ECLI:CZ:NSS:2016:NAD.94.2016:121
sp. zn. Nad 94/2016 - 121
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: Ing. M. D.,
proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2013, č. j. 16846/13/5000-14102-702767, v řízení o
nesouhlasu Krajského soudu v Českých Budějovicích s postoupením této věci Krajským soudem
v Brně,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod
sp. zn. 10 Af 49/2015 je místně p ř í s l u š n ý Krajský soud Českých Budějovicích.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal dne 10. 9. 2013 u Krajského soudu v Brně žalobu proti v záhlaví
označenému rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání
žalobce a potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu v Humpolci ze dne 27. 11. 2009,
č. j. 32309/09/092970301060, jímž byla žalobci dodatečně vyměřena daň z příjmů fyzických osob
za zdaňovací období roku 2004 ve výši 1.413.770 Kč.
[2] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 4. 11. 2015, č. j. 31 Af 169/2013 - 108, rozhodl
o postoupení věci Krajskému soudu v Českých Budějovicích.
[3] V dané věci podle postupujícího soudu platí obecně stanovená místní příslušnost soudu
podle §7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
V prvním stupni rozhodoval Finanční úřad v Humpolci se sídlem Příčná 1525, Humpolec.
Po změnách v organizaci daňové správy se jedná o Finanční úřad pro Kraj Vysočina – územní
pracoviště v Humpolci, se sídlem na totožné adrese. Podle přílohy č. 3, bodu 44 zákona
č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), patří území města
Humpolec do obvodu Okresního soudu v Pelhřimově. Podle přílohy č. 21 bodu 3 zákona
o soudech a soudcích spadá obvod tohoto okresního soudu do obvodu Krajského soudu
v Českých Budějovicích. Podle postupujícího soudu je proto k projednání a rozhodnutí věci
místně a věcně příslušný Krajský soud v Českých Budějovicích, v jehož obvodu má sídlo správní
orgán prvního stupně. Na místní příslušnost nemá vliv ani změna provedená zákonem
č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky (dále jen „zákon o finanční správě“) ani
přechodné ustanovení §20 odst. 2 tohoto zákona.
[4] Krajský soud v Českých Budějovicích s postoupením věci nesouhlasil, a proto věc podle
§7 odst. 5 s. ř. s. předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti.
Rozhodnutí Finančního úřadu v Humpolci bylo vzhledem k tomu, že Krajský soud v Brně
odvolací rozhodnutí zrušil, opakovaně podrobeno soudnímu přezkumu. Po změnách
v reorganizaci daňové správy se jedná o Finanční úřad pro Kraj Vysočina - územní pracoviště
v Humpolci. Podle §8 odst. 2 zákona o finanční správě platí, že finanční úřad vykonává
působnost na území vyššího územního samosprávného celku, jehož název je součástí názvu
finančního úřadu. Podle §8 odst. 3 téhož zákona je sídlem finančního úřadu sídlo vyššího
územního samosprávného celku, jehož název je součástí názvu úřadu. Územní pracoviště
finančního úřadu nemá žádné samostatné rozhodovací pravomoci, není samostatným správním
orgánem a činí úkony jménem finančního úřadu jako celku. Pro posouzení místní příslušnosti
je proto rozhodující sídlo Finančního úřadu pro Kraj Vysočina, které je v Jihlavě, a nikoli sídlo
jeho územního pracoviště. Pro tento výklad svědčí i přechodné ustanovení v §20 odst. 2 zákona
č. 456/2011 Sb.
[5] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že nesouhlas Krajského soudu v Českých
Budějovicích s postoupením věci není důvodný.
[6] Podle §7 odst. 2 s. ř. s. platí, že „[n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně
příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo
jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod
své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.”
[7] K výkladu ustanovení §7 odst. 2 s. ř. s. se vyjádřil Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne
16. 5. 2012, č. j. Nad 5/2012 – 34, v němž dospěl k závěru, že „rozhodující pro místní příslušnost soudů
je tedy sídlo prvostupňového orgánu, který předmětné rozhodnutí vydal, bez ohledu na to, zda mu pravomoc
rozhodovat náleží i v době podání žaloby ve správním soudnictví.“
[8] V posuzované věci prvostupňové rozhodnutí vydal Finanční úřad v Humpolci se sídlem
Příčná 1525, Humpolec. Území Humpolce spadá podle bodu 44 přílohy č. 3 zákona o soudech
a soudcích do obvodu Okresního soudu v Pelhřimově. Místně příslušným k projednání věci
je proto Krajský soud v Českých Budějovicích.
[9] Změna v organizaci územních orgánů finanční správy provedená zákonem č. 456/2011 Sb.,
s účinností až od 1. 1. 2013, je v souladu s výše uvedeným právním názorem Nejvyššího
správního soudu pro posouzení řešené otázky nerozhodná, neboť má vliv pouze na rozhodnutí
vydaná po 1. 1. 2013 (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 2. 2014,
č. j. Nad 10/2014 - 25).
[10] Vliv na místní příslušnost nemá ani skutečnost, že rozhodnutí správního orgánu prvního
stupně bylo již podrobeno soudnímu přezkumu. Poté, co Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne
8. 2. 2012, č. j. 31 Af 98/2010 - 83, zrušil předchozí rozhodnutí žalovaného o odvolání žalobce
proti prvostupňovému rozhodnutí, totiž správní orgán prvního stupně ve věci znovu
nerozhodoval. Nedošlo tedy ke změně správního orgánu první instance a na věc proto plně
dopadají závěry výše uvedené judikatury.
[11] Vzhledem k tomu rozhodl Nejvyšší správní soud o nesouhlasu Krajského soudu v Českých
Budějovicích s postoupením podle §7 odst. 5 s. ř. s. tak, že soudem místně příslušným
k projednání a rozhodnutí věci je Krajský soud v Českých Budějovicích. Tímto rozhodnutím
Nejvyššího správního soudu jsou soudy vázány.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. května 2016
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu