ECLI:CZ:NSS:2017:2.AS.221.2017:17
sp. zn. 2 As 221/2017 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců
JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: BUDO CENTRUM s. r. o.,
se sídlem náměstí 28. dubna 421, Brno, zastoupená Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem
se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje,
se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
7. 4. 2016, č. j. KUJCK 46816/2016, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 5. 2017, č. j. 51 A 18/2016 – 40,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti ve výši
5000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní
moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
[1] Včas podanou blanketní kasační stížností se žalobkyně jako stěžovatelka domáhá zrušení
nadepsaného rozsudku krajského soudu, jímž byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 7. 4. 2016, č. j. KUJCK 46816/2016, kterým žalovaný zamítl její odvolání
a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 29. 10. 2015,
č. j. Spr. př. 3904/15 Lo, podle kterého se stěžovatelka dopustila správního deliktu podle §125f
odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých
zákonů. Stěžovatelka dne 4. 5. 2015 v době nejméně od 7:18 hod. do 9:40 hod. v rozporu
s povinností stanovenou v §1 odst. 3 zákona o provozu na pozemních komunikacích jako
provozovatelka motorového vozidla tovární značky BMW, RZ X, nezajistila, aby při užití tohoto
vozidla v ulici Česká, u domu č. p. 21, v Českých Budějovicích, byly dodržovány povinnosti řidiče
a pravidla provozu na pozemních komunikacích. Toto vozidlo bylo ponecháno na místě
označeném dopravní značkou IP12 „Vyhrazené parkoviště“, doplněné dodatkovou tabulí E13
s nápisem „Pro držitele abonentních a rezidentních karet“ a dodatkovou tabulí E8b „Průběh
úseku“, přičemž při stání nebyla ve vozidle na viditelném místě umístěna příslušná parkovací
karta. Toto jednání bylo v rozporu s §4 písm. c) zákona o provozu na pozemních komunikacích.
Stěžovatelce byla podle §125f odst. 3 uvedeného zákona uložena pokuta ve výši 1500 Kč a
stanovena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1000 Kč.
[2] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 26. 6. 2017, č. j. 2 As 221/2017 - 15, vyzval
stěžovatelku, aby ve smyslu §106 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
(dále jen „s. ř. s.“), ve lhůtě jednoho měsíce doplnila kasační stížnost o důvody, pro které napadá
rozsudek krajského soudu a poučil ji, že pokud výzvě nevyhoví, bude její kasační stížnost
odmítnuta.
[3] Usnesení bylo zástupci stěžovatelky Mgr. Jaroslavu Topolovi doručeno dne 28. 6. 2017.
Podle §40 odst. 2 s. ř. s. uplynula stanovená měsíční lhůta k doplnění kasační stížnosti dnem
28. 7. 2017. Stěžovatelka však ve stanovené lhůtě na výzvu k doplnění kasační stížnosti
nereagovala. Kasační stížnost nesplňuje náležitosti předepsané v §106 odst. 1 s. ř. s. ve spojení
s §103 odst. 1 s. ř. s.
[4] Podle §106 odst. 1 s. ř. s. kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat
označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj
o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí obdobně“. Podle odst. 3 téhož ustanovení
„[n]emá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě
jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může
stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud
na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[5] Podle §37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění
vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno
a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne,
nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
[6] Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, pokud stěžovatel v kasační
stížnosti neuvede, z jakých důvodů napadá rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje
(§106 odst. 1 s. ř. s.), a tyto vady k výzvě soudu nebyly odstraněny, nelze v řízení pokračovat
a soud kasační stížnost odmítne (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003 - 40, č. 6/2003 Sb. NSS). Stejně tak je tomu i v nyní posuzované
věci. Stěžovatelka neuvedla nic konkrétního proti postupu či rozsudku krajského soudu, neuvádí,
jakých pochybení se soud dopustil (ať již ve smyslu vad řízení, či v právním závěru), navrhuje
pouze zrušení rozsudku a přes výzvu soudu kasační stížnost v zákonné lhůtě nedoplnila.
[7] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ačkoliv stěžovatelku řádně vyzval k odstranění
vytýkaných vad kasační stížnosti a současně ji poučil o následcích nerespektování této výzvy,
vytýkané vady stěžovatelka ve stanovené lhůtě neodstranila. Vzhledem k tomu, že potřebné údaje
stěžovatelka nedoplnila, nebyly splněny podmínky ustanovení §106 odst. 1 s. ř. s. pro projednání
kasační stížnosti. Za této procesní situace Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle
ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona odmítl, neboť nebyla ve stanovené
lhůtě doplněna a v řízení není možno pro tento nedostatek pokračovat.
[8] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 3 věta první s. ř. s. (ve spojení s §120
s. ř. s.), podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení
zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
[9] Podle §10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí
z účtu soudu zaplacený poplatek. Podle odst. 5 téhož ustanovení v řízení, v němž lze rozhodnout
bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí
o věci samé.
[10] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci jsou naplněny zákonné
podmínky pro vrácení soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5000 Kč. Stěžovatelka
uhradila soudní poplatek převodem na účet ke dni 21. 6. 2017. Vzhledem k tomu, že kasační
stížnost byla odmítnuta, aniž by soud vydal rozhodnutí ve věci samé, byly naplněny podmínky
pro vrácení soudního poplatku zaplaceného stěžovatelkou, jak jsou vymezeny v §10 odst. 3
věta třetí ve spojení s odst. 5 zákona o soudních poplatcích.
[11] Na základě výše uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že se stěžovatelce
vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5000 Kč. Tento jí bude v souladu
s §10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu
do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jaroslava Topola, advokáta, se sídlem
Na Zlatnici 301/2, Praha 4.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. srpna 2017
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu