ECLI:CZ:NSS:2017:11.KSS.3.2017:43
sp. zn. 11 Kss 3/2017 - 43
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný projednal na neveřejném zasedání konaném
dne 27. 4. 2017 v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Radovana Havelce a členů
JUDr. Lubomíra Ptáčka, JUDr. Renáty Golkové, JUDr. Pavla Klaila, JUDr. Petra Poledne
a JUDr. Olgy Pouperové námitky kárně obviněného Mgr. J. K., soudce Krajského soudu v Brně,
zastoupeného obhájcem JUDr. Jaroslavem Brožem, advokátem v Brně, Marie Steyskalové č. 62,
proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 29. 3. 2017, č. j. MSP-232/2017-OOJ-SO/1,
a rozhodl
takto:
Dočasné zproštění výkonu funkce soudce Krajského soudu v Brně Mgr. J. K., nar. X,
ke kterému došlo na základě rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 29. 3. 2017,
č. j. MSP-232/2017-OOJ-SO/1, se ruší.
Odůvodnění:
Návrhem předsedy Krajského soudu v Brně, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu
jako soudu kárnému dne 23. 3. 2017, bylo zahájeno kárné řízení se soudcem Krajského soudu
v Brně Mgr. J. K.; toto řízení je u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. 11 Kss 2/2017. V tomto
kárném návrhu bylo za spáchání v něm blíže popsaného kárného provinění navrženo uložení
kárného opatření odvolání z funkce soudce, ve smyslu ustanovení §88 odst. 1 písm. d) zákona
č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (dále jen „zákon č. 6/2002 Sb.“).
Rozhodnutím ministra spravedlnosti ze dne 29. 3. 2017, č. j. MSP-232/2017-OOJ-SO/1,
bylo podle ustanovení §100 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., rozhodnuto o dočasném
zproštění výkonu funkce soudce Mgr. J. K. do doby pravomocného skončení kárného řízení.
Toto rozhodnutí bylo Mgr. K. doručeno dne 31. 3. 2017.
Mgr. K. podal v zákonem stanovené lhůtě (§100 odst. 4 zákona č. 6/2002 Sb.) námitky,
kterými se dožadoval zrušení svého dočasného zproštění výkonu funkce soudce. Namítal, že pro
takový postup nebyly splněny formální ani materiální podmínky; absenci formálních podmínek
pro postup ve smyslu ustanovení §100 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., spatřoval v tom,
že kárný návrh byl, dle jeho názoru, podán opožděně.
Kárný senát se shoduje s názorem Mgr. K., že pro postup ve smyslu ustanovení §100
odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., musí být splněna jak podmínka formální (tedy existence
probíhajícího kárného řízení, v němž je navrhováno uložení kárného opatření odvolání z funkce
soudce), tak i podmínka materiální (existence specifických okolností, souvisejících s vytýkaným
kárným proviněním, odůvodňující užití diskrečního oprávnění ministrem spravedlnosti); z této
premisy ostatně vychází i rozhodnutí ministra spravedlnosti. Dle názoru kárného senátu je
splnění formální podmínky nutno vykládat jako existenci věcně projednatelného kárného návrhu,
neboť jde o zatímní, mimořádné opatření orgánu státní správy soudů (§118 odst. 1, §119 odst. 1
a §120 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb.), kterým se upravuje postavení soudce (při samotném
výkonu jeho Ústavou vyhrazených pravomocí) do doby meritorního rozhodnutí o tomto kárném
návrhu. Podmínkou věcné projednatelnosti kárného návrhu je přitom i včasnost jeho podání
kárným navrhovatelem, tedy nepřekročení lhůty třech let ode dne spáchání kárného provinění
(lhůta objektivní) a lhůty šesti měsíců ode dne, kdy se navrhovatel, který kárný návrh podal (zde
předseda Krajského soudu v Brně), dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění,
které jsou rozhodné pro podání návrhu (lhůta subjektivní), jak jsou stanoveny v ustanovení §9
odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů
(dále jen „zákon č. 7/2002 Sb.“); otázku dodržení těchto lhůt ostatně kárný senát posuzuje ex
officio. Z tohoto důvodu se proto kárný senát primárně zabýval tím, zda návrh na zahájení kárného
řízení, na jehož základě je u zdejšího soudu vedeno kárné řízení pod sp. zn. 11 Kss 2/2017, byl
podán v rámci otevřených lhůt.
Tato otázka byla najisto postavena v samotném kárném řízení, v rámci posuzování
existence podmínek řízení. Zde kárný senát dospěl k závěru, že za návrh na zahájení kárného
řízení lze považovat až podání předsedy Krajského soudu v Brně, doručené Nejvyššímu
správnímu soudu dne 23. 3. 2017, neboť k předcházejícímu emailovému podání ze dne
22. 3. 2017 (obsahujícímu v příloze stejný návrh) není možné pro nedostatek zákonem
předepsané formy přihlížet. Dne 23. 3. 2017 však již předsedovi Krajského soudu v Brně (jakožto
jednomu z kárných navrhovatelů – srov. §8 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb.) marně uplynula
subjektivní šestiměsíční lhůta k podání návrhu a jeho návrh na zahájení kárného řízení tak byl
podán opožděně (v podrobnostech lze odkázat na odůvodnění rozhodnutí kárného senátu
tohoto soudu ze dne 27. 4. 2017, č. j. 11 Kss 2/2017 - 63, které je oběma účastníkům známo).
Sluší se v této souvislosti poznamenat, že vzhledem k tomu, že se kárný senát zabýval
zachováním subjektivní lhůty k podání kárného návrhu u předsedy krajského soudu v Brně,
nezabýval se (a ani nemohl) zjištěním, zda subjektivní lhůta pro podání kárného návrhu byla
zachována u ostatních kárných navrhovatelů.
Podle ustanovení §13a, věty první, zákona č. 7/2002 Sb., pokud souvislosti s podáním návrhu
na zahájení kárného řízení byl soudce dočasně zproštěn výkonu funkce soudce a proti rozhodnutí o dočasné
zproštění byly kárně stíhaným soudcem podány námitky, rozhodne senát nejprve o těchto námitkách, a to do deseti
pracovních dnů bez jednání usnesením, kterým buď námitky zamítne nebo dočasné zproštění výkonu funkce soudce
zruší.
Vzhledem k tomu, že návrh na zahájení kárného řízení byl předsedou Krajského soudu
v Brně podán opožděně, nejde o věcně projednatelný návrh a není tak splněna již formální
podmínka pro rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce soudce. Kárný senát proto
dočasné zproštění výkonu soudce Mgr. K. zrušil. Pouze pro úplnost kárný senát poznamenává,
že na tomto závěru nemůže ničeho změnit ani fakt, že ministr spravedlnosti v době svého
rozhodování o opožděnosti kárného návrhu neměl povědomost.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. dubna 2017
Mgr. Radovan Havelec
předseda kárného senátu