ECLI:CZ:NSS:2017:1.AS.132.2017:8
sp. zn. 1 As 132/2017 - 8
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: T. R., proti
žalovanému: předseda Vrchního soudu v Praze, sídlem nám. Hrdinů 1300, Praha 4, o žalobě
proti nezákonnému zásahu žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2017, č. j. 48 A 37/2017 – 10,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností brojí žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti v záhlaví uvedenému usnesení
Krajského soudu v Praze, jímž soud postoupil věc Městskému soudu v Praze, který je dle něj
k vyřízení věci místně příslušný.
[2] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda byla kasační stížnost podána v zákonné lhůtě,
protože pouze v takovém případě může být meritorně projednána, přičemž shledal, že kasační
stížnost byla podána opožděně.
[3] Podle §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“),
musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty
k podání kasační stížnosti přitom nelze prominout. Kasační stížnost se podle §106 odst. 4 s. ř. s.
podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána
u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.
[4] Z §40 odst. 2 s. ř. s. plyne, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí
uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li
takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
[5] Z doručenky založené na č. l. 11 spisu městského soudu je zřejmé, že napadené usnesení
krajského soudu bylo stěžovateli doručeno v pátek 17. 3. 2017. Dvoutýdenní lhůta k podání
kasační stížnosti uplynula v pátek 31. 3. 2017, neboť tento den se svým označením shoduje
se dnem doručení rozhodnutí krajského soudu, který je určující pro počátek lhůty. Stěžovatel
podal kasační stížnost osobně u Krajského soudu v Praze dne 3. 4. 2017, tedy po uplynutí
zákonné lhůty pro její podání. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti přitom nelze prominout
(§106 odst. 2 poslední věta s. ř. s.).
[6] Na tomto závěru nemůže nic změnit ani e-mailové podání zaslané stěžovatelem
Nejvyššímu správnímu soudu dne 31. 3. 2017, neboť nebylo v zákonné třídenní lhůtě doplněno
u soudu, u něhož bylo učiněno. K takovému podání soud nepřihlíží (viz usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 21. 12. 2016, č. j. 7 As 274/2016 – 16).
[7] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl pro opožděnost [§46 odst. 1 písm. b)
za použití §120 s. ř. s.].
[8] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3
ve spojení s §120 s. ř. s, podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. dubna 2017
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu