ECLI:CZ:NSS:2016:KONF.15.2015:21
Konf 15 /2015 - 21
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Pavla Pavlíka,
JUDr. Romana Fialy, Mgr. Ing. Radovana Havelce, JUDr. Pavla Simona a JUDr. Marie Žiškové,
rozhodl o návrhu F. P., na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi Okresním soudem Praha-
východ a Krajským soudem v Praze, a dalších účastníků sporu vedeného u Krajského soudu
v Praze pod sp. zn. 28 Co 203/2007-MOP, o žalobě pro zmatečnost: žalobce F. P., a žalovaných
P. M., a M. M., obou zastoupených Mgr. Pavlem Bartoněm, advokátem se sídlem v Praze 1,
Biskupský dvůr 2095/8,
takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze předložil dne 24. 4. 2015 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „zákon
č. 131/2002 Sb.“) svůj spis sp. zn. 28 Co 203/2007-MOP, spolu s podáním F. P. (dále jen
„navrhovatel“), na rozhodnutí tvrzeného kladného kompetenčního sporu, který podle názoru
navrhovatele měl údajně vzniknout mezi Krajským soudem v Praze a Okresním soudem Praha –
východ, ve věci žaloby pro zmatečnost ze dne 30. 12. 2008.
Z podání a předloženého spisu vyšly najevo následující skutečnosti:
Navrhovatel podal dne 30. 12. 2008 ke Krajskému soudu v Praze mimo jiné žalobu
pro zmatečnost ve věci výpovědi z nájmu bytu vedené u Okresního soudu Praha-východ
pod sp. zn. 5 C 514/2006. Jako důvod zmatečnosti uvedl §229 odst. 1 písm. a) a g) a odst. 3
o. s. ř. Řízení ve věci výpovědi z nájmu bytu, kde figurovali navrhovatel spolu s E. P. jako žalobci,
Okresní soud Praha – východ usnesením ze dne 27. 2. 2007, čj. 5 C 514/2006 - 8, zastavil.
Krajský soud toto rozhodnutí v odvolacím řízení usnesením ze dne 30. 3. 2007,
čj. 28 Co 203/2007 - 12, potvrdil. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 24. března 2009,
čj. 36 C 2/2009 - 46, bylo řízení ve věci žaloby pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení
Okresního soudu Praha – východ ze dne 27. 2. 2007, čj. 5 C 514/2006 - 8, a proti usnesení
Krajského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2007, čj. 28 Co 203/2007 - 12, vyloučeno k samostatnému
projednání.
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 18. 2. 2013, čj. 28 Co 203/2007-MOP-30, zamítl
žalobu pro zmatečnost. Tou se navrhovatel domáhal, aby bylo zrušeno usnesení Okresního
soudu Praha-východ, čj. 5 C 514/2006 - 8, z 27. 2. 2007 a usnesení Krajského soudu v Praze,
čj. 28 Co 203/2007 - 12, z 30. 3. 2007 a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce F. P. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 5. 6. 2014, čj. 4 Co
117/2013 - 129, ve výroku I. usnesení soudu prvního stupně v jeho výroku I., pokud jím bylo
rozhodováno o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 3.
2007, čj. 28 Co 203/2007 - 12, podle ustanovení §229 odst. 3 o. s. ř., potvrdil. Pokud tímto
usnesením bylo rozhodováno o žalobě pro zmatečnost podle ustanovení §229 odst. 1 písm. g)
o. s. ř., podané proti usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 27. 2. 2007,
čj. 5 C 514/2006 - 8, a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2007,
čj. 28 Co 203/2007 - 12, v tomto rozsahu tato rozhodnutí zrušil a věc přikázal k dalšímu řízení
Okresnímu soudu Praha – východ. Poté rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou
stupňů. Návrh žalobce na opravu usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 6. 2014 pak Vrchní
soud v Praze zamítl usnesením ze dne 14. listopadu 2014, čj. 4 Co 117/2013 - 158.
Ve svém podání doručeném zvláštnímu senátu navrhovatel mimo jiné tvrdí,
že věc je třeba předložit k posouzení kladného kompetenčního sporu o pravomoc a věcnou
příslušnost Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Dále se tímto podáním navrhovatel domáhá
jednak „I. opravy zjevných nesprávností a výroků včetně odůvodnění podle skutkového stavu opravným usnesením
podle §164 a §165 občanského soudního řádu“ a jednak „II. předložení návrhu o opravném usnesení podle
§165 občanského soudního řádu Nejvyššímu správnímu soudu v Brně jako soudu příslušnému k rozhodnutí
kladného kompetenčního sporu o pravomoc a věcnou příslušnost.“ Na závěr navrhuje, „aby Nejvyšší správní
soud v Brně rozhodl o pravomoci a věcné příslušnosti Okresního soudu Praha-východ ve věci žalob zmatečnosti
a obnovy řízení.“
Zvláštní senát se v prvé řadě zabýval otázkou, zda v daném případě došlo ke vzniku
kompetenčního konfliktu, přičemž vycházel z následujících skutečností:
Podle ustanovení §1 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb. se podle tohoto zákona postupuje
při kladných nebo záporných kompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost vydat
rozhodnutí, jehož stranami jsou a) soudy a orgány moci výkonné, územní, zájmové nebo profesní
samosprávy, b) soudy v občanském soudním řízení a soudy ve správním soudnictví.
Podle ustanovení §1 odst. 2 téhož zákona kompetenčním sporem je spor,
ve kterém si jedna strana osobuje pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně
určených účastníků, o níž bylo druhou stranou vydáno pravomocné rozhodnutí. Kompetenčním
sporem je též spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné
věci individuálně určených účastníků.
Podle §3 odst. 2 citovaného zákona návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu
je oprávněna podat některá z jeho stran nebo účastník řízení ve věci, v níž se otázka pravomoci
vydat rozhodnutí stala spornou.
Základní podmínkou pro to, aby byla dána pravomoc zvláštního senátu, je existence
kompetenčního sporu. Z výše uvedeného návrhu však nevyplývá, že by mezi soudem na jedné
straně a orgánem moci výkonné, územní, zájmové nebo profesní samosprávy na straně druhé,
či mezi soudem v občanském soudním řízení a soudem ve správním soudnictví bylo sporné,
kdo má vydat rozhodnutí v totožné věci. Navrhovatel konstruuje kompetenční spor mezi soudy
jednajícím v občanském soudním řízení, což nepředstavuje kompetenční spor, k jehož řešení
by byl povolán zvláštní senát. Zvláštní senát se proto k dané věci nemohl vyjádřit,
neboť neexistují ani strany sporu ani samotný spor o pravomoc.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem byl návrh navrhovatele na zahájení řízení
o kompetenčním sporu odmítnut podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ve spojení s §4 zákona
č. 131/2002 Sb., neboť nejsou splněny podmínky takového řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 7. dubna 2016
JUDr. Michal Mazanec
předseda zvláštního senátu