ECLI:CZ:NSS:2017:10.AFS.333.2017:30
sp. zn. 10 Afs 333/2017 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudců
Michaely Bejčkové a Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: statutární město Ústí nad Labem,
se sídlem Velká Hradební 2336/8, Ústí nad Labem, proti žalovanému: Ministerstvo
financí, se sídlem Letenská 525/15, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2015,
čj. MF-28132/2014/12, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 10. 2017,
čj. 15 Af 34/2015-84, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad vydal platební výměr,
kterým vyměřil žalobci odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 816 129 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný zamítl.
[2] Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí žalobu, které krajský soud vyhověl. Žalovaný
podle soudu pochybil tím, že žalobci uložil odvod za porušení rozpočtové kázně v plné výši
a nehodnotil přitom závažnost porušení rozpočtové kázně. Žalobce také neporušil zásadu
transparentnosti, rovného zacházení ani zákazu diskriminace tím, že uplatňoval požadavek
na předložení čestného prohlášení o tom, že dodavatel není jeho dlužníkem ani dlužníkem
jím zřízené příspěvkové organizace. Žalobce tedy požadavkem na prohlášení o bezdlužnosti
neporušil rozpočtovou kázeň, a proto mu neměl být vyměřen odvod.
[3] Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost,
ve které současně žádal o přiznání odkladného účinku. Podle něj je žádoucí vyčkat do doby,
než NSS vynese rozsudek, neboť případné nové rozhodnutí o odvolání vydané
před rozhodnutím NSS by mohlo způsobit újmu svými právními následky. Dalším důvodem
pro přiznání odkladného účinku je okolnost, že s veřejnými prostředky je nutné nakládat účelně
a hospodárně k plnění funkcí státu podle §14 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky
a jejím vystupování v právních vztazích, a organizační složka státu je povinna důsledně využívat
všechny právní prostředky při uplatňování a hájení práv státu jako vlastníka. Stěžovatel uzavřel,
že přiznání odkladného účinku jeho stížnosti není v rozporu s veřejným zájmem, a naopak zjevně
veřejnému zájmu svědčí.
[4] Podle žalobce z návrhu na přiznání odkladného účinku neplyne, že by výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí pro stěžovatele znamenaly nepoměrně větší újmu. Provedení nového
řízení před stěžovatelem s sebou nenese vznik jakékoliv újmy. Žalobce nesouhlasí
ani s argumentem, podle nějž je nutné s veřejnými prostředky nakládat účelně a hospodárně,
neboť hospodárné nakládání s veřejnými prostředky je obecnou zásadou, která platí pro celý
veřejný sektor. Proto žalobce považuje návrh na přiznání odkladného účinku za nedůvodný.
[5] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Jde o institut výjimečný, jehož účelem je ochránit adresáta veřejné správy
před případnými závažnými a v budoucnu těžce odstranitelnými negativními následky aktu
veřejné správy (srov. usnesení NSS ze dne 27. 1. 2012, čj. 2 As 132/2011-115). Při rozhodování
o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje splnění zákonných předpokladů (§73 odst. 2
s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného
rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky
rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem. NSS
po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl k závěru, že v jeho případě nejsou
tyto podmínky naplněny.
[6] To, že soudní řád správní přiznal legitimaci podat kasační stížnost i žalovanému
správnímu orgánu, vyjadřuje zájem na efektivitě působení objektivního práva a jednotě
a zákonnosti rozhodování krajských soudů ve správním soudnictví. Z tohoto hlediska je nutno
posuzovat i otázku odkladného účinku kasační stížnosti. Přiznat odkladný účinek na návrh
žalovaného správního orgánu bude namístě pouze ve výjimečných případech, jak už uvedl
rozšířený senát NSS ve svém usnesení ze dne 24. 4. 2007, čj. 2 Ans 3/2006-49, č. 1255/2007 Sb.
NSS. V tomto usnesení se jako příklady takových výjimečných situací uvádějí vrácení řidičského
oprávnění duševně choré osobě, vystavení zbrojního průkazu nebezpečnému recidivistovi,
udělení povolení k obchodu s vojenským materiálem zločinnému podniku.
[7] Stěžovatel ve svém návrhu na přiznání odkladného účinku zdůraznil
nutnost hospodárného a účelného využívání majetku státu, aniž vysvětlil, jaká újma mu hrozí,
jestliže jeho žádosti nebude přiznán odkladný účinek. Pouze uvedl, že příslušná organizační
složka státu je povinna důsledně využívat všechny právní prostředky při uplatňování a hájení práv
státu jako vlastníka. NSS poznamenává, že zásada hospodárného a účelného využívání majetku
státu nemůže být porušena tím, že stěžovatel v návaznosti na rozsudek krajského soudu zruší
své rozhodnutí a v souladu s jeho právním názorem sníží výši uloženého odvodu za porušení
rozpočtové kázně. Jelikož stěžovatel své myšlenky dále nerozvedl, NSS si v této situaci nemůže
učinit úsudek o případných dopadech nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti
a takto obecná tvrzení nepovažuje za dostačující k prokázání existence nenahraditelné újmy.
[8] Obava stěžovatele z následného obživnutí správního rozhodnutí (v důsledku možného
rušícího rozsudku NSS) a z toho, že nové rozhodnutí vydané před vynesením rozsudku NSS
bude v rozporu s právním názorem NSS, a hrozí tedy existence dvou odlišných správních
rozhodnutí, rovněž sama o sobě nemůže vést k přiznání odkladného účinku (viz usnesení
rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS).
[9] Vzhledem k tomu, že stěžovatel neprokázal existenci nepoměrně větší újmy, nebylo
již nutné poměřovat jím tvrzené skutečnosti s újmou, která by případně hrozila třetím osobám,
ani posuzovat případný rozpor s důležitým veřejným zájmem, který by při přiznání odkladného
účinku mohl nastat.
[10] Důvody tvrzené stěžovatelem tedy nezakládají výjimečnou situaci,
která by odůvodňovala přiznání odkladného účinku kasační stížnosti na návrh správního orgánu.
NSS proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek podle §107 ve spojení s §73 odst. 2
s. ř. s.; tím NSS nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. prosince 2017
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu