ECLI:CZ:NSS:2016:NAO.122.2016:10
sp. zn. Nao 122/2016 - 10
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: MIŠKOVIČ
PLOCHÉ STŘECHY s. r. o., se sídlem Chýnovská 533/1, Tábor, zastoupený Ing. Františkem
Mejtou, daňovým poradcem se sídlem tř. Národní svobody 33, Písek, proti žalovanému:
Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 21. 5. 2015, č. j. 15631/15/5200-11432-711312, o námitce podjatosti soudkyň
Krajského soudu v Českých Budějovicích,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích Mgr. Kateřina Kulísková,
JUDr. Marie Trnková a Mgr. Helena Nutilová nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování
věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 Af 25/2015.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný
zamítl jeho odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru na daň z příjmu právnických
osob za zdaňovací období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 ze dne 21. 8. 2014,
č. j. 1702322/14/2212-24803-305958.
[2] Dne 18. 5. 2016 se ve věci konalo jednání, při kterém žalobce zastupoval jeho daňový
poradce, Ing. František Mejta. Soudkyně zpravodajka, Mgr. Kateřina Kulísková, během tohoto
jednání referovala o obsahu spisu z předem připraveného dokumentu. V této skutečnosti spatřuje
zástupce žalobce důvod podjatosti soudu, neboť dle něj šlo o dokument, který byl formálně
totožný s bezvadným rozsudkem (písemnost měla záhlaví jako rozsudek, následovalo několik
odstavců graficky totožných s odstavci poučení vydávaných rozsudků a v závěru byla otištěna
slova odpovídající jménu předsedkyně senátu).
[3] Soudkyně Mgr. Kateřina Kulísková se k námitce podjatosti vyjádřila tak, že nemá vztah
k projednávané věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům. Jako soudkyně zpravodajka
při jednání rekapitulovala obsah spisu s tím, že vycházela z vytištěné písemné přípravy, která svou
formou odpovídala konceptu rozhodnutí. V tomto konceptu bylo vyplněné záhlaví s označením,
že jde o rozsudek, chyběl výrok rozhodnutí, v odůvodnění byl poté shrnut obsah žaloby,
vyjádření žalovaného a obsah správního spisu a dále rozpracované právní hodnocení věci
s barevnými rukou psanými poznámkami. Nejednalo se o finální podobu rozhodnutí,
předpokládanou finální podobu měla pouze reprodukční část. V žádném případě nebylo ve věci
rozhodnuto předem, neboť senát se k hlasování o meritu věci nedostal a po uplatnění námitky
podjatosti jednání odročil na neurčito.
[4] Předsedkyně senátu, JUDr. Marie Trnková, také uvedla, že nemá žádný vztah
k projednávané věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům. Dále zdůraznila, že rozsudek
ve věci předem vyhotoven nebyl. Referát byl podáván z vytištěné přípravy, která je z důvodu
úspory času připravena tak, aby byla využitelná při vyhotovení konečného rozhodnutí ve věci.
V žádném případě nebyl v této písemné přípravě uveden výrok ani jeho písemné zdůvodnění.
[5] Třetí členka senátu, Mgr. Helena Nutilová, uvedla, že se necítí být podjata, neboť nemá
žádný vztah k projednávané věci, k účastníkům řízení ani jejich zástupcům. Dodala, že referát
spisu byl přednesen obvyklým způsobem na základě písemné přípravy.
[6] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že není žádný důvod k vyloučení soudkyň senátu
10 Af Krajského soudu v Českých Budějovicích z projednávání a rozhodnutí věci vedené
pod sp. zn. 10 Af 25/2015.
[7] Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud
z §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.), podle kterého jsou soudci
„vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich
zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech.“
[8] Zástupce žalobce spatřuje podjatost soudkyň ve skutečnosti, že soudkyně zpravodajka
při jednání četla z předem připraveného konceptu rozsudku. Tato okolnost však jakoukoli
pochybnost o nepodjatosti soudu nezakládá. Postup ve věci, kdy si soudce před jednáním
přichystá písemnou přípravu obsahující rekapitulaci správního řízení, žalobních námitek
či obsahu správního spisu, je naprosto standardní a nelze v něm bez dalšího spatřovat jakýkoliv
důvod podjatosti. Naopak, dle Nejvyššího správního soudu jde spíše o projev pečlivosti soudce.
Obzvlášť ve složitých kauzách, kterými bezpochyby věci týkající se daní z příjmů právnických
osob mohou být, je pro nalezení spravedlnosti důležité, aby se soudce podrobně zorientoval
v předcházejícím správním řízení, věděl, co žalobce v žalobě tvrdí a jak se k tomu žalovaný
vyjadřuje. K této orientaci mu může dopomoci právě předchozí písemná příprava. Nejvyšší
správní soud rozumí tomu, že na zástupce žalobce může působit matoucím dojmem, že při
jednání je čteno z dokumentu, který má nadpis „rozsudek“, ačkoliv má být ve věci rozhodnuto
právě až po ukončení tohoto jednání. Nicméně jak bylo uvedeno výše, fakticky o rozsudek
ve věci nešlo. Písemná příprava, resp. její předčítání během jednání, představuje postup soudkyně
v řízení o projednávané věci, což nelze považovat za důvod podjatosti (§8 odst. 1 s. ř. s.).
[9] Platí, že soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů,
nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nesprávnosti postupu soudce v řízení
(viz např. usnesení ze dne 20. 3. 2014, č. j. Nao 112/2014 - 53, ze dne 28. 11. 2013,
č. j. Nao 87/2013 - 78, nebo nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01).
[10] Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti vůči soudkyním senátu ve věci
vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 Af 25/2015 rozhodl tak,
jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. června 2016
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu