ECLI:CZ:NSS:2017:10.AZS.191.2017:27
sp. zn. 10 Azs 191/2017 - 27
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně
Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: T. T. T., zast. Mgr.
Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 834/8, Brno, proti: Komise pro rozhodování
ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, ve věci ochrany
před nečinností správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti Komise pro rozhodování ve věcech
pobytu cizinců proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 6. 2017, čj. 15 A
130/2017-30,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 6. 2017, čj. 15 A 130/2017-30,
se r uší a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně podala dne 5. 2. 2016 na zastupitelském úřadu v Hanoji žádost o povolení
k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny. Dne 29. 9. 2016 podala žalobkyně u Komise
pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců žádost o opatření proti nečinnosti Ministerstva vnitra.
Dne 31. 10. 2017 pak žalobkyně podala k Městskému soudu v Praze žalobu proti nečinnosti
ministerstva. Městský soud žalobu postoupil Krajskému soudu v Ústí nad Labem.
Dne 29. 5. 2017 vzala žalobkyně žalobu zpět pro pozdější chování ministerstva,
které jí dlouhodobý pobyt povolilo. Krajský soud zastavil řízení o žalobě usnesením ze dne
12. 6. 2017 a podle §60 odst. 3 věty druhé s. ř. s. přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Za žalovanou označil komisi, a jí tak uložil i povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení.
[2] Komise (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost.
[3] Stěžovatelka má za to, že krajský soud nesprávně určil pasivní legitimaci,
neboť žalovaným mělo být podle §79 odst. 2 s. ř. s. ministerstvo. Stěžovatelka vydala dne
25. 10. 2016 opatření proti nečinnosti, kterým přikázala ministerstvu, aby do 270 dnů
po odpadnutí překážky řízení rozhodlo ve věci žádosti žalobkyně o povolení k dlouhodobému
pobytu. Stěžovatelka dodala, že u ní nikdy neproběhlo odvolací řízení ve věci této žádosti.
Opatření proti nečinnosti bylo jediným úkonem, který stěžovatelka ve věci žalobkyně učinila.
Nadto se stěžovatelkou krajský soud v řízení vůbec nejednal.
[4] Žalobkyně se ke kasační stížnosti nevyjádřila.
[5] Kasační stížnost je důvodná.
[6] Krajský soud označil v napadeném usnesení jako žalovanou stranu právě stěžovatelku,
ačkoli žaloba mířila proti ministerstvu. Stěžovatelka správně poznamenala,
že orgánem příslušným k rozhodování o povolení k dlouhodobému pobytu je v této věci
ministerstvo [§165 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR]. Ze soudního
spisu je také zřejmé, že po celou dobu řízení označuje žalobkyně za žalovaného ministerstvo
(v žalobě, ve zpětvzetí žaloby), stejně tak učinil i městský soud v usnesení o postoupení věci.
Pouze v napadeném usnesení o zastavení řízení je za žalovanou označena stěžovatelka.
Ze soudního spisu také vyplývá, že krajský soud v průběhu řízení se stěžovatelkou nejednal
(nebylo to třeba), pouze jí zaslal napadené usnesení.
[7] Podle §79 odst. 2 s. ř. s. je žalovaným správní orgán, který je dle žalobního tvrzení
povinen vydat rozhodnutí. Jak vyplývá ze správního spisu, stěžovatelka učinila vůči ministerstvu
opatření proti nečinnosti a nebyla již povinna učinit v tomto řízení žádný jiný úkon
(odvolací řízení neproběhlo, neboť ministerstvo udělilo žalobkyni povolení k dlouhodobému
pobytu – tedy vydalo rozhodnutí). Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem je ve věci
žalobkyně opravdu pasivně legitimováno ministerstvo, a jemu – nikoli komisi – měl soud uložit
povinnost k náhradě nákladů řízení. NSS souhlasí se stěžovatelkou, že je nutné rozlišovat mezi
ministerstvem a komisí, která je nadřízeným správním orgánem ministerstva (viz usnesení
rozšířeného senátu zde dne 5. 5. 2015, čj. Nad 288/2014-58, č. 3257/2015 Sb. NSS,
body [33] - [37]). I krajský soud si je tohoto rozlišení nepochybně vědom, zřejmě omylem však
označil za žalovaný správní orgán stěžovatelku. Je proto třeba, aby tuto vadu napravil.
[8] Z uvedených důvodů NSS zrušil napadené usnesení a věc vrátil krajskému soudu
k dalšímu řízení (§110 odst. 1 věta první s. ř. s.). V něm bude soud vázán vysloveným právním
názorem NSS (§110 odst. 4 s. ř. s.); tj. jako s žalovaným bude jednat s tím orgánem, který podle
žalobního tvrzení je povinen vydat rozhodnutí (§79 odst. 2 s. ř. s.), tedy s Ministerstvem vnitra.
[9] Krajský soud v novém rozhodnutí rovněž rozhodne o nákladech řízení o této kasační
stížnosti (§110 odst. 3 věta první s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. listopadu 2017
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu