ECLI:CZ:NSS:2017:3.AS.148.2017:12
sp. zn. 3 As 148/2017 - 12
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: T. R., proti
žalovanému: předseda Obvodního soudu pro Prahu 1, se sídlem Ovocný trh 587, Praha 1,
o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 15. 2. 2017, č. j. 8 A 3/2017 - 7,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností doručenou Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Městského
soudu v Praze dne 19. 5. 2017 se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného usnesení tohoto soudu. Součástí kasační stížnosti je i stěžovatelova žádost
o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
Podle §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“),
„[k]asační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení,
běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Osobě, která tvrdí, že o ní soud nesprávně vyslovil, že není
osobou zúčastněnou na řízení, a osobě, která práva osoby zúčastněné na řízení uplatnila teprve po vydání
napadeného rozhodnutí, běží lhůta k podání kasační stížnosti ode dne doručení rozhodnutí poslednímu
z účastníků. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.“
Podle §106 odst. 4 s. ř. s. „[k]asační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta
je zachována, byla-li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.“
Nejvyšší správní soud z obsahu soudního spisu zjistil, že napadené usnesení bylo
stěžovateli doručeno fikcí dne 27. 2. 2017 (viz §49 odst. 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád, ve spojení s §64 s. ř. s.). Lhůta pro podání kasační stížnosti proto stěžovateli začala
běžet dne 28. 2. 2017 a uplynula dnem 13. 3. 2017 (viz pravidla o počítání lhůt obsažená
v §40 odst. 1 a 2 s. ř. s.). Kasační stížnost byla nicméně Městskému soudu v Praze,
jakožto soudu, který napadené usnesení vydal, doručena osobně stěžovatelem až dne 16. 3. 2017
(viz podací razítko na kasační stížnosti).
S ohledem na uvedené Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační stížnost byla podána
po marném uplynutí zákonné lhůty, proto ji v souladu s §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení
s §120 téhož zákona jako opožděnou odmítl.
Za této situace již samostatně nerozhodoval o návrzích stěžovatele na osvobození
od soudních poplatků a ustanovení zástupce ve věci, neboť opožděnou kasační stížností
není zahájeno žádné řízení, které by bylo spjato s poplatkovou povinností, a v důsledku
toho tedy není vedeno žádné řízení, pro nějž by mu mohl být ustanoven zástupce.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto na základě §60 odst. 3 věty první s. ř. s., ve spojení
s §120 téhož zákona, dle něhož přiměřeně platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 24. května 2017
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu