ECLI:CZ:NSS:2016:NAO.35.2016:19
sp. zn. Nao 35/2016 - 19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: Ing. J. H.,
proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení
o námitce podjatosti soudců senátu 15 Af Krajského soudu v Ústí nad Labem Mgr. Václava
Trajera, JUDr. Petra Černého, Ph.D a JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., vznesené žalobcem ve věci
vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 15 Af 12/2016,
takto:
Soudci Krajského soudu v Ústí nad Labem Mgr. Václav Trajer, JUDr. Petr Černý, Ph.D
a JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování věci
vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 15 Af 12/2016.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem projednává žalobu žalobce proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 5. 10. 2015, č. j. 32515/15/5100-41452-706445, jímž bylo zamítnuto odvolání proti
rozhodnutí Finančního úřadu pro Ústecký kraj, Územní pracoviště v Ústí nad Labem ze dne
26. 2. 2015 o zastavení řízení podle §106 odst. 1 písm. e) daňového řádu.
Žalobce podáním ze dne 2. 2. 2016 namítl podjatost soudců senátu 15 Af Krajského
soudu v Ústí nad Labem Mgr. Václava Trajera, JUDr. Petra Černého, Ph.D a JUDr. Markéty
Lehké, Ph.D. z toho důvodu, že hrozí, že jimi bude pokračováno „v dalším pokořování nezávislého,
nestranného, odborného a spravedlivého rozhodování soudů.“
Soudci Krajského soudu v Ústí nad Labem Mgr. Václav Trajer, JUDr. Petr Černý, Ph.D
a JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. se vyjádřili k námitce podjatosti tak, že se v dané věci necítí
být jakkoliv podjati a považují vznesenou námitku za zcela nedůvodnou.
Nejvyšší správní soud uvážil v této věci následovně. Podle §8 odst. 1 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“), jsou soudci „vyloučeni z projednávání
a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci
u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které
spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“. Podle §8 odst.
5 věty čtvrté s. ř. s. musí účastník řízení námitku podjatosti zdůvodnit a uvést konkrétní
skutečnosti, z nichž podjatost soudce dovozuje.
Není pochyb o tom, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií,
jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však
třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní
okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě.
K této otázce se vyjádřil Ústavní soud, který připomněl, že vyloučení soudce z projednávání
a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy,
jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti; při posuzování této otázky je tedy třeba učinit
úvahu, zda – s ohledem na okolnosti případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být
(viz nález ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94). Otázka podjatosti nemůže být ve všech
případech postavena zcela najisto, nicméně rozhodovat o této otázce je nutno vždy na základě
existujících objektivních skutečností, které k subjektivním pochybnostem osob zúčastněných
na řízení vedou. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci však může dojít teprve tehdy,
když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje
takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni
nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01).
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tímto principem
je nestrannost soudního rozhodování chráněna ve prospěch účastníků soudních řízení nejlépe.
Uvedeným způsobem je zmíněný princip zásadně naplněn, a postup, kterým je věc odnímána
příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný.
Ve vztahu k rozhodování o námitkách podjatosti soudců je rovněž nutné zdůraznit,
že posouzení podjatosti soudce z různých důvodů se musí řídit stejnými kritérii. Proto je také
vždy třeba zkoumat, zda vztah soudce ke konkrétní věci, účastníkům nebo jejich zástupcům
dosahuje takové povahy a intenzity, že tento soudce nebude moci nebo schopen nezávisle
a nestranně rozhodovat.
Z velmi strohého odůvodnění námitky podjatosti lze usuzovat, že ji žalobce podal
s ohledem na předchozí rozhodovací činnost krajského soudu. Žalobce jen obecně tvrdí,
že soudci senátu 15 Af Krajského soudu v Ústí nad Labem Mgr. Václav Trajer, JUDr. Petr Černý,
Ph.D a JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. jsou vyloučeni z projednávání jeho sporu s žalovaným
proto, že „hrozí pokračování dalšího pokořování nezávislého, nestranného, odborného
a spravedlivého rozhodování soudů.“ Tato argumentace stěžovatele však nemůže vést k závěru o
vyloučení těchto soudců Krajského soudu v Ústí nad Labem z projednání této věci, neboť
naplňuje hypotézu ustanovení §8 odst. 1 věta třetí s. ř. s., podle kterého „důvodem k vyloučení soudce
nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných
věcech“. Stěžovatel totiž nesouhlasí s tím, jakým způsobem soudci senátu 15 Af Krajského soudu
v Ústí nad Labem postupují v jeho jiných sporech. To však k oprávněnosti námitky podjatosti
nestačí, neboť zákon výslovně vylučuje jako důvod podjatosti okolnosti spočívající v postupu
soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Zpochybňovat
rozhodnutí soudu jistě lze, k tomu však slouží opravné prostředky, nikoli námitka podjatosti.
Pro oprávněné pochybnosti o podjatosti soudce totiž musí existovat shora zdůrazněný
vztah konkrétního soudce k věci, účastníkům řízení nebo jejich zástupcům, který dosáhne určité
nepřijatelné intenzity. Nic takového z popisované situace nevyplývá, žalobce to v principu
ani netvrdí a pro své spekulace neuvádí žádný důkaz, zatímco zákonní soudci to jednoznačně
vylučují. Nejvyšší správní soud proto neshledal důvod pro vyloučení zákonných soudců senátu
15 Af Krajského soudu v Ústí nad Labem z projednávání a rozhodnutí věci pro podjatost.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. března 2016
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu