ECLI:CZ:NSS:2017:10.AS.300.2017:24
sp. zn. 10 As 300/2017 - 24
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna
a soudkyň Daniely Zemanové a Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: J. H.,
proti žalovanému: Finanční úřad pro Liberecký kraj, se sídlem 1. máje 97, Liberec,
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 11. 2016, čj. 1383755/16/2601-80541-507338, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci
ze dne 13. 9. 2017, čj. 59 Af 10/2017-52,
takto:
I. Žalobci se ne ust a no v uj e zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
II. Kasační stížnost se zamí t á.
III. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se před krajským soudem žalobou domáhal zrušení nebo vyslovení nicotnosti
rozhodnutí žalovaného, kterým byla nařízena daňová exekuce přikázáním pohledávky z účtu.
Dále požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Krajský soud pro účely rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků zaslal žalobci k vyplnění
formulář Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech a výzvu k doplnění důvodů,
na základě kterých se žalobce domnívá, že je nezbytně třeba mu v řízení o žalobě ustanovit
zástupce z řad advokátů. Žalobce soudu předložil částečně vyplněné prohlášení a další podklady.
Krajský soud mu usnesením označeným v záhlaví neustanovil zástupce pro řízení o žalobě
ani mu nepřiznal osvobození od soudních poplatků. Měl totiž za to, že údaje žalobcem uvedené
v prohlášení nejsou úplné, tzn. neposkytují ucelený přehled o majetkové a sociální situaci žalobce.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl usnesení krajského soudu včasnou kasační
stížností, jejíž součástí byla také žádost o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení
zástupce. V kasační stížnosti namítá, že krajský soud rozhodoval na základě domněnek
a v odůvodnění napadeného usnesení hrubě a účelově zkreslil a vykonstruoval rozhodný
skutkový i právní stav, ke kterému se stěžovatel nemohl vyjádřit. Má za to, že jeho žádosti byly
dostatečně odůvodněny, řádně a včas soudu prokázány a doloženy rozhodnými údaji.
[3] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
[4] NSS netrval na zaplacení soudního poplatku (viz usnesení rozšířeného senátu ze dne
9. 6. 2015, čj. 1 As 196/2014-19, č. 3271/2015 Sb. NSS). V případě stěžovatele není potřeba trvat
ani na doložení zastoupení advokátem (srov. cit. usnesení). Stěžovatel nicméně o advokáta
požádal. Proto se NSS dále zabýval jeho žádostí o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Z §35 odst. 8 s. ř. s. vyplývá, že pro rozhodnutí o ustanovení zástupce zákon vyžaduje současné
splnění dvou podmínek – jednak nedostatek prostředků, který by odůvodňoval osvobození
od soudních poplatků, jednak nezbytnou potřebu ochrany práv účastníka řízení. Co se týče první
shora jmenované podmínky, stěžovatel na výzvu NSS ze dne 16. 10. 2017 nijak nereagoval,
tj. dosud nedoložil své aktuální osobní, majetkové a výdělkové poměry. Již z toho důvodu by
bylo na místě nevyhovět jeho žádosti o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
NSS však neponechal stranou ani to, že u stěžovatele neexistuje nezbytná potřeba ochrany jeho
práv. Kasační stížnost totiž splňuje požadované základní náležitosti a z jejího obsahu je rovněž
zřejmé, proč stěžovatel považuje napadené usnesení krajského soudu za nezákonné. Jelikož není
splněna ani jedna ze dvou nutných podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů,
rozhodl NSS o žádosti stěžovatele o ustanovení zástupce tak, jak je uvedeno ve výroku I.
[5] Kasační stížnost není důvodná.
[6] Podle §36 odst. 3 věty první a druhé s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky,
může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi
osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody,
a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Osvobození od soudních poplatků představuje výjimku
z pravidla, že žaloba proti rozhodnutí správního orgánu je na základě zákona zpoplatněna.
Účelem je zejména ochrana účastníka řízení nacházejícího se v tíživé finanční situaci
před nepřiměřeně tvrdým dopadem zákona o soudních poplatcích (srov. rozsudek NSS ze dne
6. 6. 2012, čj. 2 Ans 6/2012-12).
[7] V tomto sporu stěžovatel doložil krajskému soudu prohlášení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech (písemnost, která soudu došla dne 23. 5. 2017). Sdělil, že pracuje v S. u
A. H. a že jeho průměrný měsíční výdělek nepřesahuje 10 000 Kč. Dále uvedl, že nemá žádný
majetek větší ceny, který by mohl být zpeněžen a použit k zaplacení soudního poplatku a hrazení
nákladů právního zastoupení, neboť jeho majetek byl opakovaně obstaven v rámci exekučních
řízení. Stěžovatel má hypotéku ve výši 1,35 mil. Kč. Vyživuje dceru, které byl mj. vydán průkaz
zdravotně těžce postižené osoby (rozhodnutí o přiznání mimořádných výhod III. stupně). Dále
doručil kopii faktur za rehabilitace dcery v roce 2011. Doložil také přiznání k dani z příjmů
fyzických osob za zdaňovací období 2015 a vyrozumění o výši daňového nedoplatku (vydané
Finančním úřadem pro Liberecký kraj dne 24. 4. 2017). Krajský soud považoval stěžovatelova
tvrzení za neúplná. Ačkoliv stěžovatele poučil, že má do prohlášení uvést veškerý majetek větší
ceny, stěžovatel tak neučinil a tvrdil, že takový majetek mu byl obstaven nezákonnými exekucemi.
[8] NSS souhlasí s krajským soudem, že ze shora popsaných údajů, které mu předložil
stěžovatel v kombinaci s údaji, o nichž soud věděl ze soudní činnosti, nebylo možné učinit závěr,
že stěžovatel předložil kompletní informace o majetkových poměrech. Jakkoliv stěžovatel vlastní
rozsáhlý majetek v k. ú H. R. n. J. a v k. ú. R. (byť tento majetek může být předmětem výkonu
rozhodnutí, či exekuce), v prohlášení o majetkových poměrech o tomto majetku neztratil ani
slovo. Pokud stěžovatel zamýšlel dosáhnout na dobrodiní osvobození od soudních poplatků (či
ustanovení zástupce), musel především pravdivě vylíčit veškeré skutečnosti pro posouzení těchto
jeho žádostí a svá tvrzení též hodnověrně doložit (rozsudek ze dne 26. 8. 2009, čj. 1 As 39/2009-
88, č. 1962/2010 Sb. NSS). Na tuto povinnost nemůže rezignovat sdělením, že s majetkem větší
hodnoty nyní není oprávněn disponovat pro pokračující exekuční řízení. Krajský soud správně
konstatoval, že jen a pouze soud hodnotí, které ze skutečností uvedených v prohlášení o
majetkových poměrech jsou pro rozhodnutí o (ne)osvobození od soudních poplatků relevantní.
Tato úvaha nenáleží stěžovateli. Pokud stěžovatel soudu poskytne jen pomyslný „výběr“ ze
skutečností, který svědčí o jeho nedostatečných poměrech, nemůže spoléhat na to, že mu soud
uvěří a jeho žádostem vyhoví, nota bene zejména pokud jde o pravidelného účastníka soudních
řízení, jehož některé majetkové poměry jsou soudu notoricky známy.
[9] Protože u stěžovatele nebyly splněny podmínky pro osvobození od soudních
poplatků, nebyly naplněny ani předpoklady pro ustanovení zástupce dle §35 odst. 8 s. ř. s.
V řízení o žalobě navíc zastoupení advokátem není ani povinné.
[10] NSS nerozhodoval o návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
neboť o kasační stížnosti rozhodl bez zbytečného odkladu.
[11] NSS proto zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou podle §110 odst. 1 s. ř. s.,
poslední věty.
[12] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl NSS podle §60 odst. 1 ve spojení s §120
s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. listopadu 2017
Zdeněk Kühn
předseda senátu