ECLI:CZ:NSS:2017:2.AS.307.2017:63
sp. zn. 2 As 307/2017 - 63
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: T. R., proti žalovanému:
JUDr. M. S., soudní exekutor, se sídlem Pod Pekárnami 245/10, Praha 9, o žalobě na ochranu
před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2017, č. j. 10 A 131/2017 – 17,
takto:
I. Řízení se zas t av u j e.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal dne 13. 3. 2017 ke Krajskému soudu v Praze žalobu na ochranu
před nezákonným zásahem žalovaného – nezákonně vyhlášené vyhlášce a nezákonně
provedenému dražebnímu roku dne 20. 11. 2014 v řízení vedeném žalovaným
pod sp. zn. 085 EX 1377/13.
[2] Usnesením ze dne 6. 4. 2017, č. j. 48 A 41/2017 – 5, Krajský soud v Praze předmětnou
žalobu postoupil Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“). Městský soud posléze
v záhlaví označeným usnesením žalobu odmítl, nepřiznal žalobci osvobození od soudních
poplatků a zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů. V odůvodnění
soud konstatoval, že původcem zásahu, proti kterému žalobce brojí, byl soudní exekutor,
který však není správním orgánem a v jeho činnosti tedy nelze spatřovat zásah správního orgánu,
který by bylo lze přezkoumávat ve správním soudnictví. K uvedenému městský soud odkázal
na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2011, č. j. 5 Aps 6/2011 - 85. Právní
mechanismy kontroly a možných opatření ze strany státu vůči soudnímu exekutorovi obsahuje
zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád, který stanoví i povinnosti exekutora při výkonu
jeho činnosti, jejichž porušení může být kvalifikováno jako kárné provinění. Pokud měl žalobce
za to, že soudní exekutor při výkonu své činnosti postupoval nezákonně, měl svůj podnět
směřovat kárnému žalobci. Jelikož se v dané věci nejednalo o zásah, jehož původcem
by byl správní orgán, postupoval městský soud podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a žalobu
pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení odmítl. Žádosti o osvobození od soudních
poplatků městský soud nevyhověl, neboť žalobu shledal v tomto ohledu zjevně bezúspěšnou.
V návaznosti na uvedené zamítl i žalobcův návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů.
[3] Proti usnesení městského soudu podal žalobce („stěžovatel“) dne 21. 8. 2017 včasnou
kasační stížnost, ve které požádal o ustanovení zástupce a osvobození od soudních poplatků.
[4] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 4. 9. 2017, č. j. 2 As 307/2017 - 23, zamítl
stěžovatelův návrh na ustanovení zástupce i jeho žádost o osvobození od soudních poplatků,
přičemž výrokem IV. tohoto usnesení stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě pěti dnů od doručení
tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti. Toto usnesení bylo
stěžovateli doručeno dne 8. 9. 2017. V souladu s ustanovením §40 odst. 1 ve spojení s §120
s. ř. s. proto konec lhůty ke splnění uvedené povinnosti připadl na středu 13. 9. 2017. Stěžovatel
však výzvě soudu dle výroku IV. citovaného usnesení nevyhověl, neboť ani do dne vydání tohoto
(nynějšího) usnesení nebyla na příslušný účet Nejvyššího správního soudu připsána platba
odpovídající předmětnému soudnímu poplatku.
[5] Dle ustanovení §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), platí, že „[n]ebyl-li poplatek za řízení
splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve
poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.“
Dále §47 písm. c) s. ř. s. uvádí, že soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento
nebo zvláštní zákon. Podle §120 s. ř. s. je třeba i §47 tohoto zákona užít přiměřeně v řízení
o kasační stížnosti.
[6] Vzhledem k tomu, že stěžovatel soudní poplatek za kasační stížnost nezaplatil
ani přes výzvu soudu, jsou splněny podmínky k postupu dle §9 odst. 1 zákona o soudních
poplatcích, ve spojení s §47 písm. c) a §120 s. ř. s. Nejvyšší správní soud tudíž řízení o kasační
stížnosti zastavil.
[7] Ke stěžovatelovým podáním, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu v dnech 12. 9. 2017
a 13. 9. 2017, Nejvyšší správní soud toliko podotýká (nehledě na hrubě urážlivé formulace, jichž
zde stěžovatel vůči soudu užil), že z nich lze usuzovat, že stěžovatel jimi vyjadřuje nesouhlas
s dřívějším nepřiznáním osvobození od soudních poplatků, a že proklamuje změnu svých
majetkových poměrů. Jelikož však Nejvyšší správní soud ve výše zmíněném usnesení ze dne
4. 9. 2017, č. j. 2 As 307/2017 - 23, shledal stěžovatelovu kasační stížnost zjevně bezúspěšnou,
nemohou žádná stěžovatelova tvrzení ohledně jeho majetkových poměrů být relevantní pro
opětovné rozhodnutí o žádosti o osvobození od soudních poplatků, neboť majetková situace
stěžovatele je v případě závěru soudu o bezúspěšnosti kasační stížnosti zcela bezvýznamná.
[8] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud přiměřeně
dle §60 odst. 3 věty první s. ř. s. (ve spojení s §120 téhož zákona). Řízení o kasační stížnosti
bylo zastaveno, pročež žádný z účastníků tohoto řízení nemá právo na náhradu nákladů.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. září 2017
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu