ECLI:CZ:NSS:2017:13.KSS.2.2017:10
sp. zn. 13 Kss 2/2017 - 10
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy
JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D., a členů Mgr. Michala Králíka, Ph.D., Mgr. Jana Jursíka,
Mgr. Dagmar Jersákové, JUDr. Ivo Pavlů a doc. JUDr. Jany Reschové, CSc, v právní věci
kárného navrhovatele: předseda Okresního soudu Praha-východ, se sídlem
Na Poříčí 20/1044, Praha 1, proti kárně obviněné: JUDr. J. S., soudkyně Okresního soudu
Praha-východ, v řízení o návrhu na zahájení kárného řízení ze dne 13. 3. 2017, v neveřejném
zasedání konaném dne 5. 4. 2017,
takto:
Řízení o kárném návrhu se podle §14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení
ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, z a s t a v u je .
Odůvodnění:
Předseda Okresního soudu Praha-východ, jakožto kárný navrhovatel aktivně legitimovaný
podle §8 odst. 2 písm. g) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů (dále jen „zákon č. 7/2002 Sb.“), podal k Nejvyššímu správnímu soudu
jako soudu kárnému návrh na zahájení kárného řízení proti soudkyni uvedeného soudu JUDr. J.
S. Návrh byl podán k poštovní přepravě dne 14. 3. 2017 a kárnému soudu byl doručen dne 16. 3.
2017. Navrhovatel v kárném návrhu vytýkal kárně obviněné průtahy v řízení vedeném u
Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 8 C 89/2009, jichž se kárně obviněná měla dopustit
tím, že „nečinila úkony směřující k vyřízení věci, a to v období od 6. 11. 2009 (jednání ve věci) do 31. 5. 2010
(ustanovení znalce), v období od 3. 10. 2010 (uplynutí lhůty k vypracování znaleckého posudku) do 9. 2. 2011
(urgence znalce), v období od 29. 6. 2011 (jednání ve věci) do 18. 11. 2011 (výzva soudu k zaplacení zálohy na
znalecký posudek), od 18. 11. 2011 do 2. 5. 2012 (ustanovení znalce), od 8. 10. 2014 (vrácení spisu z
odvolacího soudu s pokynem k vydání doplňujícího usnesení) do 11. 3. 2015 (vydání doplňujícího usnesení),
přičemž za zjištěné průtahy v řízení bylo ČR - Ministerstvem spravedlnosti přiznáno paní Z. K.peněžité
zadostiučinění dle zákona č. 82/1998 Sb., v platném znění, ve výši 81 000 Kč“. Uvedeným jednáním se
dle navrhovatele kárně obviněná dopustila porušení povinnosti soudce vyplývající z §79 a násl.
zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně
některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o soudech a soudcích“) rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů, čímž se měla
dopustit kárného provinění podle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích.
V odůvodnění kárného návrhu navrhovatel uvedl, že dne 16. 9. 2016 Ministerstvo
spravedlnosti okresnímu soudu sdělilo, že v rámci předběžného projednávání žádosti paní Z. K.
o poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o
odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným
úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich
činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“) dospělo k
závěru, že ve věci vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 8 C 89/2009 došlo k
nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, a proto žadatelce
(účastnici daného řízení) poskytlo zadostiučinění v penězích v částce 81 000 Kč. Na žádost
navrhovatele Ministerstvo spravedlnosti okresnímu soudu dne 19. 9. 2016 dále zaslalo
odůvodnění svého stanoviska k předmětné žádosti o poskytnutí zadostiučinění.
Kárný senát se zabýval nejprve tím, zda jsou v dané věci splněny veškeré procesní
podmínky pro věcné projednání kárného návrhu.
Jednou z obligatorních podmínek je dodržení subjektivní i objektivní lhůty k podání
návrhu kárným navrhovatelem. Podle §9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. „[n]ávrh na zahájení kárného
řízení musí být podán nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících
se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do 3 let od spáchání kárného
provinění.“
Na neveřejném jednání, konaném dne 5. 4. 2017, dospěl kárný senát po prostudování
správního spisu Okresního soudu Praha-východ sp. zn. 40 Spr 12489/2016 k závěru, že návrh
na zahájení kárného řízení byl navrhovatelem podán až po uplynutí uvedené šestiměsíční
subjektivní lhůty.
Z obsahu předmětného spisu sp. zn. 40 Spr 12489/2016 byly zjištěny následující
skutečnosti:
- Dne 27. 6. 2016 bylo předsedovi Okresního soudu Praha-východ doručeno sdělení
Ministerstva spravedlnosti č. j. MSP-469/2016-ODSK-ODSK/3, dle něhož dne
16. 2. 2016 obdrželo ministerstvo žádost paní Z. K. o poskytnutí zadostiučinění za újmu
způsobenou nesprávným úředním postupem dle zákona č. 82/1998 Sb. spočívajícím
v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn 8 C
89/2009 a dále ministerstvo žádalo o zaslání vyjádření ke zmíněnému podání a o
zapůjčení předmětného spisu.
- Spis dále obsahuje vyjádření JUDr. J. S. ze dne 6. 7. 2016 uvádějící seznam úkonů
provedených ve věci sp. zn 8 C 89/2009 (dle úředního záznamu ze dne 11. 7. 2016 byl
daný spis spolu s vyjádřením kárně obviněné připojen ke správnímu spisu sp. zn. 40 Spr
12489/2016).
- Dne 8. 8. 2016 Mgr. Jana Stejskalová, pověřená výkonem funkce místopředsedy
Okresního soudu Praha-východ, vyplnila formulář „Vyjádření předsedy-vzor D“, v němž
označila celkovou délku řízení za přiměřenou a uvedla, že nebylo shledáno porušení
právního předpisu ani nesprávný úřední postup konkrétních osob; k vyjádření byl
současně připojen správní spis sp. zn. 40 Spr 12489/2016 a příslušný spis
sp. zn. 8 C 89/2009 (dle údajů na doručence byla předmětná zásilka doručena
Ministerstvu spravedlnosti dne 16. 8. 2016).
- Dne 16. 9. 2016 byly okresnímu soudu vráceny zapůjčené spisy a doručeno sdělení ze dne
15. 9. 2016, č. j. MSP-469/2016-ODSK-ODSK/9, dle něhož Ministerstvo spravedlnosti
v rámci předběžného projednávání žádosti paní Z. K. o poskytnutí peněžitého
zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb. dospělo k závěru, že
ve věci vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 8 C 89/2009 došlo k
nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, a proto
žadatelce poskytlo zadostiučinění v penězích v částce 81 000 Kč.
- Dne 16. 9. 2016 zaslal předseda Okresního soudu Praha-východ Mgr. Martin Dostál
Ministerstvu spravedlnosti žádost o zaslání rozhodnutí ve věci přiznání odškodnění paní
Z. K. pro případné stanovení kárné odpovědnosti.
- Dne 19. 9. 2016 bylo Okresnímu soudu Praha-východ doručeno stanovisko Ministerstva
spravedlnosti ze dne 15. 9. 2016, č. j. MSP-469/2016-ODSK-ODSK/8.
Na základě tohoto skutkového stavu věci se kárný senát zabýval tím, zda byl kárný návrh
podán v rámci šestiměsíční subjektivní lhůty. Vzhledem k datu podání návrhu by tato lhůta mohla
být dodržena pouze tehdy, pokud by se navrhovatel o skutečnostech týkajících se tvrzeného
kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, dozvěděl ne dříve než 14. 9. 2016.
Pro posouzení, které skutečnosti je třeba považovat za rozhodné, je přitom určující skutek,
v němž kárný navrhovatel spatřuje kárné provinění. Z kárného návrhu vyplývá, že jsou kárně
obviněné vytýkány průtahy, jichž se měla dopustit v řízení vedeném pod sp. zn. 8 C 89/2009
v obdobích od 6. 11. 2009 do 31. 5. 2010, od 3. 10. 2010 do 9. 2. 2011, od 29. 6. 2011
do 18. 11. 2011, od 18. 11. 2011 do 2. 5. 2012 a od 8. 10. 2014 do 11. 3. 2015.
Z předloženého správního spisu sp. zn. 40 Spr 12489/2016 je ovšem zřejmé,
že s obsahem předmětného spisu sp. zn. 8 C 89/2009, a tedy i se skutečnostmi vytýkanými
v kárném návrhu, mohl být kárný navrhovatel seznámen již dne 27. 6. 2016, kdy obdržel sdělení
Ministerstva spravedlnosti č. j. MSP-469/2016-ODSK-ODSK/3, popř. dne 11. 7. 2016, kdy byl
ke správnímu spisu sp. zn. 40 Spr. 12489/2016 připojen spolu s vyjádřením kárně obviněné i spis
sp. zn. 8 C 89/2009.
K objektivnímu seznámení vedení soudu s obsahem spisu sp. zn. 8 C 89/2009 pak
nepochybně došlo nejpozději dne 8. 8. 2016, kdy Mgr. Jana Stejskalová, pověřená výkonem
funkce místopředsedy okresního soudu, zaslala Ministerstvu spravedlnosti předmětný spis spolu
se svým vyjádřením k žádosti paní Z. K. o poskytnutí zadostiučinění za újmu způsobenou
nesprávným úředním postupem. Není přitom bez významu, že dle zmíněného vyjádření nebylo v
dané věci shledáno porušení právního předpisu ani nesprávný úřední postup konkrétních osob a
celková délka řízení byla označena za přiměřenou.
Po následném zaslání stanoviska Ministerstva spravedlnosti ze dne 15. 9. 2016,
č. j. MSP-469/2016-ODSK-ODSK/8, ani přípisu č. j. MSP-469/2016ODSK-ODSK/9 z téhož
dne, se již na obsahu vytýkaného skutku, jehož se měla dopustit kárně obviněná, nic nezměnilo.
Přestože přiznání peněžitého zadostiučinění za tvrzené průtahy v řízení Ministerstvem
spravedlnosti kárný navrhovatel zahrnul do popisu skutku kárně obviněné soudkyně uvedeného
v kárném návrhu, tato skutečnost ani okamžik, kdy se o ní kárný navrhovatel dozvěděl, nemohly
mít vliv na běh subjektivní lhůty k podání kárného návrhu. V této souvislosti lze poukázat
na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jakožto soudu kárného ze dne 27. 11. 2014,
č. j. 11 Kss 6/2014 – 50, v němž kárný soud judikoval, že „[p]ouhá změna právního hodnocení dříve
již zjištěného skutkového stavu věci totiž nevytváří skutek nový, a neotvírá tak novou subjektivní lhůtu
pro podání kárného návrhu; opačný výklad by vedl fakticky k popření smyslu této lhůty“.
Nad rámec uvedeného lze pro úplnost poznamenat, že kárný návrh mohl nepochybně
podat rovněž ministr spravedlnosti jakožto kárný navrhovatel aktivně legitimovaný dle §8 odst. 2
písm. b) zákona č. 7/2002 Sb. Ministerstvo spravedlnosti, a tedy i ministr spravedlnosti (k tomu
srov. kárné rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. 6. 2008, č. j. 1 Ds 6/2008 - 36),
se o skutečnostech rozhodných pro podání návrhu dozvěděli nejpozději dne 16. 8. 2016, kdy jim
byl postoupen příslušný spis Okresního soudu Praha-východ. K tomu lze připomenout
rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 18. 1. 2012,
č. j. 11 Kss 18/2011 – 251, podle něhož je subjektivní lhůtu v kárném řízení nutno odvozovat
od okamžiku, kdy se navrhovatel o jednání, pro které se rozhodl kárné řízení zahájit, skutečně
dozvěděl, případně od okamžiku, kdy mu informace o tomto jednání byly předloženy v takové
formě, že mohl toto jednání bez pochybností identifikovat.
I ministrovi spravedlnosti tedy již uplynula subjektivní lhůta, aniž by ovšem v této lhůtě
přistoupil k podání kárného návrhu. Skutečnost, že v průběhu šestiměsíční subjektivní lhůty
ministerstvo příslušný spis znovu postoupilo okresnímu soudu spolu se svým stanoviskem k věci,
přitom nemá na běh této lhůty vliv a nezakládá ani lhůtu novou. Kárný senát se naopak
ztotožňuje se závěrem, dle něhož subjektivní šestiměsíční lhůta začíná běžet pro všechny
oprávněné kárné navrhovatele od okamžiku, kdy se o skutečnostech týkajících se vytýkaného
kárného provinění dozvěděl kterýkoli z nich jako první. Opačný výklad by totiž znamenal,
že by si kární navrhovatelé mohli lhůtu účelově prodlužovat tím, že by si daný spis mezi sebou
postupně přeposílali (srov. kárné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 9. 2012,
č. j. 12 Ksz 6/2012 – 105).
Lze tak uzavřít, že s ohledem na výše uvedené skutečnosti byl návrh na zahájení kárného
řízení ze dne 13. 3. 2017 podán až po uplynutí subjektivní šestiměsíční lhůty a jde tedy o návrh
podaný opožděně.
Podle §14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb. kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví,
byl-li návrh na zahájení řízení podán opožděně nebo byl-li vzat zpět.
Vzhledem k tomu, že v dané věci byl kárný návrh podán až po uplynutí 6 měsíců ode dne,
kdy se navrhovatel dozvěděl o rozhodných skutečnostech týkajících se tvrzeného kárného
provinění, kárný senát řízení pro opožděnost tohoto návrhu zastavil.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. dubna 2017
JUDr. Jakub Camrda, Ph.D.
předseda kárného senátu