 1000 Kč vyúčtovaných jako smluvní pokuta za nevrácení vypůjčeného
zařízení, nikoli část týkající se 586 Kč vyúčtovaných za poskytování služby internetu.
Podle §129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích Český telekomunikační úřad
rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§7) na straně jedné,
a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu,
pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.
Podle §2 písm. n) je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná
za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických
komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných
pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí
obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled
nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací;
nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu
signálů po sítích elektronických komunikací.
Zvláštní senát se k otázce rozhodovací pravomoci ve věci smluvní pokuty za nevrácené
vypůjčené zařízení, jehož prostřednictvím je uživateli poskytována služba elektronických
komunikací, v minulosti již opakovaně vyjádřil. Například v usnesení ze dne 9. 9. 2008,
čj. Konf 27/2008-7, na které odkazuje i navrhovatel, se uvádí, že smluvní pokuta je „typickým
soukromoprávním institutem; jde o způsob zajištění závazku, jehož účelem je zpravidla peněžitá sankce
za porušení či nesplnění (smluvní) povinnosti (…). Při posuzování pravomoci k rozhodování sporu na úseku
elektronických komunikací, jejichž předmětem je právě nárok na smluvní pokutu, je však nutné především
vycházet z charakteru povinnosti, která byla porušena. Vztah mezi porušenou povinností a nárokem na smluvní
pokutu je tudíž vztahem příčiny a následků, které nelze posuzovat odděleně; existence porušení povinnosti
je přitom určujícím pro existenci nároku na smluvní pokutu, nikoliv obráceně. O smluvní pokutě tedy bude
rozhodovat ten orgán, který je podle zákona příslušný k rozhodování sporů o porušení povinnosti,
za níž je smluvní pokuta vymáhána (…) Předmětem řízení v této věci je (…) smluvní pokuta za porušení
povinnosti vrátit vypůjčený satelitní komplet poté, co byla smlouva ukončena. Výpůjčka věci je přitom běžný
soukromoprávní vztah a rozhodnutí o smluvních sankcích plynoucích z porušení povinností vztahujících
se k výpůjčce tedy přísluší soudu“.
Zmínit lze též usnesení ze dne 29. 5. 2012, čj. Konf 30/2012-14, kde zvláštní senát
konstatoval, že „[n]elze zpochybnit, že bez zapůjčeného zařízení by nebylo možné služby na základě zákona
o elektronických komunikacích provozovat, to ovšem z výpůjčky nečiní službu elektronických komunikací.
Přestože k výpůjčce došlo v souvislosti s uzavřením smlouvy o poskytování služby elektronických komunikací,
rozhodování o smluvní pokutě vyplývající z porušení povinnosti vrátit vypůjčené zařízení zákon o elektronických
komunikacích nesvěřuje Českému telekomunikačnímu úřadu; tato věc tedy patří do příslušnosti soudů“. Tato
judikatura je následována i dalšími rozhodnutími zvláštního senátu, viz například usnesení ze dne
30. 10. 2013, čj. Konf 32/2013-11, či ze dne 19. 2. 2015, čj. Konf 15/2014-15.
S ohledem na výše popsaný skutkový stav je zřejmé, že v nyní posuzovaném
kompetenčním sporu se jedná o typově totožnou věc jako ve zmiňovaných případech,
o kterých zvláštní senát v minulosti rozhodoval. Přitom neshledal žádný důvod k tomu,
aby se od své dosavadní judikatury odchýlil. Žalobkyně se domáhala zaplacení smluvní pokuty
za nevrácené zapůjčené zařízení (zde kabelový modem a adaptér), jehož prostřednictvím
poskytovala žalované služby elektronických komunikací. Nejedná se tedy o situaci,
kdy by se osoba vykonávající komunikační činnost domáhala úhrady smluvní pokuty sjednané
pro případ, že účastník neuhradí cenu za poskytnutou službu elektronických komunikací.
Neuhrazení ceny za poskytnutou službu by bylo porušením povinnosti dle zákona
o elektronických komunikacích a nárok na smluvní pokutu by byl na toto porušení zákona přímo
navázán; v takovém případě by pravomoc pro vydání rozhodnutí svědčila Českému
telekomunikačnímu úřadu. V předložené části věci se jedná o smluvní pokutu plynoucí
z výpůjčky věci. Výpůjčka je přitom běžný soukromoprávní vztah a rozhodování o smluvních
sankcích plynoucích z porušení povinností vztahujících se k výpůjčce proto přísluší soudu.
Rozhodování v této věci tedy zákon Českému telekomunikačnímu úřadu nesvěřuje;
je tu založena obecná pravomoc soudu ve věci rozhodnout (§7 odst. 1 o. s. ř.). Proto zvláštní
senát rozhodl, že část věci týkající se zaplacení smluvní pokuty ve výši 1000 Kč za nevrácení
vypůjčeného zařízení projedná a rozhodne soud (§9 odst. 1 o. s. ř).
Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona o některých kompetenčních sporech zruší
rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat,
ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu
na zahájení řízení v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát částečně zrušil usnesení
Okresního soudu v Sokolově ze dne 23. 9. 2013, čj. 16 C 56/2013-31, a v posuzované části věci
tak odstranil překážku věci rozhodnuté.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona o některých
kompetenčních sporech závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor
vznikl, pro správní orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy Okresní soud
v Sokolově pokračovat v řízení o podané žalobě v rozsahu žalované částky 1000 Kč za nevrácení
vypůjčeného zařízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 29. listopadu 2016
JUDr. Pavel Simon
předseda zvláštního senátu