ECLI:CZ:NSS:2017:10.AS.3.2017:34
sp. zn. 10 As 3/2017 - 34
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně
Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: J. H., zast. Mgr. Ing. Jiřím
Horou, advokátem se sídlem Moravské náměstí 15, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad
Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 3, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze
dne 2. 3. 2016, čj. JMK 35403/2016, sp. zn. S-JMK 18772/2016/ODOS/Ša, v řízení o kasační
stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2016, čj. 29 A
38/2016-42,
takto:
I. Kasační stížnost se z amít á .
II. Žalovaný je p ov in e n zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4 114 Kč,
a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jeho zástupce Mgr. Ing. Jiřího
Hory, advokáta.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Dne 11. 1. 2016 Magistrát města Brna zamítl žalobcovy námitky proti všem záznamům
bodů v jeho evidenční kartě řidiče. Body magistrát zaznamenal převážně na základě oznámení
Policie ČR či městské policie příslušných obcí. Žalobce podal odvolání, které žalovaný zamítl.
[2] Proti rozhodnutí žalovaného se žalobce bránil žalobou u krajského soudu, který toto
rozhodnutí zrušil rozsudkem ze dne 30. 11. 2016 a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení.
Podle krajského soudu má magistrát v řízení o námitkách posoudit, zda existuje způsobilý
podklad pro záznam bodů v registru řidičů; k tomu je povinen obstarat si každý namítaný prvotní
doklad, který autoritativně určuje, že řidič opravdu konkrétním jednáním spáchal přestupek,
za který je trestán. Magistrát se měl na základě námitek zabývat jednotlivými materiálními
podklady pro záznam bodů, to však neučinil dostatečně. V případě žalobce si totiž nevyžádal
blok na pokutu ze dne 7. 9. 2015, který žalobce zpochybňoval, a vycházel pouze z oznámení
Policie ČR. Ohledně bloku ze dne 21. 4. 2014 je rozhodnutí obou správních orgánů
nepřezkoumatelné, neboť se s konkrétními námitkami žalobce, které se týkaly formálních
nedostatků bloku a jeho způsobilosti být podkladem pro zápis bodů, vypořádaly velmi obecně.
Žalobce se tak nedozvěděl, proč je jeho argumentace mylná.
II. Kasační stížnost žalovaného a vyjádření žalobce
[3] Proti rozsudku krajského soudu podal žalovaný (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost
z důvodu uvedeného v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
[4] První námitkou stěžovatele je, že krajský soud zrušil jeho rozhodnutí z důvodu,
který nebyl žalobní námitkou. Žalobní námitka nesměřovala proti porušení ustanovení o řízení
před správním orgánem podle §76 odst. 1 písm. c) s. ř. s., a krajský soud tak mohl zrušit
rozhodnutí stěžovatele pouze tehdy, pokud by nebylo schopno přezkumu z hlediska žalobních
námitek. Krajský soud však nevyslovil nepřezkoumatelnost rozhodnutí stěžovatele,
která by dovolovala soudu rozhodnout nad rámec žalobních námitek (ty směřovaly pouze
do formálních náležitostí pokutových bloků). To, že si správní orgán neobstaral pokutové bloky,
nemůže být natolik závažná vada řízení, která by bránila přezkumu rozhodnutí v mezích
žalobních bodů.
[5] Stěžovatel dále nesouhlasí se závěrem soudu, že byl povinen obstarat si každý namítaný
prvotní doklad, který určuje, že žalobce spáchal přestupek. Odkázal k tomu na rozsudek NSS
ze dne 24. 8. 2010, čj. 5 As 39/2010-76, a na něj navazující rozsudek ze dne 4. 1. 2012,
čj. 3 As 19/2011-74, podle kterého je správní orgán ohledně námitek řidiče povinen posoudit,
zda lze vycházet pouze z oznámení, anebo je nutné údaje prokázat pomocí dalších důkazů.
V řízení o námitkách proti záznamu bodů na základě blokového řízení správní orgán vždy
obstará jako podklad příslušná oznámení o uložení pokut. Konkrétní rozhodnutí v blokovém
řízení správní orgán obstará až tehdy, pokud jsou údaje obsažené v oznámeních důvodně
zpochybněny. Žalobce však nikdy nezpochybnil údaje v oznámeních o uložení pokut
v blokových řízeních, pouze následně namítal nedostatečné formální náležitosti pokutových
bloků. Proto magistrát nemusel obstarávat pokutové bloky.
[6] Podle stěžovatele není správný názor krajského soudu, že předmět řízení měl být užší,
neboť žalobci byly v bodovém hodnocení v minulosti veškeré body odečteny. Stěžovatel měl
proto rozhodovat pouze o záznamech následujících po odečtení veškerých bodů.
Z podání žalobce však nevyplývá, že chtěl přezkoumat pouze námitky vůči záznamům,
na jejichž základě dosáhl hranice 12 bodů. Naopak z něj vyplývá, že požadoval přezkum
veškerých záznamů bodů. Možnost podat námitky není limitována dosažením 12 bodů,
řidič může podat námitku kdykoliv.
[7] Stěžovatel nepovažuje za nepřezkoumatelné správní rozhodnutí ohledně námitek vůči
záznamu, který byl proveden na základě pokutového bloku ze dne 21. 4. 2014. Žalobce směřoval
námitky do formálních náležitostí pokutových bloků a žádal stornování bloku a výmaz záznamu
bodů. Žádným způsobem však nezpochybnil údaje uvedené v oznámení o uložení pokuty
v blokovém řízení. Magistrát v rozhodnutí o námitkách uvedl, že nedostatky pokutového bloku
nemají vliv na provedení záznamu bodů, stěžovatel v rozhodnutí o odvolání odkázal
na presumpci správnosti aktů orgánů veřejné moci, připojil příslušnou judikaturu (rozsudek NSS
ze dne 6. 8. 2009, čj. 9 As 96/2008-44) a odkázal žalobce do přezkumného řízení. Proto nelze
jejich rozhodnutí hodnotit jako nepřezkoumatelná.
[8] Stěžovatel navrhl, aby NSS napadený rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu
k dalšímu řízení.
[9] Žalobce navrhl zamítnutí kasační stížnosti. Od počátku řízení se domáhal přezkumu
všech pokutových bloků a požadoval též doplnění podkladů; to, že si stěžovatel nevyžádal
pokutový blok ze dne 7. 9. 2015, tedy spadá do rozsahu žalobní námitky. Dále žalobce souhlasí
s názorem soudu, že ohledně námitky týkající se bloku ze dne 21. 4. 2014 je napadené rozhodnutí
nepřezkoumatelné, neboť ji stěžovatel pouze paušálně zamítl a nijak se jí nezabýval.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[10] Kasační stížnost není důvodná.
III.A – K rozhodování nad rámec žalobních námitek
[11] Stěžovatel v kasační stížnosti polemizoval s tím, zda krajský soud nepřekročil rozsah
žalobních bodů a zda §76 odst. 1 s. ř. s. zakládá výjimku z dispoziční zásady. NSS dospěl
k závěru, že tato námitka není důvodná.
[12] Krajský soud zrušil rozhodnutí stěžovatele ze dvou důvodů: jednak se dle jeho názoru
stěžovatel dostatečně nevypořádal s žalobcovými námitkami (tomu se věnuje bod 25 rozsudku),
jednak si nevyžádal pokutový blok ze dne 7. 9. 2015, na jehož základě bylo správnímu orgánu
doručeno oznámení o spáchání přestupku (bod 24 rozsudku).
[13] Jedna ze žalobních námitek se týkala obsahu pokutového bloku ze dne 7. 9. 2015,
série GE/2014, č. E 2519712. Krajský soud při přezkumu napadeného rozhodnutí zjistil,
že tento blok ve správním spisu není založen, ač tam podle jeho názoru založen být měl.
Z tohoto důvodu nemohl krajský soud přezkoumat žalobní tvrzení, protože mu v tom bránil
(z jeho pohledu) neúplný správní spis. V neúplném správním spisu tedy spatřoval krajský soud
vadu, která mu bránila v přezkumu rozhodnutí v mezích žalobních bodů.
[14] Stěžovatel má pravdu v tom, že žalobce nevznesl námitku, podle níž si měly správní
orgány obstarat veškeré pokutové bloky – ovšem krajský soud nezrušil rozhodnutí žalovaného
proto, že si správní orgány neobstaraly veškeré pokutové bloky. V bodě 21 svého rozsudku
krajský soud obecně vyjádřil myšlenku, že v námitkovém řízení si správní orgán musí obstarat
„každý namítaný prvotní doklad (rozhodnutí v blokovém řízení)“, nikoli pouze oznámení o uložení
pokuty za přestupek; tuto obecnou myšlenku ale NSS nepovažuje za rušící důvod. Důvodem,
pro který krajský soud zrušil rozhodnutí stěžovatele (tedy přesněji řečeno jedním ze dvou rušících
důvodů, zde vyjádřeným v bodě 24 rozsudku), bylo to, že si správní orgány nevyžádaly konkrétně
pokutový blok ze 7. 9. 2015, a krajský soud proto nemohl přezkoumat konkrétní náležitosti
tohoto pokutového bloku. To, že obecná úvaha krajského soudu, která jej k tomuto závěru
dovedla, je nesprávná, je věc jiná (srov. níže v části III.B). Krajský soud tuto otázku nesprávně
vyhodnotil, to však neznamená, že rozhodoval nad rámec žalobních námitek, a že tedy překročil
svou pravomoc, jak tvrdí stěžovatel.
III.B – K nevyžádaným pokutovým blokům
[15] Stěžovatel namítal, že nebyl povinen vyžádat si automaticky všechna rozhodnutí
v blokovém řízení jen proto, že žalobce vznesl obecné námitky proti záznamu bodů.
Tato námitka je důvodná.
[16] Podle §123b odst. 2 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních
komunikacích (zákon o silničním provozu), záznam v registru řidičů provede příslušný obecní
úřad obce s rozšířenou působností ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení
nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, a to nejpozději
do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o uložení pokuty za přestupek
v blokovém řízení.
[17] Podle rozsudku ze dne 24. 8. 2010, čj. 5 As 39/2010-76, č. 2145/2010 Sb. NSS,
je oznámení o přestupku úředním záznamem a samo o sobě nemůže být důkazem,
na jehož základě by správní orgán bez dalšího vzal za prokázané, že se stěžovatel přestupku
dopustil, že s ním věc byla projednána v blokovém řízení a že existuje právní podklad
pro provedení záznamu v registru řidičů. Pokud se v řízení vyskytnou pochybnosti o údajích zde
zaznamenaných, je nutné vycházet i z dalších důkazů.
[18] V rozsudku ze dne 4. 1. 2012, čj. 3 As 19/2011-74, pak NSS tyto úvahy upřesnil
ve vztahu k údajům uvedeným v oznámení o přestupku tak, že ne každé zpochybnění údajů
zakládá povinnost správního orgánu, aby si vyžádal další listiny, které by tyto údaje prokazovaly.
Je totiž třeba rozlišovat případy, kdy je námitka řidiče vyjádřena jen obecně, od případů, kdy řidič
uvede i další skutečnosti, které jeho tvrzení blíže specifikují. Správní orgán totiž musí posuzovat
jak kvalitu tvrzení řidiče, tak kvalitu oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení.
[19] Žalobce v námitkách uvedl, že nesouhlasí se všemi záznamy bodů. Taková námitka
je velice obecná a nevyjadřuje žádné konkrétní pochybnosti ať už o oznámeních,
nebo o pokutových blocích. Konkrétně pak žalobce v průběhu správního řízení zpochybňoval
pouze údaje uvedené na pokutovém bloku ze dne 21. 4. 2014. Ohledně dalších pokutových bloků
vznesl konkrétní námitky až v řízení před soudem.
[20] Krajský soud ve svém rozsudku uvedl, že pokud řidič vznese námitky proti záznamu
bodů v registru řidičů, musí si správní orgán obstarat „každý namítaný prvotní doklad“,
který autoritativně určuje, že řidič vskutku spáchal přestupek. Takovým podkladem podle
krajského soudu není oznámení policie o uložení pokuty v blokovém řízení, ale samotné
rozhodnutí o pokutě vydané v blokovém řízení.
[21] Tato úvaha krajského soudu se ale může uplatnit právě jen tehdy, pokud řidič
v námitkovém řízení konkrétně zpochybní oznámení policie o uložení pokuty v blokovém řízení
– tedy uvede, proč je toto oznámení vadné či neúplné, nebo že a v čem se odchyluje od údajů
uvedených v pokutovém bloku (srov. rozsudek NSS ze dne 26. 7. 2017, čj. 6 As 245/2016-44).
Žalobce v nyní projednávané věci v námitkovém řízení konkrétně zpochybnil pouze pokutový
blok ze dne 21. 4. 2014, a to jak v řízení na prvním stupni, tak v řízení odvolacím. Teprve před
krajským soudem vznesl konkrétní námitky nejen proti pokutovému bloku ze dne 21. 4. 2014,
ale i proti pokutovým blokům ze dne 22. 10. 2014 a 7. 9. 2015 (námitky proti těmto dvěma blokům
spočívaly v tom, že na bloku je sice označena ulice, kde byl přestupek spáchán, ale přesné místo není zřejmé,
případně není uveden směr jízdy vozidla). V takovém případě ale nemohl účinně vytýkat správním
orgánům, že se nezabývaly obsahem dvou posledně uvedených bloků – nedal jim k tomu totiž
žádný konkrétní podnět.
[22] Stěžovatel (a v prvním stupni magistrát) tedy nebyl povinen vyžádat si všechny pokutové
bloky, na jejichž základě byla vypracována oznámení policie a poté byl proveden záznam bodů,
protože žalobce neuplatnil proti těmto blokům (s výjimkou bloku ze dne 21. 4. 2014)
ani proti oznámením, která se k nim vztahují, žádnou konkrétní námitku.
[23] NSS se v této souvislosti zamýšlel i nad závěry rozšířeného senátu NSS (viz usnesení
ze dne 2. 5. 2017, čj. 10 As 24/2015-71, č. 3577/2017 Sb. NSS), z nichž plyne, že i pokud byl
obviněný z přestupku ve správním řízení pasivní a neuplatnil zde tvrzení zpochybňující zjištěný
skutkový stav a jim odpovídající důkazní návrhy, nemůže krajský soud bez dalšího odmítnout
žalobní tvrzení o stejném obsahu jako opožděná nebo účelová. I záznam bodů do registru řidičů
je trestem ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (srov. usnesení rozšířeného
senátu NSS ze dne 30. 9. 2015, čj. 6 As 114/2014-55, č. 3339/2016 Sb. NSS), a uplatní se zde
tedy zásady pro soudní přezkum v oblasti správního trestání. Jak však rozšířený senát zdůraznil
v prve citovaném usnesení, jeho úvahy se vztahují právě na otázky zjišťování skutkového stavu,
tedy na situace, kdy soud ověřuje, zda správní orgán shromáždil dostatek důkazů pro své
skutkové závěry. V řízení o námitkách podle §123f zákona o silničním provozu však již správní
orgán nezkoumá skutkové děje – pouze ověřuje, zda byly body zaznamenány na základě
způsobilých podkladů a v souladu s jejich obsahem. Je tedy vyloučeno, aby soud v navazujícím
řízení shledal nedostatky při zjišťování skutkového stavu ve správním řízení; proto se závěry
rozšířeného senátu v této věci nemohou uplatnit. Je ostatně zřejmé i z obsahu žalobcových
námitek proti pokutovým blokům ze dne 22. 10. 2014 a 7. 9. 2015, že i kdyby si správní orgány
tyto pokutové bloky vyžádaly (jak to ve vztahu k bloku ze dne 7. 9. 2015 uložil žalovanému
krajský soud) a porovnaly jejich obsah s obsahem navazujících oznámení, nepředešly by tím
žalobním námitkám, podle nichž je blok nezpůsobilý pro zápis bodů kvůli chybějícímu údaji
o přesném úseku ulice či o směru jízdy vozidla (takové námitky by je vůbec nemohly napadnout,
a proto by na ně ve svém odůvodnění nemohly „preventivně“ reagovat).
[24] Z výše citované judikatury plyne, že správní orgány si musejí obstarat pokutové bloky jen
tehdy, pokud účastník v souvislosti s daným přestupkem vznese konkrétní námitku – jindy ne.
Z této judikatury podle NSS naopak neplyne, že v situaci, kdy účastník ve správním řízení nic
konkrétního nenamítal, se povinnost obstarat si pokutový blok a zabývat se jeho obsahem
přenáší na krajský soud.
III.C – K zúžení předmětu řízení
[25] Je pravda, že námitky lze podat proti jakémukoliv záznamu bodů v registru řidičů.
Jak již ale uvedl krajský soud, na dosažení hranice 12 bodů měly v této věci vliv pouze poslední
4 záznamy. Stěžovateli nelze vytknout, že si ve vztahu k žalobci obstaral všechna oznámení
a rozhodnutí vydaná v přestupkovém řízení (ostatně to ani krajský soud neučinil). I kdyby však
stěžovatel (resp. magistrát v prvním stupni) shledal, že některý z podkladů vztahující
se k přestupkům, které žalobce spáchal před 29. 12. 2012, nebyl způsobilý pro zápis bodů,
nijak by to neovlivnilo skutečnost, že žalobce od tohoto data dosáhl hranice 12 bodů,
se kterou je spojen negativní účinek v podobě povinnosti odevzdat řidičský průkaz.
[26] Podle §123e odst. 1 zákona o silničním provozu se řidiči, který nespáchá po dobu 12
po sobě následujících měsíců žádný dopravní přestupek, odečtou 4 body. Stejný počet se odečte
od zbývajícího počtu bodů, pokud řidič nespáchá dopravní přestupek po dobu 24 po sobě
následujících měsíců. A pokud se nedopustí přestupku po dobu 36 po sobě následujících měsíců,
odečtou se mu všechny zbývající body. Jakousi odměnou, ke které směřuje toto odečítání bodů
za vzorné chování řidiče po stanovenou dobu, je dosažení 0 bodů. Pokud by měly mít
na dosažení 12 bodů vliv i záznamy provedené před datem, kdy řidič po odečtení dosáhl 0 bodů,
mohl by se řidič teoreticky výmazem některého z těchto záznamů dostat na zápornou hodnotu.
To vzhledem ke znění výše uvedeného ustanovení nebylo záměrem zákonodárce. Tím by totiž
řidiči vznikla výhoda dopustit se např. jednoho přestupku navíc, než by opět dosáhl 12 bodů.
Závěr, že některý z podkladů pro zápis bodů do registru, které se vztahují k dřívějším
přestupkům (tedy k přestupkům, jejichž bodové hodnocení se již „vynulovalo“), neexistuje,
nebyl pro zápis způsobilý nebo že počet zaznamenaných bodů není správný, by byl pouze
akademickým konstatováním, které by namítajícímu řidiči nijak nepomohlo. Proto krajský soud
zrušil rozhodnutí stěžovatele pouze ve vztahu k nedostatkům, které se týkaly záznamů bodů
rozhodných pro dosažení hranice 12 bodů, a nepožadoval po stěžovateli, aby si obstaral
též pokutové bloky ke všem oznámením zpětně až do roku 2007, kdy začíná žalobcova
přestupková historie.
III.D – K nepřezkoumatelnosti rozhodnutí ve vztahu k pokutovému bloku ze dne 21. 4. 2014
[27] NSS souhlasí s krajským soudem, že se žalobce nedozvěděl, proč je jeho argumentace
ohledně formálních náležitostí pokutového bloku mylná. Stěžovatel i magistrát ve svých
rozhodnutích uvedli, že nejsou oprávněni v námitkovém řízení zkoumat formální nedostatky
pokutových bloků, a odkázali žalobce na přezkumné řízení podle §85 odst. 5 a 6 zákona
o přestupcích. Rozsahem přezkumu v námitkovém řízení se zabýval účastníky i soudem
zmiňovaný rozsudek ve věci 9 As 96/2008, podle kterého v námitkovém řízení není prostor
pro zkoumání správnosti či zákonnosti správních aktů. Do doby, než jsou tyto akty příslušným
správním orgánem prohlášeny za nezákonné a zrušeny, se na ně pohlíží jako na správné.
[28] V námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů lze z povahy věci
uplatňovat námitky v tom smyslu, že řidič žádný přestupek vůbec nespáchal, přesto mu byly
v registru řidičů zaznamenány body, příp. že přestupek sice spáchal, ale byl mu zaznamenán
nesprávný (vyšší) počet bodů. Vedle toho lze ale zpochybňovat formální náležitosti pokutového
bloku – a právě takovou námitku vznesl žalobce. Konkrétně namítal, že na bloku není dostatečně
specifikováno číslo jeho občanského průkazu a že chybí identifikace státního orgánu – není
uvedeno jméno, příjmení, číslo ani funkce osoby, která blok vystavila; úřední razítko nesplňuje
zákonné požadavky. To je námitka, která míří na způsobilost pokutového bloku být podkladem
pro zápis bodů.
[29] Konkrétními náležitostmi pokutového bloku ve vztahu k jeho způsobilosti být
podkladem pro záznam bodů, se NSS zabýval v rozsudku ze dne 4. 9. 2012,
č. j. 7 As 94/2012-20. Dovodil, že ne vždy způsobují formální či obsahové nedostatky bloku jeho
nezpůsobilost být podkladem pro záznam bodů. Za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být
podkladem pro zápis bodů do registru, nelze považovat např. pokutový blok, na kterém chybí
podpis přestupce. Bez vlivu na způsobilost bloku být podkladem pro zápis bodů jsou
pak následující vady: ověření totožnosti přestupce nesprávným způsobem, chybně uvedené
datum narození přestupce, chybějící poučení o způsobu placení pokuty, chybějící či nečitelný
podpis policisty a podobně.
[30] Správní orgán je tedy povinen zabývat se určitými formálními náležitostmi pokutového
bloku, pokud je řidič konkrétně namítá a pokud mohou zpochybnit způsobilost pokutového
bloku být podkladem pro zápis bodů do registru. To však stěžovatel neučinil,
dokonce to výslovně odmítl. S námitkou žalobce, která se týkala pokutového bloku ze dne
21. 4. 2014, se tak dostatečně nevypořádal, což činí jeho rozhodnutí nepřezkoumatelným.
IV. Závěr a náklady řízení
[31] Krajský soud správně uzavřel, že rozhodnutí stěžovatele je částečně nepřezkoumatelné
a že se stěžovatel musí v dalším řízení zabývat námitkami vztahujícími se k pokutovému bloku
ze dne 21. 4. 2014. NSS se s tímto závěrem ztotožnil, a proto zamítl kasační stížnost
jako nedůvodnou podle §110 odst. 1 s. ř. s., věty poslední. Ačkoliv námitka stěžovatele,
která se týkala nevyžádaných pokutových bloků, zpochybnila část rozsudku krajského soudu,
zbývající část i výrok rozsudku obstojí. Proto jej NSS nezrušil, pouze zkorigoval argumentaci
krajského soudu (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 14. 4. 2010, čj. 8 Afs 15/2007-75,
č. 1865/2009 Sb. NSS). Stěžovatel si tak oproti závěrům krajského soudu nebude muset v dalším
řízení vyžadovat pokutový blok ze dne 7. 9. 2015 (a logicky tedy ani blok ze dne 22. 10. 2014).
[32] O náhradě nákladů řízení rozhodl NSS podle §60 odst. 1 za použití §120 s. ř. s.
Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení spočívající
v odměně advokáta. Advokát v řízení vykonal jeden úkon právní služby, a to sepsání vyjádření
ke kasační stížnosti [§11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu].
Za tento úkon náleží advokátovi mimosmluvní odměna ve výši 3 100 Kč [§9 odst. 4 písm. d)
ve spojení s §7 bodem 5 advokátního tarifu]. K tomuto úkonu právní služby je pak třeba
připočíst paušální náhradu hotových výdajů podle §13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč,
což dohromady činí 3 400 Kč. Advokát Mgr. Ing. Jiří Hora je plátcem DPH, proto NSS odměnu
zvýšil o částku 714 Kč, která odpovídá dani v sazbě 21 %, kterou je advokát povinen odvést
z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů.
[33] Celková výše náhrady nákladů řízení tedy činí 4 114 Kč. Tuto částku je stěžovatel povinen
zaplatit do rukou žalobcova zástupce ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. listopadu 2017
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu