ECLI:CZ:NSS:2017:1.AS.210.2017:12
sp. zn. 1 As 210/2017 - 12
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: P. Č.,
proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, o žalobě na
ochranu před nezákonným zásahem žalované, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2017, č. j. 6 A 48/2017 – 11,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobce podal u Městského soudu v Praze žalobu na ochranu před nezákonným zásahem
žalované, v níž se domáhal, aby soud určil, že „pokyn České advokátní komory žalobci, orgánu veřejné
správy s působností po celém území ČR, sídlem obecně známým nám. Svobody 15, Brno, datovaný
12. ledna 2017, aby specifikoval specifikované, byl nezákonností “. Na výzvu městského soudu k uhrazení
soudního poplatku za žalobu žalobce reagoval žádosti o přiznání osvobození od soudního
poplatku z důvodu nedostatku finančních prostředků.
[2] Městský soud v záhlaví označeným usnesením žádosti žalobce nevyhověl. Žalobce
v žádosti uvedl, že je invalidním ve třetím stupni, ale důchod nepobírá pro nesplnění potřebné
doby pojištění. Jeho výdaje na bydlení činí 5.500 Kč měsíčně a jeho veškerý příjem za měsíc únor
2017 činil 6.784 Kč. Tvrzení o výši svých příjmů doložil kopií potvrzení čistého příjmu ze dne
17. 2. 2017. Na doložené kopii však nebyla patrná totožnost zaměstnavatele, doklad nebyl navíc
opatřen podpisem ani razítkem, které by stvrzovaly pravdivost uvedených údajů. Městský soud
proto neshledal doložení majetkových poměrů žalobce věrohodným. Povinnost doložit
nedostatek finančních prostředků přitom spočívá na účastníkovi, který o osvobození
od soudních poplatků žádá.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojil proti rozsudku městského soudu kasační stížností.
[4] Namítl, že žádný judikát dosud nevyslovil, že by krajský soud neměl přihlížet k potvrzení
zaměstnavatele, které je anonymizováno. Městský soud stěžovateli nesdělil, že k předloženému
dokladu nebude přihlížet. Stěžovatel není povinen věštit, jak soud rozhodne. Navíc mzda byla
přiznána čestným prohlášením, jehož pravdivost stvrzuje žadatel, nikoliv zaměstnavatel.
Skutečnost, kým je žadatel zaměstnán, je jeho ryze soukromá záležitost, která na výši příjmu nic
nemění. V důsledku rozhodnutí městského soudu se řízení protahuje, protože v době doručení
napadeného usnesení již stěžovatel mzdu nepobíral a nebyl zaměstnán. Stěžovateli nebylo
srozumitelné, proč jej soud od placení soudních poplatků neosvobodil. Přiznané osvobození
by mu mohlo být odňato, pokud by se jeho sociální poměry změnily nebo byly doložené údaje
nepravdivé.
[5] Dále stěžovatel městskému soudu vytkl, že již v roce 2009 rozehrál iracionální hru, kdy
zamítá žádosti „chudobné osoby“ pro nesmyslný důvod. Soud již osm let aplikuje pouze první
souvětí „ustanovení 36-3“, což je nepochybná nesoudnost. Podle stěžovatele se jedná
o nedovolenou libovůli. Soud navíc předstírá, že stěžovatel požadoval osvobození od všech
poplatků. Je tristní, pokud jménem soudce vydávají „nonsensuální soudní akty“ (jako je ten nyní
napadený) úředníci, jako by snad soudcům nezáleželo na ctihodnosti.
[6] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[7] Kasační stížnost je přípustná. S ohledem na skutečnost, že stěžovatel napadl kasační
stížností usnesení o neosvobození od soudních poplatků, Nejvyšší správní soud nepožadoval
zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost, ani netrval na zastoupení advokátem pro řízení
o kasační stížnosti. Z usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 – 19,
č. 3271/2015 Sb. NSS, totiž vyplývá, že stěžovatel má povinnost zaplatit poplatek za řízení
o kasační stížnosti jen tehdy, pokud kasační stížnost směřuje proti rozhodnutí krajského soudu
o návrhu ve věci samé, nikoliv proti rozhodnutí o procesním návrhu podaném v probíhajícím
řízení o žalobě. Obdobný závěr se uplatní i pro podmínku povinného zastoupení (viz
odst. 29 citovaného usnesení).
[8] Důvodnost kasační stížnosti soud posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatněných
důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž je povinen
přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[9] Kasační stížnost není důvodná.
[10] Nejvyšší správní soud nepřisvědčil námitce, že městský soud měl přihlédnout ke kopii
potvrzení o příjmu stěžovatele i za situace, kdy bylo toto potvrzení „anonymizováno“. Naopak
ztotožnil se závěrem městského soudu, že kopie potvrzení doložená stěžovatelem není
věrohodným důkazem o jeho příjmech. Při pořízení kopie byl zakryt údaj o vystaviteli této listiny
i podpis. Není proto možné ověřit, kdo danou listinu vystavil a zda odpovídá skutečnosti.
[11] Povinnost doložit nedostatek finančních prostředků pro úspěch žádosti o osvobození
od soudních poplatků je přitom na účastníkovi řízení. Pokud ji nesplní, soud nezjišťuje
výdělkové a majetkové možnosti účastníka z úřední povinnosti (rozsudky ze dne 8. 7. 2011,
č. j. 3 Ads 80/2011 – 122, nebo ze dne 25. 1. 2005, č. j. 7 Azs 343/2004 – 50, č. 537/2005 Sb.
NSS). Nevěrohodnost nebo neúplnost tvrzení účastníka ohledně existence předpokladů
pro osvobození od soudních poplatků vylučuje vyhovění žádosti (např. rozsudek ze dne
26. 8. 2009, č. j. 1 As 39/2009 – 88, č. 1962/2010 Sb. NSS).
[12] Povinnost věrohodným způsobem prokázat majetkové poměry je stěžovateli
nepochybně známa z jeho četných soudních sporů (jen v evidenci Nejvyššího správního soudu
v současné době vedeno více než 1.400 věcí, které stěžovatel inicioval). Správní soudy
stěžovatele mnohokrát upozornily, že žadatel o osvobození od soudních poplatků je povinen
tvrdit a doložit úplné informace o své majetkové situaci, tedy včetně všech příjmů nebo úspor.
Přes toto upozornění stěžovatel věrohodně nedoložil své příjmy ani nyní a neprokázal rozhodné
skutečnosti pro posouzení, zda jsou u něj dány předpoklady pro osvobození od soudních
poplatků. Za této situace nebyl městský soud povinen stěžovatele dodatečně vyzývat,
aby na podporu své žádosti doložil další důkazy.
[13] Napadené usnesení proto Nejvyšší správní soud neshledal nezákonným.
[14] Zbývající námitky vznesené stěžovatelem v kasační stížnosti (viz výše odst. [5]) jsou
pouze obecnými tvrzeními bez vztahu k důvodům, pro které městský soud žádosti stěžovatele
nevyhověl. Pouze pro úplnost soud dodává, že napadené usnesení bylo vydáno předsedkyní
senátu JUDr. Karlou Cháberovou. Tvrzení stěžovatele, že dané rozhodnutí nevydal soudce, ale
úředník, proto není pravdivé.
IV. Závěr a náklady řízení o kasační stížnosti
[15] Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost nedůvodnou, proto ji zamítl (§110 odst. 1
s. ř. s.).
[16] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle
§60 odst. 1 věty první s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. Stěžovatel nebyl v řízení o kasační stížnosti
úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalované, jíž by jinak právo na náhradu
nákladů řízení o kasační stížnosti příslušelo, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože
jí v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. června 2017
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu