ECLI:CZ:NSS:2017:10.AFS.306.2016:77
sp. zn. 10 Afs 306/2016 - 77
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové,
soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: Z. S.,
zast. JUDr. Alfrédem Šrámkem, advokátem se sídlem Českobratrská 2, Ostrava,
proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha 4, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 7. 11. 2013, čj. 17889-6/2013-900000-304.4, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 10. 2016, čj. 22 Af 6/2014-92,
o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek spočívající v tom,
že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozhodnutí
Generálního ředitelství cel ze dne 7. 11. 2013, čj. 17889-6/2013-900000-304.4.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení
v záhlaví označeného rozsudku, kterým krajský soud výrokem I. zamítl jeho žalobu
ve věci dodatečných platebních výměrů čj. 788-79/2012-130100-24, 788-80/2012-130100-24,
788-81/2012-130100-24, 788-82/2012-130100-24, 788-83/2012-130100-24, 788-84/2012-
130100-24, 788-85/2012-130100-24, 788-86/2012-130100-24 (dále jen „dodatečné platební
výměry“) Celního ředitelství Olomouc [Celní úřad pro Zlínský kraj vystupuje v souladu s §82
zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
jako nástupnický správní orgán a na základě ustanovení §113 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb.,
daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“)] na dovozní clo ze zboží
propuštěného do režimu volného oběhu v souhrnné výši 1.174.763 Kč. Žalovaný zamítl
odvolání stěžovatele a potvrdil dodatečné platební výměry rozhodnutím ze dne 7. 11. 2013,
čj. 17889-6/2013-900000-304.4.
[2] Stěžovatel podal dne 16. 2. 2017 žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
V odůvodnění uvedl, že nebude-li kasační stížnosti přiznán odkladný účinek, hrozí mu likvidace,
neboť bude nucen prodat movitý majetek, který mu slouží k jeho podnikání (tj. Motocykl Ducati
a v. skútr Yamaha v celkové hodnotě 459.056 Kč; a osobní automobil Mercedes-Benz v hodnotě
177.955 Kč). Osobní automobil je nezbytností k realizaci jeho podnikatelské činnosti
(výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona); pokud by výše
uvedené věci prodal, musel by ukončit i podnikatelskou činnost. Jako důkaz doložil výpis
z inventarizace majetku ze dne 6. 2. 2017, výpisy ze dvou podnikatelských bankovních účtů
vedených u Fio Banky, a.s. a přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2016,
z nějž vyplývá, že zásoby činí 4.542.516 Kč a dluhy včetně přijatých úvěrů a zápůjček činí
5.698.662 Kč, a že příjmy stěžovatele za rok 2016 činily 141.000 Kč. Dokládá rovněž potvrzení
o neexistenci daňových nedoplatků, nedoplatků na pojistném atd.
[3] Stěžovatel dále namítá, že zaplacení doměřeného cla a penále povede k faktickému
přerušení, popř. zastavení jeho podnikatelské činnosti. Od roku 1995 vybudoval kvalitní a stabilní
obchodní síť partnerů, s nimiž by musel přerušit spolupráci a tuto klientelu by proto nenávratně
ztratil. Tímto by mu vznikla nenahraditelná újma spočívající ve ztrátě obchodních kontaktů
a vazeb. V této souvislosti odkazuje na rozhodnutí NSS ze dne 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005-76,
s tím, že postačuje předpoklad stěžovatelem tvrzené nenahraditelné újmy.
[4] Pokud by odkladný účinek nebyl přiznán a kasační stížnost byla případně úspěšná, jeho
podnikatelská činnost bude v této době již zastavena. Jeho právo domáhat se soudního přezkumu
napadených správních rozhodnutí by tak postrádala jakýkoli praktický dopad.
[5] Stěžovatel dále namítá, že nepřiznáním odkladného účinku by došlo k zásahu i do jeho
osobní majetkové sféry, a to v rozsahu uspokojování základních životních potřeb stěžovatele
a osob na něm finančně závislých (tj. dítě ve věku 13 let).
[6] Stěžovatel uvedl, že dostatečně osvědčil své majetkové poměry. Přestože z nich vyplývá,
že souhrn jeho majetku převyšuje výši uložené pokuty, nelze odhlédnout od újmy,
která by mu vznikla nutností zcizení nemovitostí či vzdáním se prostředků nutných
k podnikání. Postačí, že zaplacení doměřené částky představuje reálnou a citelnou újmu;
není nutné, aby tato újma byla neúnosná.
[7] Stěžovatel uvádí, že jinou osobou, které by mohla újma vzniknout, je stát jako příjemce
dodatečně vyměřeného cla a penále. Přiznáním odkladného účinku nehrozí státu nepoměrně větší
újma, než jaká by vznikla stěžovateli, neboť pro fungování státního rozpočtu není okamžitý
příjem z doměřeného cla a penále rozhodné pro jeho fungování.
[8] Namítá, že by přiznání odkladného účinku bylo s jiným důležitým veřejným zájmem,
který je zájem na výběru daní, jelikož správce daně nebude o finanční prostředky nijak
zkrácen v případě neúspěšnosti žaloby, resp. kasační stížnosti. V této souvislosti poukazuje
též na oprávnění správce daně zřídit zástavní právo k majetku daňového subjektu ve smyslu
§170 odst. 1 daňového řádu. V této souvislosti přikládá platný výpis z katastru nemovitostí,
z nějž vyplývá, že stěžovatel je vlastníkem pozemků st. parcela č. X (zastavěná plocha a nádvoří) a
č. Y a č. Z (trvalý travní porost), v katastrálním území V. B., okres V.
[9] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že prodejem
movitých věcí nedojde k výrazné újmě na straně stěžovatele. Movité věci nesouvisí s jinou
činností stěžovatele, ve vztahu k níž byl vyměřen celní dluh. Poukazuje na skutečnost,
že od roku 2014 se stav na účtech podnikatele zlepšil. V souvislosti s přiznáním k dani z příjmů
FO za zdaňovací období 2016, upozornil, že tento dokument obsahuje toliko informace sdělené
stěžovatelem. K jeho tvrzení, že nemá žádné daňové ani jiné nedoplatky neměl žalovaný žádné
připomínky. Dotčeným veřejným zájmem je v daném případě zájem na řádném výběru cla a jeho
příslušenství. Nesouhlasí s tvrzením stěžovatele, že „státu žádná újma nevznikne, protože si může zřídit
zástavní právo.“. Stěžovatel neprokázal nepoměrně větší újmu, než jaká může hrozit jiným osobám,
ani že by přiznání odkladného účinku bylo v souladu s veřejným zájmem. Navrhl, aby NSS žádost
o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
[10] Podle §107 odst. 1 s. ř. s., nemá kasační stížnost odkladný účinek. NSS
jej však může na návrh stěžovatele přiznat; ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Jedná se o institut výjimečný, jehož účelem je chránit adresáta veřejné správy před případnými
neodstranitelnými negativními následky aktu veřejné správy (srov. usnesení NSS ze dne
27. 1. 2012, čj. 2 As 132/2011-115). Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky
napadeného správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze (tj. uložené právní
povinnosti nelze vynucovat, přiznaná oprávnění nelze uplatňovat, odejmutá oprávnění zůstávají
zachována, atd.).
[11] Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje kumulativní splnění
zákonných předpokladů ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s., tj. 1) výraznou disproporcionalitu újmy
způsobenou stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy,
ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2)
absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[12] Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám
jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat
vznik újmy má proto stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje
a uvést její intenzitu. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek,
jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním
rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná
a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.
[13] Posouzením návrhu NSS shledal, že stěžovatel ve svém podání tvrdí dostatečně
konkrétním a individualizovaným způsobem, že výkon rozhodnutí, kterým mu bylo
dodatečně vyměřeno clo ve výši 1.174.763 Kč, by pro něj znamenalo citelnou a reálnou újmu.
Soud má na základě předloženého přiznání k dani z příjmů FO za zdaňovací období 2016
za prokázané, že „Zásoby“ činí 4.542.516 Kč a „Dluhy včetně přijatých úvěrů a zápůjček“ činí
5.698.662 Kč (tj. rozdíl mezi aktivy a pasivy činí -1.155.783 Kč). Doměřené clo a penále
několikanásobně převyšuje roční příjem stěžovatele (tj. 141.000 Kč; po odečtu výdajů
souvisejících s příjmy se jedná o částku 139.100 Kč). Ze stavu podnikatelských bankovních účtů
stěžovatele rovněž nevyplývá, že by disponoval větším peněžním obnosem – ke dni 6. 1. 2017 byl
stav účtů 20.327,46 Kč a 123,25 EUR. Výše uvedené příjmy by zjevně nepostačovaly k uhrazení
částky ve výši doměřeného cla, a stěžovatel by tedy byl nucen přistoupit k prodeji svého
movitého majetku. Z výpisu inventarizace ze dne 6. 2. 2017 plyne, že stěžovatel disponuje
motocyklem Ducati v hodnotě 166.800 Kč, v. skútrem Yamaha v hodnotě 292.256 Kč a osobním
automobilem Mercedes-Benz v hodnotě 177.955 Kč. Prodejem veškerého majetku a okamžitým
zaplacením celních nedoplatků by pravděpodobně došlo též k omezení, příp. pozastavení
či přerušení podnikatelské činnosti stěžovatele. V této souvislosti lze za nenahraditelnou újmu
považovat i hrozící ztrátu dlouhodobě budované klientely. NSS má s ohledem na shora uvedené
za prokázané, že stěžovatel je reálně ohrožen újmou nikoli bagatelní, neboť nebude schopen
nadále provozovat svou činnost. S ohledem na shora uvedené není předpoklad stěžovatelem
tvrzené nenahraditelné újmy pouze hypotetický a bagatelní, avšak závažný a reálný.
[14] Dalším nutným krokem pro posouzení možnosti přiznání odkladného účinku
bylo poměření hrozící újmy, která může stěžovateli vzniknout, s újmou, která by přiznáním
odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám. NSS neshledal, že by odkladným
účinkem mohla třetím osobám vzniknout újma nepoměrně větší, než újma hrozící stěžovateli.
Jediným subjektem, kterého se přiznání odkladného účinku dotkne, bude stát, neboť tomu bude
dočasně odepřeno právo činit kroky vedoucí k výběru vyměřeného cla a penále.
Součet dodatečně vyměřeného cla však v souhrnu celkových příjmů státu nepředstavuje
tak zásadní položku, která by jakkoliv mohla ohrozit jeho fungování.
[15] Následně se NSS zabýval otázkou, zda by přiznání odkladného účinku nebylo v rozporu
s veřejným zájmem. Žalovaný poukázal na to, že přiznání odkladného účinku by se mohlo
dotknout zájmu státu a společnosti na řádném a včasném výběru cla a jeho příslušenství.
V této souvislosti uvedl toliko, že nesouhlasí s vyjádřením stěžovatele, že „státu žádná újma
nevznikne, protože si může zřídit zástavní právo.“ Stěžovatel dle žalovaného neprokázal, že přiznání
odkladného účinku je v souladu s veřejným zájmem. NSS souhlasí s tím, že nepochybně existuje
veřejný zájem na včasné úhradě celních pohledávek, nicméně tento přístup by vedl k paušálnímu
zamítání všech návrhů na přiznání odkladného účinku žalobám i kasačním stížnostem směřujícím
proti rozhodnutím celních úřadů (srov. usnesení NSS ze dne 26. 9. 2012, čj. 9 Afs 67/2012-64).
[16] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti dojde pouze k odložení vykonatelnosti
rozhodnutí krajského soudu a správních orgánů do doby, než NSS o kasační stížnosti rozhodne.
Stěžovatel tak po určitou dobu nebude muset uloženou povinnost splnit, avšak bude k tomu
povinen v případě neúspěchu kasační stížnosti. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti
se účinky napadeného rozhodnutí pouze odkládají. I v případě, že je správní rozhodnutí vydáno
ve veřejném zájmu, neznamená nutně odklad jeho účinků rozpor s tímto veřejným zájmem.
K naplnění veřejného zájmu může postačovat i pozdější nastoupení účinků správního
rozhodnutí. Veřejný zájem na výběru cla je tedy toliko dočasně odložen, a nikoliv znemožněn.
[17] Lze tedy uzavřít, že stěžovateli by nepřiznáním odkladného účinku vznikla nepoměrně
větší újma, než jaká by mohla vzniknout žalovanému, resp. státu či třetím osobám, v případě jeho
přiznání. Přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[18] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud stěžovateli vyhověl a jeho kasační
stížnosti přiznal odkladný účinek. Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky
rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 11. 2013, čj. 17889-6/2013-900000-304.4.
[19] Tímto rozhodnutím NSS žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci
samé.
[20] Ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody,
nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly, může NSS toto usnesení i bez návrhu zrušit (§73
odst. 5 ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. března 2017
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu