ECLI:CZ:NSS:2017:3.AFS.42.2016:27
sp. zn. 3 Afs 42/2016 - 27
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava
Vlašína a soudců Mgr. Pavlíny Vrkočové a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce J. Z.,
zastoupeného JUDr. Janem Slunečkem, advokátem se sídlem Louny, Mírové náměstí 48 proti
žalovanému Generálnímu ředitelství cel, se sídlem Praha, Budějovická 1387/7, o kasační
stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 1. 2016, č. j. 65 Af
6/2014 - 65,
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 1. 2016, č. j. 65 Af 6/2014 - 65
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalovaný svým rozhodnutím ze dne 4. 4. 2014, č. j. 7989-6/2014-900000-302 zamítl
odvolání žalobce a potvrdil závaznou informaci Celního úřadu pro Olomoucký kraj (dále jen
„celní úřad“) ze dne 27. 12. 2013, č. CZ 33-1076-2013, o sazebním zařazení zboží, kterou bylo
zboží s obchodním označením „PKG, STM KALREZ 1,0 x 1,5 x 9“ (dále jen „posuzované
zboží“) zařazeno do podpoložky 3926 90 97 kombinované nomenklatury (dále jen „KN“). Proti
tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, neboť dle jeho názoru bylo toto zařazení provedeno
v rozporu se zákonem. Posuzované zboží mělo být zařazeno do podpoložky 8484 20 00 KN,
která odpovídá popisu mechanické ucpávky, neboť se jedná o rozpoznatelnou část stroje, která je
z čísla 3926 KN vyloučena poznámkou 2 písm. s) ke kapitole 39 nařízení Rady (EHS) č. 2658/87.
I kdyby bylo prokázáno, že se nejedná o mechanickou ucpávku ve smyslu celního sazebníku
a posuzované zboží by neodpovídalo znění čísla 8484 KN, bylo by namístě zařadit zboží do čísla
8487 KN. Žalobce nesouhlasil s názorem žalovaného, že se jedná o plastové těsnění neutrálně
tvarované, určené pro všeobecné použití.
Rozsudkem krajského soudu bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena
žalovanému k dalšímu řízení. Spornou mezi účastníky je otázka, zda je správné zařazení
posuzovaného zboží do kapitoly 84 nebo 39 celního sazebníku. Pro posouzení věci je rozhodující
poznámka 1 písm. g) k třídě XVI celního sazebníku, kdy do třídy XVI „nepatří části a součásti
všeobecně použitelné, jak jsou definovány v poznámce 2 ke třídě XV, z obecných kovů (třída XV) nebo podobné
zboží z plastů (kapitola 39)“. Je tedy nutné zhodnotit všeobecnou použitelnost předmětného zboží.
Krajský soud spatřoval vadu řízení před správními orgány v tom, že v závazné informaci,
vydané celním úřadem dne 27. 12. 2013, je výrobek definován jako „speciálně tvarované prstence“,
zatímco v rozhodnutí žalovaného se jedná o plastové těsnění „neutrálně tvarované“, určené pro všeobecné
použití. Dospěl proto k závěru, že žalovaný změnil v odvolacím řízení právní názor
na posuzované zboží, když jej označil za „všeobecně použitelný“ výrobek. Změnu tohoto posouzení
nesdělil žalobci, ani jej neseznámil nově s výsledky dokazování. Žalobce se tak nemohl
ve správním řízení bránit a takový závěr zpochybnit. Rozhodnutí bylo proto pro žalobce
překvapivé a ten nemohl navrhovat důkazy o zařazení zboží do kapitoly 84.
Krajský soud se z důvodu existence zásadního rozporu mezi rozhodnutím celního úřadu
a rozhodnutím žalovaného již nezabýval samotným posouzením zboží. Dle názoru krajského
soudu bylo povinností žalovaného seznámit žalobce nově s výsledky dokazování a poskytnout
žalobci možnost vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí. Krajský soud uzavřel, že žalovaný
svým postupem zatížil napadené rozhodnutí závažnou procesní vadou, která vedla k jeho
nezákonnosti a tato vada brání krajskému soudu v přezkumu rozhodnutí a úsudku, zda
posuzované zboží je či není všeobecně použitelné.
Proti rozsudku krajského soudu podal žalovaný (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost
podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., z důvodu spočívajícím v nesprávném posouzení právní otázky
soudem v předcházejícím řízení.
Stěžovatel namítal, že krajský soud dospěl ke svému závěru pouze na základě slov
„neutrálně tvarované“, která jsou uvedena na straně 9 rozhodnutí stěžovatele ze dne 4. 4. 2014. Tato
slova se totiž vztahují k posuzovanému zboží jako celku. Stěžovatel podotkl, že tento text byl
úmyslně vložen do uvozovek, aby bylo vyjádřeno, že zboží není nikterak prostorově tvarově
složité. Stěžovatel nikde ve svém rozhodnutí nezpochybnil účel posuzovaného zboží jako celku,
ani funkci jednotlivých kroužků.
Pokud tedy krajský soud v rozporu s výše uvedeným dospěl k závěru, že použitím výrazu
„neutrálně tvarované“ ve vztahu k posuzovanému zboží došlo ke změně právního názoru
stěžovatele na věcnou stránku zařazení zboží, má stěžovatel za to, že tak učinil na základě příliš
rigidního a formalistického přístupu a pouze v důsledku neochoty rozhodnout o meritu věci.
Stěžovatel v žádném případě nezměnil svůj názor na sazební zařazení posuzovaného zboží tak,
jak je vyjádřil celní úřad, a s jeho názorem se ztotožnil, což je patrné také z výroku jeho
rozhodnutí. Navrhl proto, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena krajskému soudu
k dalšímu řízení.
Žalobce navrhl zamítnutí kasační stížnosti a odkázal přitom na svá podání, učiněná
ve správním řízení i v rámci správního přezkumu před krajským soudem. Dle jeho názoru
se jedná o speciální druh těsnění, kde speciálním není materiál, ale tvar, který je předmětem
patentové ochrany. Tato skutečnost zcela vylučuje, aby šlo o těsnění obecně tvarované, jak tvrdí
stěžovatel, neboť jedinečnost je jedním ze základních požadavků pro udělení patentové ochrany.
Dle žalobce: “je změna právního názoru stěžovatele v rámci odvolacího řízení před správním orgánem evidentní.
Jinak by totiž stěžovatel musel dát za pravdu odvolacím námitkám, protože speciálně tvarované součásti nejsou
„všeobecně použitelnými“, které by se zařadily podle materiálu kvůli poznámce v sazebníku. Bylo by rozporné
uznat speciálnost výrobku a ponechat původní zařazení podle HS 3926. Proto zřejmě muselo v rámci odvolacího
řízení dojít ze strany stěžovatele ke změně závěru na „všeobecně použitelné“ ač tímto postupem došlo k zásadnímu
procesnímu pochybení v rámci odvolacího řízení, jak se vyjádřil krajský soud.“
Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a shledal,
že kasační stížnost byla podána včas (§106 odst. 2 s. ř. s.), osobou oprávněnou, přičemž
zaměstnanec stěžovatele má vysokoškolské právnické vzdělání (§105 s. ř. s.). Kasační stížnost je
přípustná (§102 s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích rozsahu napadení a uplatněného
důvodu, přičemž zkoumal, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout
z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). Dospěl přitom k závěru, že kasační stížnost je
důvodná.
Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že dne 27. 12. 2013 vydal celní úřad závaznou
informaci o sazebním zařazení posuzovaného zboží číslo CZ 33-1076-2013, kterým bylo uvedené
zboží zařazeno do podpoložky 3926 90 97 KN. Z odůvodnění závazné informace vyplývá,
že celní úřad nezařadil posuzované zboží do žalobcem navrženého kódu 8484 20 00 KN,
neboť dle vysvětlivek k HS k číslu 8484 písm. c) se nejedná o mechanickou ucpávku ve smyslu
celního sazebníku. Znění vysvětlivek k HS k číslu 3926 uvádí: “ Do tohoto čísla patří výrobky, jinde
neuvedené ani nezahrnuté, z plastů“. V rámci odvolání pak žalobce navrhoval zařazení posuzovaného
zboží do podpoložky 8484 20 00 KN, případně do podpoložky 8487 90 90 KN. Tímto však
sám vyvracel svůj názor o tom, že se jedná o mechanickou ucpávku ve smyslu podpoložky
8484 20 00 KN. Celní úřad nevyvracel argumentaci žalobce, že se jedná o „ucpávku“,
ale neztotožnil se s popisem, že jde o mechanickou ucpávku složenou z pěti dílů. Podle celního
úřadu se nejedná o mechanickou ucpávku ve smyslu celního sazebníku s ohledem na vlastnosti
zboží, které musí „mechanická ucpávka“ splňovat dle vysvětlivek k HS k číslu 8484 písm. c).
Stěžovatel pak v napadeném rozhodnutí potvrdil zařazení posuzovaného zboží
do podpoložky 3926 90 97 KN a neshledal věcnou nesprávnost v sazebním zařazení provedeném
celním úřadem. V odůvodnění rozhodnutí shrnul, že se ve své podstatě jedná o plastové těsnění,
„neutrálně tvarované“, určené pro všeobecné použití, přičemž výrobek je vyroben z materiálů
polyamid a perfluorelastomer, což jsou plasty patřící do kapitoly 39.
Nejvyšší správní soud má za to, že stěžovatel svůj právní názor nezměnil a ztotožnil
se s rozhodnutím celního úřadu. Z výše uvedeného je patrné, že stěžovatel zamítl odvolání
žalobce a posuzované zboží ponechal ve stejném sazebním zařazení. Z odůvodnění rozhodnutí
stěžovatele nelze dovodit, že by zaujal jiný právní názor, v důsledku něhož by došlo ke změně
sazebního zařazení posuzovaného zboží, a tedy ke změně, s níž by se měl žalobce seznámit.
V závazné informaci celního úřadu je sice zboží popsáno jako „speciálně tvarované prstence“,
jedná se však o popis zboží, nikoli o odůvodnění závazné informace. V rozhodnutí stěžovatele je
pak uveden výraz „neutrálně tvarované“. Jedná se však o text daný do uvozovek, kterým stěžovatel
mínil vyjádřit, že zboží není nijak prostorově tvarově složité. Stěžovatel ani nezpochybnil fakt, že
jednotlivé kroužky posuzovaného zboží nevykazují tvarovou speciálnost. Správní orgány zařadily
posuzované zboží do kapitoly 39, protože se jedná o plastový výrobek. K uvedenému sazebnímu
zařazení tak nedošlo pro „všeobecnou použitelnost“ výrobku, jak se domnívá žalobce a krajský soud,
nýbrž z důvodu jeho materiálového složení. Rozhodnutí stěžovatele pouze rozvíjí závaznou
informaci celního úřadu o sazebním zařazení posuzovaného zboží, přičemž zařazení zboží
zůstalo stejné.
Z uvedeného je zřejmé, že krajský soud při posouzení věci vycházel z nesprávné výchozí
úvahy, že v průběhu odvolacího řízení došlo ke změně právního názoru správního orgánu
při posuzování otázky zařazení zboží. Z rozhodnutí stěžovatele to však nevyplývá, ostatně ani
žalobce tuto skutečnost v podané žalobě nenamítal. Vzhledem k tomu, že k ničemu takovému
nedošlo, nebránilo krajskému soudu nic v tom, aby se věcným přezkumem rozhodnutí
stěžovatele, který ponechal posuzované zboží ve stejné podpoložce jako celní úřad, meritorně
zabýval. Napadený rozsudek je proto nezákonný pro nesprávné posouzení procesní právní otázky
ve smyslu §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Na základě uvedeného Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost důvodnou.
V souladu s §110 odst. 1 s. ř. s. proto napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil
k dalšímu řízení. V tomto řízení je krajský soud vázán právním názorem Nejvyššího správního
soudu vysloveným v tomto rozsudku (§110 odst. 3 s. ř. s.). Bude nyní na něm, aby posoudil, zda
zařazení zboží bylo provedeno správními orgány v souladu se zákonem či nikoli, a podle toho
o žalobě znovu rozhodl.
V novém rozhodnutí rozhodne krajský soud také o náhradě nákladů řízení o kasační
stížnosti (§110 odst. 2 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53
odst. 3 s. ř. s.)
V Brně dne 29. března 2017
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu