ECLI:CZ:NSS:2016:PST.10.2015:61
sp. zn. Pst 10/2015 - 61
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Tomáše Langáška, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Petra Mikeše,
JUDr. Miloslava Výborného a Mgr. Daniely Zemanové, v právní věci navrhovatelky: vláda,
se sídlem nábřeží E. Beneše 4, Praha 1, proti odpůrci: Občané České republiky, se sídlem
Křenova 438/7, Praha 6, o návrhu na pozastavení činnosti politické strany,
takto:
I. Návrh na pozastavení činnosti politické strany Občané České republiky se zamí t á .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Navrhovatelka podala u Nejvyššího správního soudu návrh na pozastavení činnosti
odpůrce (politické strany) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických
stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických
stranách“).
[2] Návrh odůvodnila tím, že odpůrce, který vznikl registrací u Ministerstva vnitra
(dále jen „ministerstvo“) dne 22. 4. 2013, nepředložil v úplnosti výroční finanční zprávu za rok
2013, jelikož finanční zpráva obsahovala pouze úvodní stranu (viz usnesení Poslanecké
sněmovny ze dne 15. 5. 2014, č. 275), a za rok 2014 ji nepředložil nejprve vůbec (viz usnesení
Poslanecké sněmovny ze dne 21. 5. 2015, č. 761) a následně dne 12. 6. 2015 předložená finanční
zpráva za rok 2014 postrádala zprávu auditora o ověření roční účetní uzávěrky bez výhrad.
Odpůrce ani dodatečně tato pochybení neodstranil, čímž porušil zákonnou povinnost
stanovenou v §18 zákona o politických stranách.
[3] Odpůrce k návrhu uvedl, že s ohledem na minimum finančních pohybů v předmětných
letech považoval provedení auditu za neúčelné a zároveň požádal o poskytnutí lhůty 30 dnů
k doložení auditorských zpráv.
[4] Návrh na pozastavení činnosti odpůrce byl podán opodstatněně, v době rozhodování
Nejvyššího správního soudu však není důvodný.
[5] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §18 odst. 1 stejného zákona vyplývá povinnost stran a hnutí předložit každoročně
do 1. 4. Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném
pod body a) až f) tohoto ustanovení. Podle §14 odst. 1 zákona může být činnost strany a hnutí
rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže její činnost je v rozporu s §1 až 5, §6 odst. 5 a §17
až 19 nebo se stanovami.
[6] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního.
[7] Podle §96 s. ř. s. rozhoduje Nejvyšší správní soud v tomto řízení podle skutkového stavu,
který tu je v době rozhodnutí soudu. Soud si proto vyžádal od Poslanecké sněmovny aktuální
informaci týkající se předmětných výročních finančních zpráv.
[8] Z údajů obsažených ve spise (konkrétně z výše citovaných usnesení Poslanecké
sněmovny) bylo zjištěno, že odpůrce skutečně nesplnil zákonem uložené povinnosti. V zákonem
stanoveném termínu předložil příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně, pouze neúplnou
výroční finanční zprávu za roky 2013 a finanční zprávu za rok 2014 nepředložil v tomto termínu
vůbec. Později předložená finanční zpráva za rok 2014 postrádala zprávu auditora.
[9] Z přípisu Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, ze dne 14. 3.
2016, vyplynulo, že odpůrce předložil zprávy auditora k finančním zprávám za roky 2013 a 2014
včetně jejich příloh dne 12. 2. 2016. Předložené dokumenty byly zároveň Nejvyššímu správnímu
soudu zaslány v kopii.
[10] Ve vztahu k dokumentům za rok 2014 Nejvyšší správní soud shledal, že splňují veškeré
zákonné náležitosti dle §18 odst. 1 zákona o politických stranách. Finanční zpráva za rok 2014
byla předložena a řádně vyplněna na předepsaném formuláři a doplněna zprávou auditora ověření
účetní závěrky. K dokumentům za rok 2013 Nejvyšší správní soud uvádí, že obsahem spisu
je pouze vyplněná první strana předepsaného formuláře a zpráva auditora ověření účetní závěrky.
Na straně druhé však zpráva auditora ověření účetní závěrky za tento rok, jejíž přílohou
je rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha k účetní uzávěrce k 31. 12. 2013 fakticky zákonem
požadované informace obsahuje. Bylo by projevem přepjatého formalismu, pokud by Nejvyšší
správní soud pozastavil činnost odpůrce pouze z toho důvodu, že informace za jedno účetní
období nebyly poskytnuty předepsanou formou.
[11] Odpůrce tedy původně nesplnil zákonnou povinnost stanovenou v §18 odst. 1 zákona
o politických stranách, přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný
důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany. Nejvyšší
správní soud však musel v projednávané věci vycházet z §96 s. ř. s., podle něhož o návrhu
na pozastavení činnosti politické strany rozhoduje soud podle skutkového stavu,
který tu je v době rozhodnutí soudu. Primárním smyslem institutu pozastavení činnosti politické
strany je totiž vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě
ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění strany. Za situace,
kdy politická strana dodatečně svým aktivním jednáním vadný stav sama napraví, bylo by však
zjevně protismyslné její činnost pozastavovat, neboť by tím nebyl respektován účel tohoto
právního institutu.
[12] Shora nastíněný právní názor přitom Nejvyšší správní soud již vyslovil ve svém rozsudku
ze dne 22. 7. 2004, čj. Pst 12/2003 - 48, č. 348/2004 Sb. NSS, věc Romská občanská iniciativa ČR,
nebo např. v rozsudcích ze dne 13. 3. 2012, čj. Pst 39/2011 - 60, věc Karlovarská občanská
alternativa, ze dne 4. 2. 2015, čj. Pst 19/2014 - 47, věc ZVUK 12, či ze dne 11. 2. 2015,
čj. Pst 29/2014-28, věc Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu. Nejvyšší správní soud
v této souvislosti neshledal v projednávané věci důvod se od právního názoru vysloveného
v těchto rozhodnutích odchýlit. Jak je shora již uvedeno, odpůrce dodatečně předložil své výroční
finanční zprávy, včetně zpráv auditora o ověření účetních závěrek.
[13] Pro danou věc přitom dále není podstatné, že zatím nebylo přijato příslušné usnesení
Poslanecké sněmovny, které by konstatovalo úplnost předmětných výročních finančních zpráv
odpůrce. Z textu zákona o politických stranách lze dovodit, že výroční finanční zprávy jsou
Poslanecké sněmovně předkládány „k informaci“ a slouží zejména k naplnění principu
transparentnosti financování politických stran jakožto základních prvků, na kterých je založen
celý politický systém. Přitom význam usnesení Poslanecké sněmovny o tom, že politická strana
odstranila protizákonný stav, je dán v případě, kdy již došlo k pravomocnému pozastavení
činnosti této strany a kdy tímto usnesením byla stanovená povinnost Poslaneckou sněmovnou
uznána za splněnou. Tímto rozhodnutím se činnost strany považuje za řádně obnovenou
(§14 odst. 3 zákona o politických stranách). V případě, kdy k pozastavení činnosti nedošlo a byl
v tomto směru toliko podán příslušný návrh, takovýto význam usnesení Poslanecké sněmovny
nemá. Není proto důvodné, aby Nejvyšší správní soud vyčkával schválení tohoto usnesení,
tzn., aby fakticky podmiňoval rozhodnutí ve věci předmětným rozhodnutím Poslanecké
sněmovny. Pro takový postup není dána zákonná opora a nebyl by ani v souladu s účelem
zákona.
[14] V souladu se shora uvedeným právním názorem proto v projednávané věci Nejvyšší
správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I., a to bez jednání za podmínek
§51 odst. 1 s. ř. s.
[15] Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 1 s. ř. s. Odpůrce byl sice
ve věci úspěšný a měl by tak právo na náhradu nákladů řízení vůči navrhovatelce, avšak z obsahu
spisu neplyne, že by mu jakékoli náklady vznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
V Brně dne 17. března 2016
JUDr. Jan Passer
předseda senátu