ECLI:CZ:NSS:2017:3.AS.10.2017:22
sp. zn. 3 As 10/2017 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: L. H., zast.
Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému:
Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha 4, o přezkoumání rozhodnutí
žalovaného ze dne 25. 1. 2016,
č. j. 4994-2/2016-900000-304.7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského
soudu v Praze ze dne 20. 12. 2016, č. j. 51 A 42/2016 - 45,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobci se vrací soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč, který
mu bude z účtu Nejvyššího správního soudu vyplacen k rukám zástupce do třiceti dnů
od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Kasační stížností ze dne 10. 1. 2017 se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení
v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Praze.
Jelikož kasační stížnost neobsahovala veškeré náležitosti podle §106 odst. 1 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), a to konkrétně její důvody ve smyslu
§103 odst. 1 téhož zákona, vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne
13. 1. 2017, č. j. 3 As 10/2017 – 12, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení popsané
vady odstranil. Současně jej soud poučil o tom, že nebudou-li vady kasační stížnosti ve stanovené
lhůtě odstraněny, kasační stížnost bude odmítnuta.
Usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 23. 1. 2017 (viz doručenka připojená
k č. l. 12 soudního spisu), lhůta k odstranění vad kasační stížnosti proto začala plynout
dne 24. 1. 2017 a uplynula dne 23. 2. 2017 (viz §40 odst. 1 a 2 s. ř. s.). Stěžovatel nicméně
důvody kasační stížnosti ve stanovené lhůtě nedoplnil.
Podle §106 odst. 1 s. ř. s. „[k]romě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat
označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj
o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí obdobně.“
Podle §106 odst. 3 s. ř. s. „[n]emá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí
být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění
podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její
důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další
měsíc.“
Podle §37 odst. 5 s. ř. s. „[p]ředseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad
podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno
pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek.
O tom musí být podatel ve výzvě poučen.“
Stěžovatel byl řádně vyzván k odstranění vad kasační stížnosti doplněním jejích důvodů
a rovněž poučen o následcích, které nastoupí v případě, že tak neučiní. Navzdory této výzvě
a náležitému poučení vady kasační stížnosti ve stanovené lhůtě neodstranil. Chybějící důvody
kasační stížnosti přitom brání v pokračování v řízení o kasační stížnosti, neboť v něm je Nejvyšší
správní soud těmito důvody vázán (srov. §109 odst. 4 část věty před středníkem s. ř. s.). Nejvyšší
správní soud proto kasační stížnost podle §37 odst. 5 s. ř. s., ve spojení s §120 téhož zákona
odmítl.
O nákladech řízení rozhodl zdejší soud na základě §60 odst. 3 věty první s. ř. s.,
ve spojení s §120 téhož zákona, dle něhož přiměřeně platí, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Podle §10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
(dále jen „zákon o soudních poplatcích“), „[b]yl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním
odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.“
Podle §10 odst. odst. 5 zákona o soudních poplatcích „[v] řízení, v němž lze rozhodnout
bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé.“
Protože stěžovatel zaplatil soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, Nejvyšší správní soud
rozhodl III. výrokem tohoto usnesení o jeho vrácení stěžovateli ve smyslu §10 odst. 3 věty
poslední zákona o soudních poplatcích, za použití §10 odst. 5 téhož zákona, a to ve lhůtě podle
§10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích, tzn. do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné (§53
odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 8. března 2017
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu