ECLI:CZ:NSS:2017:10.AZS.35.2017:25
sp. zn. 10 Azs 35/2017 - 25
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna
a soudkyň Daniely Zemanové a Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: V. S.,
zast. Mgr. Ing. Vlastimilem Mlčochem, advokátem se sídlem Sekaninova 1204/36, Praha 2,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM,
Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 9. 2016, čj. MV-124081-3/OAM-2016,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. 1. 2017,
čj. 41 A 69/2016-23,
takto:
I. Kasační stížnost se zamít á.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně je státní příslušnicí Ukrajiny. Policie České republiky, Ředitelství služby
cizinecké policie, přijímací středisko cizinců Zastávka, rozhodnutím ze dne 16. 7. 2016
uložila žalobkyni správní vyhoštění podle §119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb.,
o pobytu cizinců na území České republiky. Žalovaný odvolání žalobkyně zamítl.
Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí bránila žalobou, kterou krajský soud výše označeným
rozsudkem zamítl.
[2] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku krajského soudu včasnou
kasační stížnost z důvodů dle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. V ní odkázala na argumenty,
které uvedla v žalobě. Má za to, že krajský soud nesprávně posoudil přiměřenost rozhodnutí
žalovaného ve smyslu §174a zákona o pobytu cizinců. Dále poukázala na kulturní spjatost
Zakarpatské Ukrajiny s Českou republikou.
[3] Důvodnost kasační stížnosti posoudil NSS v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů
(§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.); neshledal přitom vady, jimiž by se musel zabývat i bez návrhu.
[4] Kasační stížnost není důvodná.
[5] NSS předesílá, že v řízení před správními soudy platí dispoziční zásada
[§71 odst. 1 písm. d), §75 odst. 2 věta prvá a též §109 odst. 4 s. ř. s.]. Neuvedla-li stěžovatelka
v kasační stížnosti konkrétní skutečnosti a argumenty, kterými by zpochybnila
přiměřenost dopadů napadeného rozhodnutí, NSS nezbývá než hodnotit rozsudek krajského
soudu a napadené správní rozhodnutí v jejich obecnosti (srov. přiměřeně rozsudek rozšířeného
senátu ze dne 24. 8. 2010, čj. 4 As 3/2008-78, č. 2162/2011 Sb. NSS, bod 32).
[6] NSS nepovažuje rozhodnutí žalovaného ani rozsudek krajského soudu za nezákonný.
Nelze se ztotožnit ani s obecně formulovanou výtkou, že byla vadně posouzena přiměřenost
dopadů rozhodnutí o vyhoštění ve smyslu §174a zákona o pobytu cizinců. Správní orgány
i krajský soud své závěry srozumitelně vysvětlily. Stěžovatelka, její manžel a syn jsou všichni
státními příslušníky Ukrajiny. Stěžovatelka přicestovala do ČR v roce 2007 a od 22. 12. 2014
zde pobývá neoprávněně. Syn žil až do roku 2014 na Ukrajině u rodičů stěžovatelky,
kde jej stěžovatelka zanechala. Teprve v roce 2014 přicestoval do ČR. Stěžovatelčin manžel v ČR
podniká. Stěžovatelka má údajně psychické problémy a ambulantně se v ČR léčí, potvrzení však
nedoložila. Za těchto okolností nebylo možné shledat nepřiměřenost dopadů rozhodnutí
o vyhoštění. I ze stěžovatelkou uvedených skutečností totiž plyne, že na Ukrajině žijí její rodiče,
má zde zázemí. Její syn může na Ukrajinu vycestovat spolu s ní, na Ukrajině ostatně žil
až do roku 2014. Manžel může stejně tak podnikat i na Ukrajině, nebo za prací do ČR cestovat.
K otázce výkladu přiměřenosti zásahu do soukromého a rodinného života stěžovatelky NSS
přiměřeně odkazuje na rozsudek ze dne 28. 2. 2014, čj. 5 As 102/2013-31.
[7] Kasační stížnost ve své podstatné části obsahuje jen právně bezvýznamné rétorické
argumenty. Zejména demografické, historické a civilizační úvahy stěžovatelky, včetně úvah
ohledně pracovního trhu v ČR, jsou z hlediska výkladu zákona o pobytu cizinců bez významu.
Kasační stížnost byla odeslána z datové schránky zástupce stěžovatelky. Je proto nutno
upozornit, že některé formulace ve vztahu k soudkyni krajského soudu se evidentně příčí §17
zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve spojení s čl. 17 Pravidel profesionální etiky a soutěže
advokátů České republiky, podle něhož je advokát povinen zachovávat mj. náležitou úctu
a zdvořilost vůči soudům.
[8] S ohledem na výše uvedené NSS zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou (§110 odst. 1
věta poslední s. ř. s.).
[9] O náhradě nákladů řízení rozhodl podle §60 odst. 1 za použití §120 s. ř. s.
Stěžovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměla
úspěch; žalovanému náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. března 2017
Zdeněk Kühn
předseda senátu